Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.
„Prostě ruské obilí a běloruské komodity nemají v Evropě co dělat. Nevidím jediný důvod, proč by jediné ruské zrno mělo být v Evropě. Není jediný důvod, proč podporovat agresora,“ řekl Výborný.
Podle ministra tak Česko bude prosazovat, aby obiloviny a olejniny byly na sankčním seznamu EU a neputovaly ani z Ruska, ani z Běloruska. Zda je na tom v rámci Evropské unie shoda, nechtěl Výborný předjímat. Téma by se mělo řešit tento týden na Evropské radě. Nemyslí si, že v případě takového kroku by došlo k výraznému zdražení cen potravin.
Výborný také v této souvislosti připomenul, že jen v České republice se sklidí osm milionů tun obilí, spotřeba je pět milionů a tři miliony musí jít na export.
Také stínová ministryně zemědělství ANO Margita Balaštíková je pro zákaz dovozu ruského a běloruského obilí do Evropy. „Určitě ano, protože tím ohrožujeme i bezpečnost v České republice,“ míní. Je přesvědčena o tom, že toho lze docílit pouze zavedením cla a přísnými kontrolami. „Někde, kde se zboží nakládá, bude muset probíhat stará celní kontrola. Jinak než kontrolami to nejde,“ myslí si.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek je také přesvědčený o tom, že ruské obilí nemá v České republice co dělat. Zároveň apeloval, aby vláda směrem k farmářům naplňovala své vládní prohlášení. Potřeba je podle něj také zavést registr, který by sledoval majetkovou propojenost podniků. S tím Výborný souhlasil, s vládou chce hovořit o tom, jaké ministerstvo by vytvoření registru mělo na starosti, řekl.
Děláme z komára velblouda, řekla Balaštíková o videu Babiše s kohoutem
Balaštíková kritizovala Výborného, že ho museli zemědělci upozornit na to, že jsou vysoké i dovozy ruského obilí. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přitom nedávno na sociální síti Facebook varoval, že pšenice z Ukrajiny je kontaminovaná, což následně české odpovědné úřady vyloučily. „Já se domnívám, že to byl jen takový šot, že on bojuje proti těm dovozům jako celkem. Nevím, co tím autor myslel, promiňte nemohu se zabývat každým videem,“ sdělila poslankyně. Nemyslí si, že Babiš šíří paniku. „Já to beru, že už děláme z komára velblouda a není důležité se jím zabývat,“ dodala.
Podle Balaštíkové neexistuje laboratorní metoda, která by třeba odhalila, jestli obilí, které se u nás vyskytuje a je označeno jako třeba polské, bylo vypěstováno na Ukrajině, nebo ne. „Věřím tomu, že naše Státní zemědělská a potravinářská inspekce pracuje na sto dvacet procent, kontroluje zboží, které je označeno jako ukrajinské a nezměnilo identitu na území jiného státu, není ho tu tolik,“ doplnila. Zároveň se vrátila k tomu, že za dva roky se dovezlo do Evropy celkem 36,5 milionu tun obilovin a 17,5 milionu tun olejnin, a tázala se Výborného, jak ochrání nejen české zemědělce, ale i státy EU před takovou produkcí.
„Já už fakt nevím, paní poslankyně, kam až půjde vaše loajalita k vašemu předsedovi, to je tak složité říct: ano, pan předseda přestřelil. Pan předseda šíří úplnou dezinformaci. Když pominu tu bizarnost celého videa. A chudák kohout zneužitý,“ reagoval Výborný.
Dodal, že inspektoři v případě 149 vzorků potravinářské pšenice nic neodhalili, u mouky jeden vzorek obsahoval podle ministra nadlimitní chlorpyrifos – látku, která byla před lety dovolená. A v případě krmného obilí – tam byly tři vzorky vadné, nikoli zdraví ohrožující. „Tak proč váš předseda lže a šíří paniku?“ reagoval Výborný.
Ve středu se nespokojení čeští zemědělci připojí ke společným evropským protestům. Protestní jízdy traktorů a další techniky se uskuteční po celém Česku i na hranicích. Protesty se budou konat také u příležitosti jednání Evropské rady, které připadá na středu 20. března. Zemědělské organizace tvrdí, že cílem protestů je upozornit na dlouho neřešené problémy pěstitelů a chovatelů a prohlubující se krizi v agrárním sektoru nejen na evropské, ale i na národní úrovni.
Kritika ministra k prošetřování cen cukru
Výborný během diskuse také kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za jeho postup při vyšetřování růstu cen cukru. Nelíbí se mu, k jakému závěru úřad dospěl, a chce, aby dodržování hospodářské soutěže víc hlídal. Úřad v polovině února informoval, že při mapování výroby a trhu s cukrem zjistil podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích a že získané materiály vyhodnocuje. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.
„Po roce u jedné komodity jsme se dozvěděli výsledek: je možné, že skutečně došlo k narušení pravidel hospodářské soutěže, budeme to dále šetřit,“ řekl Výborný v televizi. „Skutečně toto vyjádření antimonopolního úřadu: Rok jsme šetřili a vlastně možná tam opravdu problém je, uvidíme do budoucna. Tak takhle opravdu nemůže fungovat úřad, který má dohlížet na pravidla hospodářské soutěže,“ prohlásil ministr. „Já bych chtěl, aby se celý antimonopolní úřad včetně vedení začal výrazně více a intenzivně věnovat i dodržování pravidel hospodářské soutěže na českém trhu,“ dodal.
Nad informací úřadu vyjádřila rozpaky i Balaštíková. „Jestliže toto antimonopolní úřad odpověděl, tak musím souhlasit s panem ministrem, že to snad ani pan (předseda úřadu Petr) Mlsna nemohl myslet vážně,“ řekla. Poznamenala však, že je velice těžké prokázat řetězcům, že jsou domluvené.
„Mohu pouze zopakovat závěry, které jsme oznámili v polovině února, když jsme představovali výsledky tržního šetření v oblasti cukru. Provedli jsme místní šetření u čtyř soutěžitelů v souvislosti s prudkým zvýšením cen v závěru roku 2022 a jeho výsledky se vyhodnocují," reagoval na ministrova slova mluvčí ÚOHS Martin Šanda.
Sektorové šetření úřadu se zabývalo všemi částmi trhu s cukrem, od pěstování cukrové řepy až po maloobchodní prodej. U pěstitelů cukrové řepy ani u výrobců cukru úřad neodhalil žádné náznaky zakázaných dohod nebo zneužití dominantního postavení. U maloobchodních prodejců ale úřad zjistil, že obchodní přirážka řetězců byla až do podzimu 2022 u cukru velmi nízká, v některých případech až záporná, cukr byl tedy prodáván pod nákupní cenou. To se ale zásadně změnilo v posledních měsících roku 2022, kdy obchodní přirážky řetězců vystoupaly až přibližně na pět korun na kilogram cukru.
„Přestože existovaly prokazatelné vyšší náklady v podobě nárůstu cen cukrovarů, zvýšených cen energií, platů zaměstnanců i obavy z vývoje inflace, nárůst obchodní přirážky mohl mít příčiny také v koordinaci jednání obchodních řetězců. Úřad proto k prověření tohoto podezření uskutečnil neohlášená místní šetření u čtyř obchodních řetězců, v jejichž průběhu zajišťoval možný důkazní materiál,“ uvedl v únoru místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Upozornil tehdy také, že uskutečnění místního šetření neznamená, že úřad zahájí správní řízení, nebo dokonce vyměří pokutu.
