Obce mají obavy ze ztráty výnosů z pokut za rychlost

Nahrávám video

Stát vloni vybral víc na pokutách za rychlou jízdu – skoro 60 milionů korun. Na dálnicích takto v současnosti měří rychlost většinou sami policisté. I když jsou dálnice vybavené kamerami a telematikou, ministerstvo dopravy zatím neuvažuje o tom, že by techniku začalo využívat i k měření rychlosti. Podle mluvčího si nechce hrát plošně na „velkého bratra“. Některá města a obce, kde rychlost měří, pak mají obavy z plánů nové vlády vložit výnosy z pokut do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Řidiči loni spáchali 33 tisíc přestupků, kdy překročili nejvyšší povolenou rychlost na tuzemských dálnicích. Celkem za to dostali pokuty ve výši 57 milionů korun. Praxe ukazuje, že řada řidičů nemá obavy jet na dálnici rychlostí i kolem dvou set kilometrů v hodině.

Policisté mají k měření kamery v přední a zadní části vozu. Často využívají i mobilní laserový přístroj. „Je tam zaměřovač, když si ho najdu, tak v momentě, kdy spustím spoušť, tak to vyšle paprsek, okamžitě to nasnímá a hned to ukáže aktuální rychlost,“ popsal Pavel Hanák ze Speciálního oddělení dohledu Policejního prezidia.

Měření rychlosti na dálnici, ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Dálnice jsou poseté kamerami, policie ani Ředitelství silnic a dálnic je ale ke kontrole rychlosti nevyužívají, i když by to uměly. „Jediné stabilní radary, které na české dálniční síti jsou, se nacházejí v dálničních tunelech. Těch je osm na D8, Pražském okruhu, D5 a D1. Všude jsou označené a všude jsou jasně dané cedule, pozor, tady měříme,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Tam, kde se dálnice opravuje nebo staví, využívají mobilní radary pro úseková měření – aktuálně jsou na pěti místech. Třeba na 24. kilometru D1, kde se rekonstruuje most Šmejkala. Rychlost tady měří v obou směrech celkem čtyřmi kamerami. „Sebereme data, ale nezpracováváme. Předáváme policii, ta z toho očistí vozidla s předností v jízdě a předává přestupkovému řízení obci s rozšířenou pravomocí,“ řekl Rýdl.

Vloni předali přes 440 tisíc přestupků za překročení rychlosti v tunelu nebo v místech úsekového měření. Výjimkou mezi dálnicemi je D4, postavená za soukromé peníze. Mezi Pískem a Příbramí je pevně umístěno šest radarů. „Všichni úředníci, kteří se touto agendou zabývají, jsou plně vytížení,“ podotkla mluvčí Městského úřadu v Písku Petra Měšťanová.

Na pokutách město dostalo přes patnáct milionů korun. Peníze použilo na dopravní stavby a zajištění bezpečnosti chodců.

Podobný systém i na dalších dálnicích ale ministerstvo dopravy zatím nechce. „Jdeme cestou prevence a zaměření na rizikové lokality. Nechceme zavádět plošně nějakého velkého bratra, který by bez nějakého zvláštního účelu tuto oblast na dálnicích sledoval,“ vysvětlil postoj resortu mluvčí resortu dopravy František Jemelka.

Radarů v obcích přibývá

Rychlost měří také města a obce, které většinou využívají pevně umístěné radary. Zatímco před šesti lety jich jen Český metrologický institut evidoval něco přes stovku, na konci třetího čtvrtletí loňského roku už to bylo přes čtyři sta a jejich počet dál roste.

Radary umírňují příliš rychlou dopravu. Mnohde by se bez toho nedala ani přejít silnice.

Obce každý rok na pokutách za rychlost vyberou stamiliony korun. Po odečtení nákladů dělají roční výnosy asi 300 milionů, přičemž většina končí v kase středně velkých a malých sídel. Ta se nyní obávají, že o ně mohou přijít kvůli větě v programovém prohlášení nové vlády.

Zisk z pokut totiž má jít do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy už rozeslalo 206 obcím s rozšířenou působností dotazník. Mimo jiné chce znát počet radarů a kolik na pokutách vyberou.

Peníze pro státní správu

Starostové se shodují, že radary výrazně zvyšují bezpečnost v obcích. Někteří ale připouštějí, že kdyby o výnos z nich přišli, přestali by je provozovat. Někde tyto peníze používají, třeba jako ve středočeských Černošicích, na placení služeb pro stát. „Pokud by nám toto vypadlo, nebyli bychom schopni financovat státní správu,“ obává se starosta Černošic Filip Kořínek (Věci černošické).

V nedalekém Berouně, kde provozují čtyři úsekové radary, činí výnos zhruba jedenáct milionů korun ročně. Přibližně stejnou částku ale činí náklady. „Všechno, co jsme k tomu museli připravit, jsme připravili za peníze města, jak lidi, tak stroje. A dělali jsme to proto, abychom naučili řidiče bezpečněji jezdit Berounem, ne pro ten výnos,“ upozornila starostka Berouna Soňa Chalupová (ODS).

I proto Beroun s měřením přestat nechce. Na rozdíl od Hradce Králové, který administruje pokuty pro okolní sídla. „Město by pak nemělo motivaci uzavírat veřejnoprávní smlouvy a validovat pokuty pro ostatní obce, mohl by to být velký bezpečnostní a dopravní problém,“ tvrdí primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK).

Podle mluvčího resortu dopravy Jemelky jde primárně o to sjednotit podmínky tak, aby byla zvýšena bezpečnost. „Povedeme debatu o tom, zdali ten čistý příjem, to znamená to, co obcím zbyde jako čistý zisk z té kontrolní činnosti, tak zdali by neměl být příjmem SFDI,“ uvedl mluvčí.

Proti změnám se staví Svaz měst a obcí. Jeho předseda František Lukl o tom chce jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i dalšími ministry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorského premiéra Markuse Södera odpoledne přijal na Hradě prezident Petr Pavel. Jejich jednání trvalo asi půl hodiny. Söder následně na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 mminutami

V centru Prahy protestují tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Ota Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 40 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami
Načítání...