Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že o rezervaci možných kapacit toku plynu rozhodují příslušné plynárenské a tranzitní společnosti. Reagovalo tak na nedávné obvinění českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), že si Německo hromadí plyn určený Česku, a to v době, kdy se země snaží zbavit energetické závislosti na Rusku.
Provozovatel přepravní soustavy Gascade Gastransport podle Síkely snižuje výstupní kapacitu přípojného bodu na severozápadní hranici. Přípojka VIP Brandov má být od 1. října zredukovaná na 14,5 gigawatthodiny proti současné kapacitě 69 gigawatthodin.
„Z pohledu bezpečnosti to pro Česko není žádný problém,“ řekl vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. „Ale v případě, kdyby došlo k ukončení tranzitu přes Ukrajinu, tak jiné státy, které by mohly použít tuto trasu, budou mít samozřejmě menší možnost snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska,“ prohlásil.
Ukrajina nedávno zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území, což má dopad na Slovensko a Maďarsko.
„Obavy české vlády bereme vážně. Bezpečnost zásobování musí být ve východní Evropě zajištěna i v zimě. V této věci se na evropské úrovni vedly a stále vedou bilaterální rozhovory,“ podotklo německé spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu. Podle resortu o kapacitách plynu ale rozhodují příslušné tranzitní společnosti.
Podle německého provozovatele Gascade Gastransport za úpravy kapacit na přípojce v Brandově může méně plynu v německé soustavě. „Nabízené výstupní kapacity do Česka tedy odráží zásadně změněnou situaci na trhu a zohledňují vstupní a výstupní množství,“ uvedla společnost.
Kritika Síkely
Síkelovo obvinění kritizuje opozice. „Ministr Síkela stále ještě úplně nepochopil, jak funguje obchodování s plynem,“ prohlásil místopředseda ANO Karel Havlíček. „Nařkne německou stranu stran z toho, že si nechává kapacity pro sebe. Ono to tak úplně není, protože obchodování s plynem v rámci Evropy je tak, že to je v rukou soukromých subjektů,“ pokračoval.
Síkela si však prý tuto skutečnost uvědomuje. „Kapacitu na hraničních propojeních určují provozovatelé přepravní soustavy. A právě tu s Německem řešíme. A protože jde o státní subjekt, obrátil jsem se na vládu,“ vysvětlil.
Podle poradce v oboru plynárenství Vratislava Ludvíka je problém spíš jen dočasný. „V momentě, kdy budou postaveny další tři německé terminály, a to nebude dlouho trvat, tak v té situaci pak kapacita plynovodů bude postačující,“ uvedl. Evropská komise chce od ruského plynu odejít do roku 2027.
