O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet vysokoškolských studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 9714. V roce 2019 šlo pouze o 7278 studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.

„Zájem studentů o mezinárodní studium v rámci Erasmu se soustavně zvyšuje. Přičítáme to i tomu, že v současném globalizovaném světě je mezinárodní zkušenost pro studenty takřka nutností pro budoucí uplatnění na pracovním trhu,“ říká vedoucí oddělení zahraničních styků Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Rudinská.

Nárůst v počtu výjezdů potvrzují i data Domu zahraniční spolupráce, který je výhradní zprostředkovatel programu Erasmus+. V loňském roce se programu zúčastnilo přes devět tisíc českých studentů, v roce 2019 jich vyjelo 7278. Kromě covidových let, které výjezdy značně omezily, počet studentů vyjíždějících do zahraničí každoročně roste.

Omezené finance a vyšší poptávka ze strany studentů znamená, že ne všichni zájemci se na zahraniční pobyt skutečně dostanou. „Do zahraničí reálně vysíláme přibližně stejný počet studentů jako v loňském roce, a to i přes to, že je dnes zájem daleko vyšší. Musíme tak častěji z důvodu omezených finančních prostředků studenty odmítat. Z Erasmu se tak stává stále více prestižní záležitost,“ tvrdí ředitelka centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity Violeta Osouchová.

Pro studenty to znamená, že si s přípravou přihlášky musejí dát větší práci. „Než například před deseti lety, kdy zájem býval menší a stipendium na pobyt získala většina ze studentů, kteří si podali přihlášku,“ popsala Osouchová.

Některé školy také zkracují délku pobytu v zahraničí. Západočeská univerzita v Plzni vysílá studenty už jen na jeden semestr a ne na celý akademický rok. „Pro letošní rok evidujeme rekordní počet zájemců o studijní pobyty. Rozpočet, který máme k dispozici, však zůstává v zásadě stejný jako v minulých letech. Proto jsme byli nuceni zavést několik opatření. Mezi ně patří i omezení délky studijního pobytu,“ poznamenala tamní koordinátorka programu Erasmus+.

Univerzity sahají do vlastních kapes

Některé univerzity se rozhodly výjezdy dofinancovat z vlastních peněz. „Pro tento akademický rok máme k dispozici výrazně nižší grant programu Erasmus+ než v předchozím roce, a to i přes vyšší zájem studentů. To vyžaduje významné dofinancování z vlastních zdrojů univerzity,“ vysvětlila koordinátorka Erasmu+ pro Jihočeskou univerzitu Zdeňka Novotná.

Vlastní finanční prostředky letos dá i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. „Většinou na pokrytí studentských mobilit rozpočet přibližně stačí. Aktuální rok je ale výjimkou, kdy se nám požadovaný rozpočet zkrátil o 25 procent. Musíme tak tento rok dofinancovávat sami,“ řekla mluvčí Petra Svěráková.

Peníze řeší i na Univerzitě Hradec Králové. „Každý rok dostaneme méně peněz, než o kolik žádáme. Rozpočet zkrátka nestačí na pokrytí celého zájmu o program Erasmus+. Děláme maximum pro to, abychom poptávku pokryli. Granty tak často dofinancováváme z vlastních nebo dalších dostupných zdrojů,“ uvedla vedoucí oddělení komunikace a propagace Tereza Makovská.

Jednání na evropské úrovni

Řešením je podle Domu zahraniční spolupráce navýšení investice do mezinárodního vzdělání, které financuje Evropská komise. „Na Evropské úrovni se momentálně účastníme vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Abychom mohli pokrýt zájem, musel by být trojnásobný nebo až pětinásobný. Konečné číslo budeme znát někdy v druhé půlce tohoto roku,“ řekla mluvčí DZS Nevolná.

Se současným rozpočtem navíc musí DZS většinu škol a organizací, které o grant žádají, odmítat. „Poptávka je tak velká, že ji nedokážeme pokrýt. Spousta škol má zájem o to, aby byly do programu Erasmus zapojené, ale přidělený rozpočet dokáže pokrýt sotva dvacet procent žadatelů. Vypadne tak spousta zajímavých projektů, na které nezbydou finance,“ dodala Nevolná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 11 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 33 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...