Novinařina mě nabíjí. I při dialýze jsem psala scénář k rozhovorům, vzpomíná Kalenská

Ani při ročním čekání na transplantaci ledvin a slinivky nepřestala Renata Kalenská pracovat. Naopak, novinařina ji během těžkého období držela. „Moderovala jsem i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ vzpomíná novinářka Deníku N, která se během celé kariéry zaměřuje na rozhovory. Na ty nejlepší i na ty, po kterých musela do nemocnice, vzpomíná Kalenská v podcastu Background ČT24.

Psaní bylo její vášní odjakživa, takže když se v osmnácti letech odstěhovala z Jičína do Prahy, byla práce v novinách jejím cílem. Jenže cesta k ní nebyla jednoduchá. „Pracovala jsem v Komerční bance, provázela jsem na zámku, prodávala jsem hondy,“ vyjmenovává Renata Kalenská profese, kterým se věnovala předtím, než začala pracovat v Lidových novinách.

V nejstarším českém deníku pracovala několik let. Nejprve se věnovala ČSSD a KSČM, postupně se ale dostala k rozhovorům. „Začala jsem rozhovorem s kardinálem Miloslavem Vlkem. Byla jsem nejapně drzá a ptala jsem se ho na intimní věci, třeba na celibát,“ vzpomíná s úsměvem. „Pan kardinál byl ale trpělivý a nevyhodil mě, takže to tak špatně nedopadlo. Dneska už bych se tak ale nezeptala.“

Tehdejšímu šéfredaktorovi Pavlu Šafrovi se interview s kardinálem líbilo, a Kalenská proto u rozhovorů zůstala. „Sednout si s člověkem, snažit se mu dostat pod kůži, vytvořit si nějakou mozaiku a do ní doplnit, co mi chybí,“ odhaluje svůj postup, kterým se řídila jak v časopisu Týden, tak po svém návratu do Lidových novin. Od té doby pořídila i několik knižních rozhovorů, mimo jiné s Otakarem Motejlem, Jiřím Stránským či naposledy s Karlem Schwarzenbergem.

Po rozhovoru s Rychetským ji odvezla záchranka

Právě s bývalým ministrem zahraničí vedla Kalenská rozhovor přibližně pět měsíců, tedy výrazně méně než s ostatními respondenty. „Bývá to tak kolem roku. Za Karlem Schwarzenbergem jsem ale jezdila jednou za týden a na Dřevíči, kde bydlí, jsem zůstávala celý víkend, takže jsme hodně pracovali,“ vysvětluje novinářka. Nejraději ovšem vzpomíná na knižní rozhovor se spisovatelem Jiřím Stránským. „Myslím si, že tu strašně chybí. Troufnu si říct, že jsme byli přátelé.“

Vítězka Ceny Ferdinanda Peroutky z roku 2006 má za sebou i řadu negativních rozhovorů, a to zejména s politiky. Jiří Paroubek ji jako premiér dokonce vyhodil z Kramářovy vily, podle Kalenské kvůli tomu, že mu řekla, že nemá pravdu. Václav Klaus ji pak prý iritoval tím, jak se ji snažil rozhodit. „Má tendenci novináře ponížit, a když má pocit, že dostatečně změknul, tak řekne, že může začít. Nevím, jestli někdy někdo změknul, ale mě to spíš naštvalo, takže jsme pak proti sobě seděli jako dva kohouti,“ vypráví.

Kvůli některým rozhovorům s politiky – například s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Rychetským – musela dokonce do nemocnice. „Pamatuju si, že mě ze Strakovy akademie odvážela záchranka,“ říká s narážkou na cukrovku. „Při rozhovoru s Miroslavem Kalouskem a Vojtěchem Filipem jsem padala do hypoglykemií nebo hyperglykemií. Glykemie souvisí se stresem, takže když mě politik opravdu štval, tak šla glykemie nahoru, případně dolů,“ vysvětluje.

Pracovala i během dialýzy

Zdravotní potíže provázely Kalenskou dlouhodobě, v novinářské profesi ji ale nezastavily. „Ta práce mě opravdu nabíjí. Na Seznamu jsem moderovala i v době, kdy jsem chodila na dialýzu. Sestry se mi smály, že jsem si lehla a s počítačem na klíně jsem psala scénář,“ popisuje roční období, kdy čekala na vhodnou ledvinu a slinivku od dárce. „Kdybych tam ale chodila a chovala se jako pacient, tak by mě to drtilo. Práce mě držela.“

Asi tři měsíce po úspěšné transplantaci začala zase pracovat, krátce nato však odešla do nově fungujícího Deníku N. „Když jsem sledovala, jak vzniká, tak jsem záviděla to nadšení. Připomínalo mi to devadesátky,“ říká s dovětkem, že když ji z Deníku N oslovili s nabídkou, tak hned souhlasila. „Je to nejotevřenější a nejdemokratičtější redakce, jakou jsem kdy zažila. Jsem fakt nadšená,“ neskrývá radost i po více než třech letech na nové adrese.

Při rozhovorech preferuje osobní kontakt, covidová pandemie ji ale přinutila ptát se respondentů i přes telefon nebo kameru. Jako pacientka po transplantaci byla navíc opatrnější a začátek epidemie trávila na chalupě. Nepříjemné situace ale novinářsky „využila“ a v prvních měsících psala z izolace deník. „Psala mi spousta nemocných lidí, jak jim to pomohlo,“ osvětluje přínos svého deníku.

O transplantacích píše knižní rozhovor

Pocit, že její práce má smysl, měla Kalenská i poté, co v roce 2018 vyzpovídala Jiřího Kylara, jednu z obětí sexuálního obtěžování v církvi. Rozhovor spustil jak změny v katolické církvi, tak reakce dalších obětí. „Pořád se jich na něj obrací desítky a založil organizaci, která jim pomáhá,“ poznamenává Kalenská. Později se setkala i s knězem, který měl Kylara obtěžovat. „Lidsky to byl strašně nepříjemný zážitek. Samozřejmě to popíral, ale už byl starý muž a asi tři čtvrtě roku poté zemřel.“

Podle Kalenské, která má sama zkušenost se znásilněním, je důležité o těchto tématech mluvit. Nemyslí si, že by mohl být novinář pro oběť jakýmsi terapeutem, neměl by ale klást necitlivé otázky. „Beru to tak, že se do nich umím vžít a že se nebudu ptát na to, jestli měla krátkou sukni nebo vypila alkohol.“

Momentálně Kalenská pracuje na knize o transplantacích. „Mám ji odevzdat do konce roku, tak doufám, že to stihnu,“ směje se novinářka, na základě jejíchž rozhovorů vznikla i divadelní hra J. A. Pitínského. „Přišlo mi to jako hrozný úlet, ale když jsem viděla herce, tak mi bylo okamžitě dobře,“ vypráví s dovětkem, že si samu sebe i v několika představeních zahrála.

Rozhovorů udělala podle svých slov možná přes tisíc, mezi nimi i ty, které by si ráda ještě zopakovala, ale už nemůže. „Jiřina Šiklová, Václav Havel,“ vyjmenovává vytoužené respondenty. A s kým ještě naopak nemluvila, ale chtěla by? „Strašně ráda bych si pozvala Milana Kunderu, ale to se nepodaří,“ naráží na to, že slavný spisovatel s českými novináři nekomunikuje.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na YouTube, Spotify, Soundclound, Podcasty Google a Apple Podcasts.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...