Mimořádný sjezd Komunistické strany Čech a Moravy se uskuteční v sobotu za poněkud zvláštních okolností. V posledních 15 letech Českem opakovaně znělo varování před návratem komunistů k moci. Teď se schyluje k tomu, že se bude vláda opírat o „rudé“ hlasy – a komunisté paradoxně až takovým problémem nejsou. Daleko více se protestuje proti vládním námluvám s SPD. Dalším paradoxem pak je, že strana v loňských volbách utrpěla historický debakl, když získala necelých 7,8 procenta hlasů. Přesto je její vliv ve sněmovně největší v historii.
Možná i proto současný předseda Vojtěch Filip krátce po zveřejnění volebních výsledků oznámil, že už funkci obhajovat nebude – v únoru však obrátil. Proti sobě bude mít devět protikandidátů a ani znalci zákulisí si netroufají odhadovat, kdo zvítězí.
Současný šéf má podporu největšího počtu okresů, jistou nevýhodou by mohla být jeho pověst „pragmatika moci“. Uspět však může Filipův dlouhodobý oponent Josef Skála, který bývá označován za stalinistu a nabízí razantnější a radikálnější názory.
Jakýmsi „černým koněm“ je reprezentantka mladší tváře strany – současná europoslankyně Kateřina Konečná. V minulosti kritizovala statičnost, formalismus a rutinérství KSČM, chce, aby komunisté přestavili své vize a výrazněji prosazovali levicová témata.
Vojtěch Filip stojí v čele KSČM už od roku 2005 a je tak nejdéle sloužícím předsedou parlamentní strany u nás. Na posledním sjezdu v roce 2016 získal čtyřletý mandát, kromě něj zvolili delegáti do vedení prvního místopředsedu Petra Šimůnka a také dva řadové místopředsedy: Jiřího Dolejše a právě Josefa Skálu.
Filip však tehdy musel odrážet vnitrostranickou kritiku. Připomínal, že KSČM posiluje svou autoritu ve společnosti, neboť v uplynulém čtyřletém období získala hejtmanské křeslo v Ústeckém kraji i 33 mandátů ve Sněmovně.
Křeslo hejtmana sice KSČM udržela i po volbách v roce 2016, ve sněmovně však loni přišla o 18 mandátů. Právě kvůli tomuto debaklu se koná mimořádný sjezd. Komunisté totiž získali vůbec nejnižší procento hlasů od vzniku strany v roce 1990 (a dokonce i nejméně od roku 1921, kdy vznikla KSČ – pokud se bavíme o demokratických volbách).
Díky rozložení sil ve sněmovně ale paradoxně komunisté svou pozici i přes volební výsledek posílili. KSČM utvořila hlasovací koalici s hnutím ANO a SPD, Vojtěch Filip byl hned v prvním kole tajné volby zvolen do křesla místopředsedy sněmovny, což je mimochodem nejvyšší politická funkce, kterou člen KSČM vykonává. Navíc získali komunisté i post šéfky vlivného rozpočtového výboru a strana vede také mandátový a imunitní výbor.
Politolog Lukáš Hájek spočítal, že komunisté mají v současné sněmovně asi o 40 procent víc předsednických a místopředsednických křesel v různých výborech, podvýborech či komisích, než kolik by jich náleželo podle pravidel poměrného zastoupení.
Po éře Václava Havla a Václava Klause se teď navíc strana těší přízni i ze strany prezidenta republiky. Miloš Zeman se opakovaně vyslovil pro to, aby menšinovou vládu hnutí ANO tolerovali právě komunisté – a to jak ve variantě s ČSSD, tak s SPD. Zeman navíc sobotní sjezd navštíví a stane se tak první hlavou státu po roce 1989, která na komunistickém sjezdu vystoupí.
Podpora vlády? Očekává se souhlas
Kromě volby předsedy a místopředsedů budou delegáti rozhodovat také o tom, zda strana podpoří vznikající vládu hnutí ANO se sociálními demokraty. Ještě minulý týden se přitom rýsovala úplně jiná koalice: když Vojtěch Filip odcházel 11. dubna od prezidenta ze schůzky v Lánech, prohlásil, že jsou komunisté připraveni jednat o vzniku menšinové vlády ANO za podpory SPD.
Právě tento formát doporučoval Andreji Babišovi prezident Zeman, když zkrachovala jednání mezi ANO a sociálními demokraty. Zejména regionální zástupci hnutí ANO se pak ale postavili proti dohodě s SPD a vyjednávači ANO tak museli v pondělí obnovit vyjednávání s ČSSD.
Všeobecně se očekávalo, že Andrej Babiš nabídne sociálním demokratům výhodnější nabídku než v případě prvního neúspěšného jednání. Ani jedna ze stran ale nechtěla podrobnosti zveřejnit. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš proto apeloval, aby ANO či ČSSD odkryly detaily do pátku, aby o nich vůbec mohli delegáti sjezdu diskutovat.
Očekávání vzbuzuje také projev prezidenta Miloše Zemana, který se zřejmě vysloví pro podporu vznikající vlády ANO.
- Více než tři stovky delegátů budou vybírat také místopředsedy, o tento post má zájem 25 uchazečů. Teď má strana prvního místopředsedu a dva řadové místopředsedy – je ale možné, že sjezd určí jiný počet míst v předsednictvu.
- Jednodenní sjezd se odehraje za dohledu policie, a to nejen kvůli účasti prezidenta na jeho dopolední části. V poledne se totiž plánuje demonstrace odpůrců KSČM před Obecním domem v Nymburce.
- Odpolední část sjezdu má být podle organizátorů pro média uzavřená, a to i přes to, že novináři projevili vzhledem k politické situaci o sjezd větší zájem než v minulosti.
O možné toleranci menšinové vlády ANO jednají komunisté delší dobu. V lednu nezískal první Babišův kabinet důvěru ve sněmovně, když pro něj zvedli ruce pouze poslanci ANO. Právě pak se začalo nahlas debatovat o dvou variantách vládní podpory: a v obou se počítalo s podporou komunistů.
Podle Vojtěcha Filipa je strana ochotna udělat hodně pro to, aby vznikla vláda s důvěrou, a také ji potom tolerovat. Filip ale jedním dechem zdůrazňoval: nikoli podporovat. Podle něj jsou totiž mezi KSČM a hnutím ANO výrazné programové rozdíly v daňové oblasti i bezpečnostní či zahraniční politice.
Rozkol kvůli Nikulinovi, Ondráčkovi i útoku v Sýrii
V uplynulých měsících se pak tyto názorové rozdíly projevily i v praxi: hladké fungování hlasovací koalice ve sněmovně se poprvé zadrhlo, když nebyl kandidát KSČM Zdeněk Ondráček opakovaně zvolen do čela komise pro kontrolu GIBS. Kritikům vadilo, že se před listopadem 1989 jako policista podílel na potlačování demonstrací proti komunistickému režimu.
Ondráček pak sice nakonec zvolen byl – i díky hlasům poslanců ANO, jenže se proti tomu zvedla vlna odporu, tisíce lidí demonstrovaly v ulicích a pro odchod Ondráčka se vyslovil i Andrej Babiš. Ondráček nakonec z čela komise sám odstoupil – Filip ale varoval, že je kvůli důvěryhodnosti ANO tolerance vlády na vážkách.
Komunisty nadzvedl i dodatek k memorandu o těžbě lithia, který uzavřel Babišův ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO). Tento spor se podařilo poměrně rychle zahladit.
Delegáti sjezdu ale budou mít ještě v čerstvé paměti, že ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) po několikaměsíční přetahované velmocí vydal údajného ruského hackera Nikulina do Spojených států, a nikoliv do Ruska. Rozčílený Vojtěch Filip pak mluvil o tom, že se teď bude s hnutím ANO vyjednávat „mnohem hůř a složitějším způsobem“.
KSČM nesouhlasila ani s vyhoštěním tří ruských diplomatů, ke kterému sáhl menšinový kabinet ANO v demisi kvůli otravě bývalého agenta Sergeje Skripala v Británii.
Ani to ale nebyl poslední spor: komunistům aktuálně nejvíc vadí, že premiér Babiš a další ministři podpořili útok USA a jejich spojenců v Sýrii, který kritizovalo Rusko. Vojtěch Filip během schůze sněmovny prohlásil, že je podle něj podstatné, zda se Česko postaví za dodržování mezinárodního práva, nebo zda bude věřit svým spojencům a nebude nic prověřovat. „Já jsem žádný důkaz neviděl,“ prohlásil ohledně údajného chemického útoku ve městě Dúmá.
Ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO) reagoval, že chemickému útoku vše nasvědčuje a Česko takový barbarský válečný zločin odsuzuje. „Rada bezpečnosti OSN nebyla schopna na situaci účinně reagovat, a proto považujeme vojenský zásah USA, Velké Británie a Francie ze 14. dubna za jasný vzkaz komukoli, kdo by chtěl v chemických útocích v Sýrii pokračovat,“ prohlásil ministr.
Skála: Musíme být opatrní, abychom se nestali užitečnými idioty
I přes tyto rozpory se zdá, že může být Andrej Babiš před sobotním sjezdem KSČM klidný. Nikdo z relevantních kandidátů na předsedu budoucí podporu Babišově vládě nijak výrazně nezpochybňuje. Je proto pravděpodobné, že dá sjezd toleranci vlády ANO zelenou.
Podle kandidáta na předsedu Josefa Skály by ale nemuselo jít o definitivní slovo: komunisté prý musí být opatrní, aby se nestali „užitečnými idioty“, jejichž návrhy si osvojí vítěz voleb a bude je prezentovat jako své úspěchy.
„ČSSD chce vnitrostranické referendum, my se také musíme zeptat strany, co si myslí. Netvrdím, že to musí být referendum, ale minimálně se musíme zeptat všech územních orgánů strany a dát jim čas na základě nějakého písemného dokumentu, který má být základem vzájemných vztahů s vítězem voleb,“ uvedl Skála na konci března.
Podle něj by měla vzniknout písemná dohoda, která by vytyčila základní mantinely, co vláda tolerovaná komunisty smí a nesmí dělat. „Než by se vláda rozhodla, že chce jít v nějaké zásadní otázce určitým směrem, bylo by slušné, kdyby se nás zeptala na názor, my bychom se vyjádřili. A někde by byla stanovena hranice, do jaké míry by měla respektovat a zohlednit náš názor,“ dodal Skála s tím, že tolerance neznamená automaticky permanentní podporu vlády a nešlo by ani o žádnou opoziční smlouvu.
