Nominálně mzdy v Česku ve 3. čtvrtletí vzrostly, kvůli inflaci jsou ale reálně nižší skoro o desetinu

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37 530 , u žen byl 32 171 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 a 62 659 korunami.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37 969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40 086 korun, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta. Ve třetím čtvrtletí je sice průměrná mzda s 39 858 korunami na pohled nižší, ale po očištění od sezonních vlivů přesto uvedli statistici, že nominálně vzrostla o 1,8 procenta. Obecně ovšem platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.

Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70 719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63 848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 061 korun. Nejnižší  zůstává úroveň mezd v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24 350 korun, a administrativní a podpůrné činnosti s 28 795 korunami.

Na špici zůstává Praha

V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent.

Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta a v krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta.

Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 korun, druhý je Středočeský kraj s 39 711 korunami. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 tisíc korun. S menším odstupem následuje Pardubický kraj, kde dosáhla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 35 729 korun, a Zlínský kraj s 35 935 korunami.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37 969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40 086 korun, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta.

Klesá spotřeba domácností

„Pokles reálných mezd je letos nejsilnější za poslední tři dekády, což již je znát v citelném poklesu spotřeby domácností,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj sice budou v příštím roce růst nominální mzdy, vzhledem k vysoké inflaci se ale reálné příjmy domácností opět sníží zhruba o dvě procenta.

„V žádném odvětví mzdy neporazily inflaci a nejinak tomu bude zřejmě i v závěru roku. Možná některé firmy uspíší bonusy, nicméně půjde většinou jen o jednorázovou akci, která trend mezd zásadně nezmění,“ doplnil k údajům ČSÚ hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vzhledem k tomu, že ekonomika míří do recese, zatímco inflace zůstává vysoká, není pravděpodobné, že by si lidé v roce 2023 reálně přilepšili. Lze jen předpokládat, že tentokrát bude už reálný propad mezd přece jen pomalejší,“ dodal.

Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Jan Rafaj poznamenal, že i tak mzdy rostou rychlým tempem. „Spíše více firem ukazuje i v tomto období, že bude nabírat a to se bude promítat do růstu mezd. I v téhle těžké době vidíme, že firmy mzdy zvyšují poměrně značným tempem, které zde v minulosti nebylo, ale nedosahuje to inflace,“ uvedl s tím, že mnoho firem, které si to mohou dovolit, se snaží vyplácet zaměstnancům bonusy, protože ví, že si je potřebují udržet.  

Europoslanec Luděk Niedermayer v Interview ČT24 poznamenal, že firmy hovoří o osmiprocentním růstu mezd, které plánují na příští rok. „Ty mzdy nějakou dobu porostou a daném momentu pravděpodobně předstihnou inflaci. Ale opravdu základní podmínka je, že se musíme zbavit té inflace,“ zdůraznil europoslanec s tím, že příjmy a inflace jsou navzájem propojeny. „K tomu, aby klesla inflace, není možné, aby lidem rostly příjmy. Je potřeba projít údolím, kdy dojde k poklesu příjmů,“ podotkl.

Nahrávám video

Podobně se v Devadesátce ČT24 vyjádřil i hlavní ekonom společnosti DRFG Martin Slaný. „Někteří hovoří o tom, že stát měl inflaci vykompenzovat. Inflace se ale nedá vykompenzovat. To se bohužel musí prožít na vlastní kůži,“ upozornil.

„Znamenalo by to, že by příjmy by rostly lidem rychleji, než jak by odpovídalo reálné ekonomice – než kolik by se vyprodukovalo produktů v ekonomice, což ostatně byla situace, která nastala během covidu. A právě to je také důvod, proč v současné době máme vysokou inflaci,“ dodal Slaný s tím, že by se poté mohla roztočit inflační spirála.  

Navyšování mezd

Generální ředitel společnosti Ahrend Petr Hampl v pořadu podotkl, že firma bude navyšovat mzdy jen v některých oborech. „Pro příští rok jsme se rozhodli, že jsme schopni navýšit mzdy dělnickým profesím, to je naše zlato, které musíme podporovat. Půjde o navýšení mezi šesti až osmi procenty,“ dodal s tím, že plošné zvyšování mezd si firma ale nemůže dovolit.

V souvislosti s chystaným návrhem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun, uvedl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš, že z této vyhlídky příliš nejásá. Zmínil, že firmy už mzdu v letošním roce navyšovaly bez ohledu na minimální mzdu.

Nahrávám video

„Domnívám se ale, že nebudou schopny firmy přidávat navíc více než pět až šest procent, protože už to prostě neunesou,“ míní. „Chápeme situaci zaměstnanců, ale v globálu to povede na zvýšení tlaku na růst mezd obecně,“ dodal. 

Vedoucí sociálně-ekonomického oddělní Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek podotkl, že částka navýšení minimální mzdy není dostatečná. „Žádali jsme navýšení už pro tento rok o 2000 korun, k čemuž nedošlo. Reálný pokles mezd tak nebyl nikterak kompenzován a pro rok 2023 je očekáváné další inflační navýšení,“ uvedl s tím, že pokud nebude tento požadavek vyslyšen, budou odbory diskutovat další možná opatření. Zároveň připustil, že vyjednávaní jsou v současné době složitější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...