Nemocné s tuberkulózou léčil profesor Jedlička moderní metodou. Ocenil ho i Masaryk

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.

Profesor Jaroslav Jedlička byl zakladatel a budovatel samostatné československé ftizeologie a pneumologie a uznávaný odborník po celém světě. 

Maturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě a pak se rozhodl studovat na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde promoval v době první světové války. Musel proto nastoupit jako vojenský lékař do epidemické nemocnice v Olomouci. A právě tam poznal, co tuberkulóza dokáže. 

V nemocnici bylo hospitalizováno tři sta mladých mužů s touto chorobou. Jedlička coby mladý lékař jim nedokázal pomoci, podepisoval několik úmrtních listů za den. Léčba tuberkulózy byla v té době ještě na začátku, nemocní většinou měli nařízený klid na lůžku a dostávali kalciové injekce. Jedlička se s tím ale nemínil smířit a chtěl pro nemocné udělat více. 

Nebylo to tak ale od samotného začátku. Během vysokoškolských studií působil u patologa Jaroslava Hlavy, pak byl krátce po válce asistentem Ústavu pro soudní lékařství. Poté ale přijal nabídku profesora Ladislava Syllaby a tři roky působil jako asistent 1. interní kliniky, kde se začal více věnovat právě tuberkulóze. Vzdělání si také doplnil díky studijním pobytům ve Francii a Švýcarsku.

Sanatorium navštívil i Masaryk

V roce 1921 se na doporučení profesora Syllaby stal Jedlička ředitelem plicního sanatoria Na Pleši. Ústav byl ale ve špatném stavu a rozhodl se ho zmodernizovat. Podařilo se mu to díky svým zkušenostem získaným právě na studijních pobytech. Byl se také podívat například v zařízeních pro léčbu tuberkulózy v Německu.

Za svých pobytů v zahraničí získal Jedlička přátelství významných ftizeologů, zvláště profesora Calmetta z Paříže. Ve Francii také dostal podnět k tématu své habilitační práce. Jedlička chtěl své zahraniční zkušenosti v sanatoriu zúročit a Na Pleši zavedl léčbu tuberkulózy pneumotoraxem, což bylo v tehdejším Československu zásadní pro boj s tímto onemocněním. Poprvé takový způsob léčby popsal italský internista Carlo Forlanini v roce 1882.

Jedlička ústav zmodernizoval na takovou úroveň, že si toho všiml i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Sanatorium osobně navštívil a věnoval mu sto tisíc korun. Jedličkovi pak dal svou fotografii s věnováním. 

Plicní pavilon Městské nemocnice na Bulovce
Zdroj: FN Bulovka

V roce 1932 založil Jedlička Ústav pro studium tuberkulózy v rámci Karlovy univerzity, který byl postaven v Nemocnici Na Bulovce v pavilonu pro plicní choroby. Bylo to první výukové zařízení tohoto typu v Československu. Provoz ústavu zajišťovala Karlova univerzita i dary Zemské banky a vděčných pacientů. Dominantní léčebnou metodou plicní tuberkulózy byla takzvaná intrapleurální léčba pneumotoraxem korigovaná torakokaustikou.

V roce 1933 byl Jedlička jedním ze zakladatelů Asociace československých ftizeologů. Roku 1936 se stal mimořádným profesorem lékařské fakulty a napsal první tuzemskou učebnici o tuberkulóze.

Během druhé světové války po heydrichiádě v roce 1942 Němci ústav zrušili. Tamní plicní oddělení sloužilo pouze jim. Jedlička se ale nevzdal a veškeré zařízení přesunul do Motola, kde oddělení vedl coby primář dál. 

Po druhé světové válce Jedlička založil I. kliniku pro tuberkulózy a respirační choroby v Kateřinské ulici, byl jejím prvním přednostou. Působil zde až do roku 1961.

V poválečných letech byla v Československu velmi nepříznivá epidemiologická situace tuberkulózy. Ještě v druhé polovině 50. let umíralo v zemi na tuberkulózu pět až šest tisíc nemocných.

Skvělý řečník a vlastenec

Jedlička byl od roku 1946 předsedou poradního sboru pro boj proti tuberkulóze při ministerstvu zdravotnictví.  V roce 1947 se stal řádným profesorem ftizeologie a v roce 1956 získal hodnost doktora lékařských věd.

Často publikoval své práce. Kromě učebnic Základy ftizeologie a Ftizeologie praktického lékaře se zajímal o dějiny medicíny. Ve dvou svazcích v roce 1920 a 1925 vydal výběr z korespondence Jana Evangelisty Purkyně. Napsal také řadu zajímavých statí o některých historických osobnostech. Například o českém králi Václavu II., který zemřel na tuberkulózu.

Jedlička byl členem nejen domácích, ale i zahraničních lékařských společností. V roce 1961 obdržel medaili Jana Evangelisty Purkyně, v roce 1965 se stal čestným členem Československé lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Profesor Jaroslav Jedlička byl vynikající rétor, jeho přednášky byly pro studenty lákavé, rád je obzvláštnil například historickými zajímavostmi. Měl vynikající pamět a přednášel téměř až do konce svého života. Karlovu univerzitu miloval a byl velkým vlastencem.

V roce 1938 dokonce vystoupil na schůzi profesorského sboru proti rozhlasovému projevu britského premiéra Nevilla Chamberlaina, který mimo jiné řekl, že Čechové jsou národ malý, neznámý a vzdálený. Za to byl Jedlička se svou rodinou perzekvován a i kvůli tomu mu okupanti zrušili ústav v rámci Bulovky. Jedlička se dokonce během května 1945 účastnil boje o pražský rozhlas, kde poskytoval raněným lékařskou pomoc.

Jedlička se oženil s Marií Grohovou, dcerou slavného filologa Františka Groha. Starší syn Jiří byl popraven nacisty za heydrichiády, mladší syn Pavel se věnoval neurologii, zejména problematice roztroušené sklerózy. Jaroslav Jedlička, který se narodil koncem července 1891, umřel v Praze v prosinci 1974. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...