Mezi Českou stomatologickou komoru (ČSK) a ministerstvem zdravotnictví panují neshody. Zástupci zubařů kritizují, že po zákazu amalgámu bude úhrada pojišťoven za opravu větších kazů stačit jen na provizorní výplně, které dlouho nevydrží. Resort namítá, že změnu dlouhodobě připravoval právě s ČSK.
Vyjádření prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera označil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob za strategii, jak zajistit zubařům lepší podmínky. V těchto dnech totiž probíhá dohodovací řízení s pojišťovnami o úhradách pro příští rok.
„V tuto chvíli jsme uprostřed jednání. Z toho důvodu nebudeme komentovat, s čím přicházíme k jednacímu stolu, jaké jsou návrhy za VZP. Mohu pouze říct, že ve vícero detailech jsme byli schopni se dohodnout,“ konstatovala mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Po zákazu amalgámu by měly pojišťovny hradit jednovrstvenou fotokompozitní výplň, výplň z chemicky tuhnoucího cementu a duálně tuhnoucí výplň. Zubaři ale nejčastěji používají vícevrstvený fotokompozit – lépe s ním vystihnou odstín i tvar, vydrží i desítky let, ale je dražší. Podle Šmluclera vyjde na 2300 korun, pojišťovna však na opravu velkého kazu nabízí necelých 900 korun.
„Pro pacienta bude výhodné, i když si dá vícevrstvenou plombu. Bude to levnější než nyní. Nyní ji musí platit celou, a tak bude platit jen ten rozdíl mezi základní a plnou cenou,“ upozornil Jakob.
„Pro lidi, kteří nechtějí nebo nemohou doplácet, bude v dospělosti jen výplň dlouhodobě provizorní. A ta prostě znamená, že se každé tři čtyři roky bude předělávat,“ kontroval Šmucler.
V Praze se průměrná cena ošetření začínajícího kazu bílou plombou pohybuje mezi 1300 až 3500 korun. Čím hlubší kaz, tím vyšší cena. I proto část pacientů nadále volí amalgám. Ten ale od poloviny příštího roku budou moct zubaři používat jen výjimečně – například u lidí s neurologickými problémy nebo u alergiků.
Více než pět a půl tisíce ordinací
V Česku aktuálně funguje přes pět a půl tisíce zubních ordinací – včetně pohotovostí a nemocnic. Nejdostupnější péči nabízí pražské Vinohrady. Podle národního registru je tam na kilometru čtverečním padesát míst, kde se lze nechat ošetřit.
Naopak nejméně možností v přepočtu na obyvatele mají v Sokolově. V celém okrese, kde žije přes osmdesát tisíc lidí, pouze dvaadvacet. Situace ale není dobrá ani v okolí metropolí – Praha-západ nebo Brno-venkov patří mezi oblasti, kde dohromady není ani třicet ordinací.
Podle profesní komory loni ordinovalo 8800 stomatologů, což je více než v předchozích letech. I přesto panují mezi kraji velké rozdíly. Například v Praze připadá na zubaře 650 obyvatel, ve středních Čechách přes dva tisíce. Do statistiky se ale promítá i dojíždění, kdy má hodně pacientů lékaře právě v metropoli. Nejméně zubařů vykazují dlouhodobě ústecký a karlovarský region – opět v přepočtu na obyvatele.
