Nejhorší scénář? Až sto tropických dnů v roce, míní klimatolog

Nahrávám video

Letošek se může stát nejteplejším rokem od počátků měření. Klimatolog Tomáš Halenka z katedry fyziky a atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty UK sdělil, že v případě naplnění nejhorších možných scénářů může počet tropických dnů dosáhnout až stovky. V Interview ČT24 uvedl, že Evropa a USA mohou být vůdčí silou ve snižování emisí, protože od počátku průmyslové revoluce jich vyemitovaly podstatnou část.

Teploty 25 až 30 stupňů nejsou podle klimatologa v letních měsících ničím neobvyklým. Halenka odkazuje na historická data, podle nichž se v „ne tak vzdáleném období“ běžný počet tropických dnů pohyboval v rozsahu od deseti do dvaceti ročně. V současné době jsme prý s klimatickou změnou o deset dní dál.

„V nejhorších možných scénářích v souvislosti s nejvyššími předpokládanými emisemi skleníkových plynů na konci století může tento počet (tropických dnů, pozn. red.) dosáhnout až stovky,“ říká.

Pokud jde o následující zimu, mohla by být podle Halenky v mezích normálu, spíš o něco teplejší. „Klimatický systém funguje jako akumulátor a teď nakumuloval zvlášť v oceánu poměrně hodně tepelné energie. Oceány jsou výrazně teplejší než běžné dlouhodobé průměry. Očekávat tvrdou zimu není úplně na místě,“ míní klimatolog.

Tropické dny jsou způsobené tím, že se prohřeje příliv teplého vzduchu od jihu. Dlouhodobé extrémy jsou pak napojené na epizodu El Niño, která má v rámci klimatického systému nejvýraznější vazby do různých míst planety.

„Za to, že ta epizoda vyprodukovala rekordní teploty po dobu celého roku, může posun klimatickou změnou,“ říká Halenka. Tu vysvětluje „prostým fyzikálním principem“, kdy více skleníkových plynů v atmosféře vytváří skleníkový efekt.

Co jsme „napumpovali“

Cílem Evropské unie je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Oxid uhličitý podle klimatologa vydrží v atmosféře devadesát až sto let. „To, co jsme tam napumpovali, to tam bude ještě dlouho klima ovlivňovat,“ říká.

Od průmyslové revoluce prý člověk do atmosféry dostal 2500 gigatun CO2. Limit, kolik dovoluje scénář, kdy teplota nestoupne přes dva stupně, dává od roku 2020 přibližně osm set gigatun. Současné emise jsou prý asi čtyřicet gigatun ročně, rozumným předpokladem je podle Halenky lineární snižování po dobu čtyřiceti let. Evropa a USA podle něj mohou být v tomto úsilí vůdčí silou, tato část civilizace do současnosti prý vyemitovala podstatnou část CO2, která nyní působí problémy.

Nahrávám video

Hydrolog Martin Hanel v Událostech, komentářích uvedl, že zvyšování počtu tropických dnů i růst průměrné globální teploty má jasnou souvislost se zvyšováním koncentrace skleníkových plynů. „Celkem jasně se ukazuje, že pokud se bude zvyšovat koncentrace skleníkových plynů, tak teplota poroste,“ prohlásil.

Environmentální poradce z Člověka v tísni Jakub Zelený dodal, že věda už dokáže odfiltrovat vliv lidí na klima – od roku 1900 by se bez něho prý příliš neměnilo. Co se týče oteplování, jde podle něj o prudký nárůst. „Nikdy se takhle rychle teplota neměnila. (...) Jde poměrně dobře říct, kam se lidstvo a planeta ubírá,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...