Potraviny by se měly podle vládního návrhu přesunout do levnější sazby DPH, místo patnácti procent by měla nová daň činit dvanáct procent. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se proto ve čtvrtek sešel se zástupci osmi velkých obchodních řetězců, kteří ho ujistili, že nižší sazbu promítnou do cen potravin. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková v Událostech, komentářích upozornila na to, že roli u cen potravin hrají také vysoké marže obchodníků či drahé vstupy. Kromě toho vyzvala k zavedení maximálních marží pro určité druhy potravin.
Ministr Výborný řekl, že se hodlá se zástupci obchodníků scházet pravidelně. Upozornil však, že nemá nástroje, jimiž by mohl sankcionovat případné nepropsání snížené DPH do ceny. „Ale myslím si, že to je výraz nedodržení kultury obchodu,“ prohlásil. Podle ministra by se při kontrolách cen měl více zapojit antimonopolní úřad.
„Určitě ta tři procenta (změněné sazby) nemají zásadní vliv na cenu potravin. Musíme si uvědomit, že hlavní složku v cenotvorbě potravin tvoří energie, jestli s těmi nic neuděláme, tak řetězce patrně propíší tři procentní body snížení, ale nepropíše se to, že se sníží potravina,“ varuje poslankyně Balaštíková.
Dodavatelé podle ní nemohou zlevnit potraviny, jestliže budou i nadále drahé energie a s nimi spojené drahé vstupy, které cenu potraviny utvářejí. „Pokud by měly řetězce ještě zvlášť snížit cenu potravin, tak měly panu ministrovi slíbit, že sníží svoje marže. Pochopila bych, že chtějí nějakým způsobem ukázat dobrou vůli,“ tvrdí.
Propsání slevy na dani do cen potravin pokládá Balaštíková za automatické.
Jednání o marži
„Je třeba se vrátit ke kultuře obchodu, kde marže, lépe řečeno přirážky, budou odpovídat nějaké míře přiměřenosti,“ pokračoval ministr. Odkázal následně příklad z jednání, kdy marže na jogurt je podle jeho slov 130 procent, a situaci označil za nemravnou. Ceny energií jsou podle něj v současnosti na předválečné úrovni, stejně jako ceny mouky či pšenice.
Členka rozpočtového výboru poukázala i na marže zemědělců, ty by podle ní měly být rovněž rozumné. „Poslední článek, který s prominutím vyskládá zboží do regálu, s tím nemá takové náklady jako prvovýrobce, což je zemědělec. On (řetězec, pozn. red.) přece určuje, co do regálu dá, určuje i cenu,“ shrnula.
Výborný podotkl, že se vedle energií propisují do vstupů potravin také drahá hnojiva, i ta jsou však na jiné úrovni než v loňském roce. „Chci, aby v řetězci od zemědělce přes potravináře až po obchodníka všichni dodržovali pravidla. Pokud mají pravidla v Německu, v Rakousku, v Polsku, tak chci, aby bylo k českému zákazníkovi nebo spotřebiteli přistupováno stejně,“ doplnil.
Cenové regulace
V souvislosti s odlišnými cenami potravin se probírala rovněž otázka zavedení cenových stropů, obdobně jako u cen energií. „Jsem dalek toho, aby stát vstupoval do svobodné soutěže, ta musí být zachována. Myslím si, že opravdu nemáme být ti, kteří budou určovat, kolik má co stát, kde mají lidé nakupovat, jestli mají jezdit tam, nebo onam,“ doplnil s odkazem na kvalitu tuzemských potravin ministr.
„Domnívám se, že ten čas nazrál, a nemyslím tím, že bychom tím měli určovat cenu potravin, ale cenu marží u základních potravin,“ oponuje Balaštíková. „Pokud si někdo dá třísetprocentní marži, není to fair play.“
