Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.
Zvýšení sazby má být účinné od prvního dne kalendářního měsíce po vyhlášení novely zákona ve sbírce. Vláda původně navrhovala, aby sněmovna schválila zvýšení daně již v prvním čtení, to ale v půlce května zablokovala opozice. Novelu musí po schválení ve sněmovně schválit také Senát a poté ji dostane k podpisu prezident. Pokud by vyšla ve sbírce ještě v červenci, zvýšení by platilo již od srpna.
Dočasně snížená sazba spotřební daně měla platit do konce letošního roku a měla hlavně ulevit dopravcům kvůli loňským vyšším cenám. Vláda s návrhem přišla kvůli tomu, aby získala víc peněz do veřejných rozpočtů. Argumentuje přitom tím, že nafta proti loňskému roku výrazně klesla.
Podle informací společnosti CCS stál litr nafty v tomto týdnu v průměru 31,43 koruny. Loni v červnu byla o 15,37 koruny za litr dražší. Ceny loni začaly skokově narůstat po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu na konci února 2022. Letos pohonné hmoty nejprve od začátku února zlevňovaly.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová prohlásila, že zvýšení daně je přímým důsledkem nerealistické marketingové snahy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mít rozpočet se schodkem nižším než 300 miliard korun. Vládě podle ní nešlo o řidiče ani loni, když navrhla sazbu snížit, ani teď, když chce ceny zvýšit uprostřed roku. Proto předložila návrh, který odkládá účinnost zvýšení sazby na konec roku, kdy se měla sazba původně zvýšit.
Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhl jako kompromis zvýšit daň pouze o padesát haléřů na litr. Poslanci opozičního hnutí SPD Jan Hrnčíř a Karel Sládeček chtějí zvýšit daň proti nynějšímu stavu pouze o pět haléřů na litr.
Vláda tvrdí, že i kdyby prodejci promítli plně do ceny navýšenou sazbu daně, bude cena nafty v tuzemsku stále nižší nebo srovnatelná ve srovnání s okolními státy. Zvýšení daně by mělo měsíčně přinést státu asi 800 milionů korun navíc.
Náhrady nákladů pro exekutory
Poslanci rovněž schválili novelu exekučního řádu, která stanovuje exekutorům náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí. Náhrada bude ve výši 750 korun na jeden případ, s daní z přidané hodnoty 905,5 koruny. Celkem bude letos potřebovat ministerstvo spravedlnosti na tyto paušální náhrady podle důvodové zprávy 862 milionů korun. Předloha teď zamíří k posouzení senátorům.
Podle původně přijaté úpravy neměli exekutoři dostávat žádné náhrady, což se chystali napadnout u Ústavního soudu. Zastavování bezvýsledných exekucí je novinkou od ledna, podle odhadů Exekutorské komory by se už letos mohlo zbavit nuceného vymáhání dluhů 50 tisíc až 80 tisíc lidí. „Lze předpokládat, že zejména tito dlužníci se budou vracet do legální ekonomiky a z jejich činnosti poplynou státu daňové příjmy,“ stojí v důvodové zprávě.
Zastavování se týká exekucí, v nichž se za posledních šest let nepodařilo nic vymoci a které nezahrnují nemovitost. Exekutor vyzve věřitele ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce. Pokud věřitel nevyjádří nesouhlas a nesloží zálohu na další vedení exekuce, exekutor proces zabavení majetku zastaví. Složením zálohy lze šestiletou lhůtu prodloužit o další tři roky, a to nejvýše dvakrát. Celková doba bezvýsledné exekuce nesmí překročit dvanáct let.
„Řešíme historický dluh, který vznikl, když exekuční systém nebyl regulován,“ řekl zpravodaj nynější předlohy Marek Výborný (KDU-ČSL). Novela vznikla podle něho ve spolupráci s opozicí, debata se vedla o výši paušální náhrady. Výsledek odpovídá současné situaci veřejných financí, uvedl Výborný.
Přísnější pravidla pro agentury práce
Poslanci také schválili vládní novelu o zaměstnanosti, která se týká agentur práce – mimo jiné posiluje kontrolu a upřesňuje, kdy je možné povolení ke zprostředkování zaměstnání odebrat. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.
Zvednout by se mohla kauce při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žadatelé by místo 500 tisíc korun mohli skládat úřadu práce milion korun. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury by nově měla být také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a svou provozovnu.
Agentury by měly poskytovat povinně víc informací. Generálnímu ředitelství úřadu práce by pravidelně oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly i zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají. Firmy by také měly agenturního zaměstnance podle novely využívat jen po omezenou dobu.
Situace České pošty a státních podniků
Před schvalováním je ve sněmovně také předloha o možnosti navyšování jmění státních podniků v souvislosti s bezpečnostními zájmy státu nebo se zajištěním důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po rušení části poboček a propouštění čeká reorganizace. O podobě novely by měli poslanci hlasovat příští týden.
Opoziční hnutí ANO navrhlo, aby o navýšení rozhodovala dolní komora, nikoli kabinet. Pozměňovací návrh zdůvodnila Jana Mračková Vildumetzová (ANO) potřebou zachování parlamentní kontroly nad nakládáním se státním majetkem.
Mračková Vildumetzová se na plénu zajímala o to, o kolik se má základní jmění České pošty navyšovat. Ptala se, zda půjde o avizovaných osm miliard korun, a také na to, na co peníze půjdou. Vysvětlení žádal rovněž Karel Sládeček (SPD), poukazoval na nepřípustnost vystavení bianco šeku.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude plán transformace České pošty předložen do konce června a vláda jej bude schvalovat 28. června, nebo 12. července. „Samotná částka bude představena v transformačním plánu,“ řekl. Zmiňovaných osm miliard korun neměl být podle Rakušana příspěvek státu, šlo o odhadovanou celkovou transformační částku.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce novelou o státním podniku zmírnit nedávno přijaté změny rozpočtových pravidel. Tyto změny stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar.
Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit jen po souhlasu ministerstva financí. Podle Jurečky by to zasáhlo do majetku státních podniků ve stovkách milionů korun a přineslo také provozní potíže.
„Navrhuje se proto nerušit všechny dosavadní účty státních podniků najednou, ale v odůvodněných případech umožnit jejich zachování,“ uvedl ministr ve zdůvodnění své úpravy, která by také stanovila, že národní podnik se za státní podnik nepovažuje.
Schůzi poslanci zahájili už v pátek, nedostali se ale ani ke schválení programu. Opoziční ANO a SPD totiž jednání sněmovny zablokovaly na protest proti způsobu přijetí zpřísnění zákona o střetu zájmů.
