Národní soud měl potrestat přední kolaboranty. K nestrannosti měl ale daleko

Po skončení druhé světové války mnoho Čechů a Slováků toužilo po potrestání zločinců a kolaborantů. Pro známé postavy veřejného života a zejména politiky proto byl před 75 lety zřízen zvláštní národní soud, který kromě trestných činů prověřoval také to, zda se obžalovaní chovali, „jak se slušelo na věrné a statečné občany československé“. Do rozhodování soudu přitom zasahovali jak pováleční politici, tak sovětští poradci. Výsledek tak byl ovlivněn starými konflikty i snahou o likvidaci oponentů.

Po konci druhé světové války v osvobozené Evropě vyvstala otázka, jak naložit s válečnými zločinci a kolaboranty. V Československu, stejně jako i v dalších zemích, které prožily roky pod německou okupací, byly zřízeny speciální soudy, které měly za úkol viníky potrestat. Prezident Edvard Beneš vydal dekrety, kterými nařídil zřízení mimořádných lidových soudů a národního soudu.

Zatímco mimořádné lidové soudy se soustředily na odsouzení „nacistů a jejich zrádných spoluviníků“, národní soud se soustředil zejména na odsouzení československých politiků, kteří stáli v čele státu během nacistické okupace.

Před národním soudem měli stanout zejména tři lidé, označovaní jako symboly protektorátní moci – prezident Emil Hácha, ministr školství a národní osvěty Emanuel Moravec a ministr zahraničí a později vyslanec protektorátu František Chvalkovský. Ani jeden z nich se však před soud nepostavil. Nemocný Hácha zemřel několik dní po svém zatčení v pankrácké vězeňské nemocnici, Moravec se během Pražského povstání zastřelil a Chvalkovský zemřel v Berlíně při spojeneckém náletu.

Pozornost se proto soustředila zejména na proces s členy pomnichovských vlád. „Byl to politický proces. Hledal se viník za Mnichov, 15. březen, okupaci,“ uvedl historik Jaroslav Rokoský v pořadu Historický magazín. Nestandardní byl případ nejen tím, že obvinění byli už předem odsouzeni v tisku, ale také snahou Sovětů olivnit výsledek.

„Bez rozpaků přiznal, že sovětská vláda má zájem na tom, aby rozsudkem národního soudu byla činnost a již pouhá existence této vlády jasně puncována jako zrada,“ vzpomínal později na rozhovor se sovětským poradcem Ivanem Čičajevem tehdejší ministr spravedlnosti Prokop Drtina.

„Pomyslel jsem si, že to, co mně tu sovětský oficiální zástupce své vlády říká, je nepochybně přímé vměšování této vlády do našich vnitřních záležitostí. (…) Ale to jsem si toliko myslel, panu Čičajevovi jsem to neřekl. V tehdejší mezinárodní situaci i v naší vnitřní politice bylo zhola nemožné, abych tak učinil,“ dodal Drtina.

Beran a Syrový v centru pozornosti

Jedním z hlavních obžalovaných byl agrárník Rudolf Beran, který byl předsedou vlády v době, kdy na území již mnichovskou smlouvou okleštěného Československa vtrhla německá armáda. Žaloba proti němu využila argumentu, že se do předání moci protektoru von Neurathovi stýkal s okupačními představiteli, což se mu samotnému velmi příčilo.

Beranovi nepomohl ani fakt, že se zapojil do domácího odboje, který také podporoval finančně. Za své místopředsednictví v odbojové organizaci Politické ústředí byl nacisty zatčen, souzen za velezradu a také vězněn, i když byl následně propuštěn do domácího vězení.

Rudolf Beran na Pražském hradě po jeho příjezdu říšského protektora Konstantina von Neuratha do Prahy
Zdroj: ČTK

Druhým mužem procesu byl Beranův ministr obrany generál Jan Syrový, podle jehož rozkazu neměl být nepříteli kladen odpor při obsazování území německou armádou v roce 1939. Po abdikaci Edvarda Beneše měl také na starosti novou volbu prezidenta. „Syrový a členové jeho vlády v této době deprese a chaosu skutečně zachraňovali, co se dalo,“ popisuje Rokoský.

Po okupaci se zcela stáhl z veřejného života. Obžaloba jej vinila z prodeje vojenského materiálu Německu, štvavé kampani jej vystavil i tisk. Pozornosti neušla fotografie, na které si podává ruku s Adolfem Hitlerem na Pražském hradě. Že ke schůzce dojde, přitom sám nevěděl.

„Syrového nechali chvíli čekat v předpokoji. Když ho vyzvali, aby vstoupil do místnosti, zjistil, že naproti němu u okna stojí Hitler. Ten šel proti němu, a když k němu přišel, podal mu ruku a stručně řekl, že je mu líto, že došlo k okupaci, ale že se to tak stát muselo, že to jako voják jednou pochopí a že českému národu se povede pod ochranou Německa dobře. Syrový neřekl ani slovo, otočil se a odešel,“ popsal Rokoský. Okamžik podání ruky ale na jediném snímku zachytil fotograf. Německá propaganda ji pak využila jako setkání dvou starých frontových bojovníků.

Generál Jan Syrový
Zdroj: Hledání ztraceného času/ Národní filmový archiv

Přes zejména Beranovu zdatnou obhajobu byli oba odsouzeni k 20 letům těžkého žaláře. Rudolf Beran zemřel v roce 1954 ve věznici v Leopoldově. Jan Syrový vyšel z vězení po 14 letech díky amnestii v roce 1960.

Soud potrestal kolaboranty. O řadě trestů ale panují pochyby

Beranova agrární strana byla po válce zakázána. Před národní soud se postavily dvě třetiny protektorátních ministrů. Rozhodoval ale například i o vině Jiřího Stříbrného, jednoho z mužů 28. října a několikanásobného prvorepublikového ministra. Stal se příznivcem fašistického proudu a jedním z nejhlasitějších kritiků Edvarda Beneše. Soud mu vyměřil doživotí.

Kromě předních politiků byly souzeny i známé osobnosti veřejného života. V nepřítomnosti byl k patnáctiletému trestu tvrdého vězení odsouzen i Jan Antonín Baťa. Ze spolupráce s nacisty se zpovídalo také 21 novinářů, řadě z nich byl vyměřen trest smrti. Obžalováni byli i členové organizace Vlajka.

Dohromady se před národní soud postavilo 83 obžalovaných, 18 z nich bylo odsouzeno k trestu smrti, sedm na doživotí. Celková délka vyměřených trestů byla 334 a půl roku tvrdého žaláře. Patnáct lidí soud osvobodil. Proti rozsudku, kterému nepředcházelo řádné vyšetřování, nebylo odvolání.

„Neříkám, že všechny tyto rozsudky vystihují plně politickou vinu a škodlivost těchto aktivistických protektorátních zařízení i odpovědnost osob, které je vedly. O míře viny a přiměřenosti trestu mohou být zajisté různá mínění,“ uvedl ministr spravedlnosti Drtina v projevu k Národnímu shromáždění po ukončení poválečných retribucí. 

Na závěr řeči k poslancům pak vyjádřil přání: „Kdyby snad proti naší vůli a proti naší hluboké víře v možnost mírového vývoje všech vztahů mezi národy na světě měl být náš národ přece jenom podroben nové podobné zkoušce svého odhodlání ke svobodě, aby taková zkouška nás i naše pokolení budoucí našla všechny do jednoho odhodlané a tvrdé jako z křemene a aby rušitel tohoto našeho mírumilovného vývoje narazil na odpor, který by byl tvrdý skutečně jak z kvádru.“

Projev přednesl 29. května 1947, devět měsíců před komunistickým pučem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 10 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 31 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...