Na vysokorychlostní tratě bude potřeba až 20 miliard ročně. Hledejte je, vyzval poslanec vládu

Správa železnic bude za čtyři nebo pět let potřebovat každý rok 15 až 20 miliard korun navíc – to až se příprava vysokorychlostních tratí přenese z papíru do terénu. Předseda sněmovního dopravního podvýboru Martin Kolovratník (ANO) proto vyzval, aby s tím vláda začala počítat a hledala zdroje těchto peněz. Správa železnic chce první vysokorychlostní úseky začít stavět v roce 2025, Kolovratník se domnívá, že to bude možné ještě o rok dříve.

V Česku by výhledově měly železniční tratě s maximální rychlostí nad 300 kilometrů v hodině spojovat tři největší města a prostřednictvím spojení Prahy s metropolemi sousedních států by se mohlo vysokorychlostně jezdit i do Plzně, Ústí nad Labem či Hradce Králové. Ovšem postavit stovky kilometrů nových tratí nebude zadarmo.

Již nyní vydává Správa železnic (dříve SŽDC) stovky milionů ročně na přípravu projektů, ale až se skutečně začne stavět, bude to stát o dva řády více.

Podle Martina Kolovratníka je potřeba, aby správa dostala – až začne stavět – každý rok 15 až 20 miliard navíc. Oproti současnému jejímu rozpočtu půjde tedy nejméně o třetinové navýšení. Podle současných záměrů budou dodatečné peníze potřeba již za pět let.

„My ty peníze prostě budeme potřebovat a musíme na úrovni premiéra, ministryně financí už v tuto chvíli vést seriózní debatu o tom, kde ty zdroje pořídíme,“ zdůraznil na středečním semináři o vysokorychlostní železnici Kolovratník.

Poslanec, který ve sněmovně předsedá dopravnímu podvýboru, je přitom přesvědčen, že je ve společnosti po vysokorychlostní železnici poptávka, která postupně roste. „Rok, dva, tři zpátky jsem slyšel často hodně kritiků, kteří říkali, že jsme malá země, než se to rozjede, tak to zastaví a tak dále. (…) Dnes, když se objevují základní nákresy, už ze svého regionu z Pardubic dostávám od občanů za uši – jak to, že Pardubice nejsou v tom systému připojeny?“ srovnal.

Francouzi pomohou

Správa železnic loni s přípravou vysokorychlostních tratí pokročila, poprvé se objevili i pracovníci v terénu – geodeti začali vyměřovat pro budoucí úseky z pražských Běchovic do Poříčan a z Přerova do Ostravy. Správce českých železnic také uzavřel dohodu s Francouzskou státní železniční společností (SNCF) o využití jejího know-how pro přípravu projektů vysokorychlostních tratí. Ve Francii, která byla kolébkou evropských rychlovlaků, by se chtěli čeští železničáři poučit také o detailech.

„Chceme uzavřít s Francouzi level 2 – další smlouvu, která by řešila do detailu technické parametry projektování: typy mostů, typy zabezpečení, oplocení. Už jednotlivé konkrétní technické detaily, které bychom přenesly do tvorby projektů ve vyšším detailu, než je územní řízení,“ nastínil Kolovratník, jenž je zároveň místopředsedou správní rady Správy železnic.

První úseky vysokorychlostních tratí by se měly začít stavět v polovině dvacátých let u Prahy, u Brna, ale hlavně u Ostravy. Zatímco u dvou největších měst půjde zprvu spíše o železniční výpadovky (do Poříčan, respektive Vranovic), které před dostavbou navazujících částí budou mít největší smysl jako přídavná kapacita, u Ostravy by již mohla ukázat vysokorychlostní železnice svou sílu.

Za deset let třístovkou do Ostravy

Správa železnic chce do roku 2030 mít hotové zcela nové spojení Ostravy s Přerovem, kde se bude jezdit až 320kilometrovou rychlostí, a zároveň modernizovanou trať Brno–Přerov, na které se zvedne maximální rychlost na 200 kilometrů v hodině. Expresy spojující Brno s Ostravou by potom měly celou trasu ujet za tři čtvrtě hodiny.

„Bavíme se o možnosti dokončení prací před rokem 2030 naprosto bezpečně. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zprovoznit novou trať i na zelené louce v kilometrických nuancích, které tady jsou nějakých 60–70 kilometrů, je možné v horizontu tří let,“ řekl již dříve vedoucí oddělení koncepce vysokorychlostních tratí a technologického rozvoje Správy železniční dopravní cesty Petr Provazník.

Kolem roku 2035 by měla být kompletní i vysokorychlostní spojnice Prahy a Brna, která by měla zkrátit cestovní dobu mezi oběma městy zhruba na hodinu. Cesta Praha–Ostrava přes Brno tedy potrvá asi hodinu a tři čtvrtě, tedy asi tři pětiny doby, kterou potřebuje dnes k takové cestě (ovšem přes Olomouc) pendolino.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...