Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.
Organizátoři kritizují například plány vlády na změny ve financování veřejnoprávních médií, údajné zlehčování ruské hrozby či škrtání peněz na obranu, které označují za hazard s budoucností Česka.
Minář účastníky akce mimo jiné vyzval, aby více vstupovali do politických stran. Ty by se podle něj měly více otevřít mladým lidem a ukončit současnou „strejcokracii“. Jejich představitelé by se zároveň měli zamyslet, zda pro ně existuje nějaká „červená linie“, po jejímž překročení by zvážili například toleranci menšinové vlády ANO. Podle Mináře by se tak kabinet „mohl obejít bez extremistů“.
Organizátoři shromáždění s odkazem na snímky pořízené shora tvrdí, že se na Letné sešlo minimálně 250 tisíc lidí. Policie, která na akci dohlížela, to nepotvrdila. Počty účastníků podobných akcí dlouhodobě nezveřejňuje. Nemá systém, který by je přesně spočítal, a v minulosti kvůli tomu vznikaly neshody, vysvětlil policejní mluvčí Jan Daněk.
Historička upozornila na zkušenosti z Maďarska či Slovenska
Mezi prvními promluvil herec Ivan Trojan. Podle něj je „příliš velkou cenou za imunitu pro Babiše, aby ministerstva zahraničí či obrany drželi extremisté a populisté“. Bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes hovořil o zákonu o registraci zahraničních vazeb neziskových organizací, který by dle něj šel snadno zneužít k pomalému omezování osobní svobody.
Historička a politoložka Hana Kubátová s odkazem na zkušenosti z Maďarska či Slovenska zmínila, že podobné předpisy ani nemusí platit, aby na společnost měly vliv. Už jejich příprava může vést akademiky k tomu, aby zvažovali, zda jim zahraniční vazby či stáže nepokazí kariéru. „Tento zákon má příbuzné v Moskvě, Budapešti a Bratislavě,“ prohlásila Kubátová. Zástupci současné koalice inspiraci v Rusku odmítají, naopak hovoří o tom, že návrh kopíruje americkou předlohu.
Režisér a herec Zděnek Svěrák se ve svém projevu věnoval změnám ve financování ČT a Českého rozhlasu (ČRo). Poplatky podle něj slouží k tomu, aby veřejnoprávní média nebyla poplatná politikům. Mezi dalšími ohlášenými řečníky byli zpěvačka Aneta Langerová, herec a komik Jiří Lábus, podnikatel Dalibor Dědek nebo lékař Jan Vevera.
Protestující si přinesli vlajky Česka, Evropské unie, NATO či Ukrajiny a transparenty s hesly, která často kritizovala současnou vládu nebo vyjadřovala podporu prezidentu Petru Pavlovi. Stálo na nich například „Pracky pryč od kultury“, „Česko vám nedáme“, „Demokracie i dalším generacím“, „Zastavme vládní kabaret“, „Vláda mezinárodní ostudy“, „Rudý Babiš, hrobař Česka“ či „ANO, líp už bylo“.
Na některých chodnících v parku se naopak objevily křídou napsané nápisy odpůrců shromáždění, například „Nebuďme ovce, jimiž manipuluje štědře financovaná politická neziskovka“ nebo „Milion chlívek proti demokracii“.
V závěru protestu vystoupila skupina lidí převlečených za blanické rytíře. „Národe, budeš-li lelkovati, trolly krmiti, na vlastní pohodlí hleděti a na nás čekati, se zlou se můžeš potázati. My spáti – vy bojovati,“ prohlásila mluvčí skupiny. Po projevech regionálních spolupracovníků Milionu chvilek uzavřela manifestaci státní hymna.
Před konáním demonstrace premiér Babiš spolek označil za „aktivistický“. Uvedl, že lidé mají právo demonstrovat, ale s tím, co kritizují, „pravdu nemají“.
Podle poslance Radka Kotena (SPD) by se lidé z dnešní opozice dokázali dohodnout na nové podobě vlády právě s Babišem. Reagoval tak na výzvu Mináře, aby se současné opoziční strany zamyslely nad možnou spoluprací se současným premiérem.
Demokracii v Česku podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) neohrožuje vláda, ale nátlakové skupiny neschopné přijmout výsledky voleb. Vláda je stabilní a tlaku nepodlehne, vzkázal.
Představitelé opozičních stran na sociálních sítích ocenili aktivitu občanské společnosti, řada z nich dorazila na sobotní protest osobně. „Velký respekt a poděkování všem, kteří dnes (v sobotu) přišli na Letnou a ukázali, že jim záleží na dobré budoucnosti Česka. Občanská společnost je aktivní a to je výborná zpráva,“ uvedl na síti X expremiér Petr Fiala (ODS).
„Zaplněná Letná. To je skutečná vizitka sto dní vlády Andreje Babiše,“ napsal předseda STAN Vít Rakušan. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že nyní je poslední příležitost zastavit cílenou a systematickou destrukci demokracie, svobodných médií a občanské společnosti „ze strany oligarchy a jeho extremistických partnerů“.
V okolí Letné byla upravená doprava
Prostor pláně byl osazen velkoplošnými obrazovkami a rozdělen bezpečnostními koridory, v nichž mělo být až 400 dobrovolníků, záchranáři, policisté či hasiči. Pražská záchranná služba na sociální síti X dříve v sobotu uvedla, že na místě má připraven také automobil Golem s dvanácti zdravotníky a technické vozidlo Iveco. Svůj stan měl v místě demonstrace také Český červený kříž, jeho zdravotníků byly na místě desítky.
Pražští policisté při zahájení demonstrace zajistili muže, který podle nich z okna střílel na ulici z airsoftových zbraní. Policie o tom informovala na síti X. Vedle tohoto incidentu policisté před akcí řešili dopravní komplikace kvůli velkému počtu účastníků akce.
Okolo Letné musela být upravená doprava, na místo vozila účastníky akce na zvláštní zastávku speciální tramvaj číslo 36, která spojila Palmovku a Červený Vrch přes stanice všech linek metra. Pořadatelé před akcí vyzvali, aby lidé přijížděli právě hromadnou dopravou.
Spolek Milion chvilek upoutal pozornost především svou protestní akcí z léta roku 2019, kdy se na protestu proti tehdejší Babišově vládě sešlo v Praze na Letné podle organizátorů asi čtvrt milionu lidí.
Letenská plán je místem protestních shromáždění od roku 1989, kdy se tam týden po potlačení protestu studentů na Národní třídě sešlo podle odhadů 750 tisíc lidí.
