Na Krnovsku pokáceli staletý dub. Kácení přibývá, zřejmě i kvůli poklesům ceny dřeva

Nahrávám video

Česká inspekce životního prostředí zahájila šetření případu pokáceného dubu v lesích na Krnovsku. Její inspektoři ve středu zkoumali zbytky mohutného stromu přímo na místě. Pokácení dubu v minulých dnech pobouřilo veřejnost. Není to jediný podobný případ, za vyšším kácením listnáčů může stát snaha kompenzovat si příjmy kvůli poklesům ceny jehličnatých stromů.

Po jednom z nejstarších stromů ve zhruba sto deset let starém lese poblíž Krnova zbývá jen pařez. Jeho cena byla podle zjištění ČT přibližně devět tisíc korun. Za ty totiž pokácený strom koupil jeden z lesních dělníků. Ve středu ráno na místě zkoumali úředníci, zda strom musel skutečně k zemi.

Dub rostl bezmála dvě stě let. „Můžeme se domnívat, že byl tak velký, jak je prostor mezi okolními velkými stromy, a to může být přes 30 metrů,“ popisuje krajinářský architekt Petr Ondruška. Pokácený strom objevil kolemjdoucí. Tisíce reakcí vzbudily fotky na sociálních sítích.

Revírník strom označil jako vhodný ke kácení údajně proto, že byl nahnilý a větve byly suché. Už v pondělí jeho rozhodnutí označily za chybu Lesy ČR s tím, že ho propustí. Čekají na znalecký posudek.

Strom byl pokácen několika řezy. „Většinou se stromy v lese takto nekácí, většinou se kácí v tom místě, kde je to kácení nejjednodušší. Jenom ten jeden řez dole na tom pařezu by mohl trvat třeba i půl hodiny,“ říká arborista Lukáš Kuba. Právě dub je považovaný za dřevo kvalitní, tvrdé a trvanlivé.

Inspekce životního prostředí ještě konečné stanovisko nedala, podle úředníků ale nešlo o chráněný strom a zřejmě nedošlo k porušení lesního zákona ani jiných předpisů a norem. Spor tak tedy zůstane mezi podnikem a jeho zaměstnancem, který bude muset prokázat, že strom nechal pokácet oprávněně.

Vlastníci chtějí více kácet listnáče

Tento příběh z okolí Krnova není ojedinělý. Tlak na kácení cenných listnáčů podle ekologů v posledních letech roste. Ceny smrkového dřeva, které tvoří hlavní komoditu na trhu, se kvůli kůrovcové kalamitě propadly na dno. Majitelé lesů tak mají o to větší motivaci ke zpeněžení dražších druhů.

Ještě před pár lety byl nahoře nad zámkem Jezeří na Mostecku hluboký, stovky let starý bukový les. Nyní již stromy leží jako kmeny u cesty připravené na odvoz. „Já už do lesa ani nechodím, protože mizí celé plochy toho nádherného bukového lesa. Je to pro mě složité, pamatuji si kompaktně porostlé svahy, kterým se říkalo plíce severu,“ vzpomíná kastelánka zámku Jezeří Hana Krejčová.

Na problém upozornil už vloni na podzim pořad Nedej se České televize. S vlastníkem lesa se ale ani tehdy ani nyní nepodařilo spojit. „Na místě teda té kyselé bučiny jsou vysazovány smrky, modříny, exotické dřeviny, i když ta přirozená obnova by se tady o to postarala stejně,“ hodnotí Jan Hofmeister z Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity.

Právě masové vysazování smrků v Krušných horách přitom v osmdesátých letech skončilo katastrofálně. Česko řeší masivní kácení v době, kdy má nadbytek dřeva. Dřevo ale pochází ze smrků postižených kůrovcovou kalamitou. Ceny kvůli tomu klesly tak nízko, že se řadě firem ani nevyplatí těžit.

„K těžbě listnatých stromů může vést úvaha kompenzovat si výpadek těžby a tím pádem i příjmů z jehličnatých sortimentů,“ přibližuje vedoucí programu Lesy hnutí Duha Jaromír Bláha.

„Už několik let se tady těží a čím dál víc, zřejmě proto, že bude končit schválený těžební plán a ta firma to chce vytěžit co nejvíc,“ myslí si zastupitel Ústeckého kraje Milan Šťovíček (za STAN). Tato část Krušných hor sice je chráněna jako takzvaná Evropsky významná lokalita, o zřízení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory se ale roky jen mluví.

„Je potřeba důsledněji vymáhat zákony, krajský úřad musí postupovat svižněji,“ uvádí náměstek pro řízení státní správy na ministerstvu životního prostředí Vladimír Mana.

„V tuto chvíli se na tomto území připravuje smlouva o ochraně území, která by měla být hotová do 30. června. Pokud by dohoda na smlouvě nebyla možná, kraj může vyhlásit rezervaci a plošnou ochranu toho území,“ vysvětluje krajský radní pro životní prostředí Michal Kučera (TOP 09).

Ceny bukového dřeva
Zdroj: ČT24

Cena dřeva poroste

Prodejní ceny bukového dřeva v posledních letech rostou. Za pět let se cena za kubík kvalitního materiálu zvýšila zhruba o pětinu, asi o tři sta korun. A mírně podražilo také bukové dřevo, které může být napadené hmyzem, třeba kůrovcem.

Ceny smrkového dřeva
Zdroj: ČT24

Oproti tomu nejvíce těžené smrkové dřevo v posledních letech výrazně zlevnilo. V průměru to bylo zhruba o čtyřicet procent. To méně kvalitní už se prodává i za ceny okolo osmi set korun.

Podle ekonomů ale začnou ceny dřeva brzy strmě růst. Může za to enormní poptávka během koronavirové pandemie. Zájem právě o smrkové dřeviny vzrostl loni v Česku oproti období před pěti lety až trojnásobně.

Prodané tuzemské dřevo
Zdroj: ČT24

A stále víc dřeva se tak musí i vytěžit. Zatím poslední oficiální statistiky hovoří ročně o více než 32 milionech vytěžených kubíků jen v českých lesích.

Těžba dřeva v ČR
Zdroj: ČT24

Kácení budící vášně

Kácení stromů na mnoha místech budí emoce a taky rozděluje veřejnost, ať už jsou důvody těchto záměrů jakékoli. Často to bývá impulsem pro organizování peticí nebo pořádání referend.

Ve Slavonicích na Jindřichohradecku se staré stromy kácely na konci ledna. K zemi měla jít podle původních plánů i březová alej. Podle radnice ohrožovala kolemjdoucí. „Padá to tady na tu cestu, lidí tady chodí. A to nebezpečí tady vzniklo,“ popisoval tehdy slavonický radní pro zeleň Miroslav Kašpar (Sdružení pro změnu 2010).

Zasadit se mají stromy nové a má jich být víc, na obnovu zeleně město získalo dotaci přes devět milionů korun. Třeba sakury na náměstí mají nahradit hlohy. Aktivisté je před časem na protest zabalili do lékařských plášťů.

„To množství zdravých stromů, které chtějí pokácet, tady zlikviduje veškerou zeleň,“ reagovala v březnu obyvatelka Slavonic Milada Klímová. S tím zástupci města nesouhlasí. Kvůli kácení stromů ve městě vypíšou referendum.

Pokácet se naopak musely stromy v Zašové na Vsetínsku. V březnu je někdo nařezal do poloviny až dvou třetin kmenů. Případem se zabývá policie. „Máme oprávnění ty stromy pokácet, protože opravdu jsou život ohrožující,“ uváděl tehdy starosta Zašové Jiljí Kubrický (KDU-ČSL).

Poničené byly jen ty, které už byly ke kácení označené. Motivem mohly být spory o protipovodňové opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...