Na Frankovu popravu jedině se vstupenkou

Je konec války a začíná hon na válečné zločince. Nacisté prchali z území poválečného Československa, a pokud měli skončit v zajetí, tak raději v americkém, než v sovětském. Někteří se ale dostali do rukou spravedlnosti tam, kde páchali své největší zločiny. Jedním z nich byl i říšský ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank. Američané ho zatkli hned první den, co byl na útěku. O rok později mu československý Mimořádný lidový soud uložil trest smrti.

„Hlavní viník nevýslovného útlaku a smrti tisíců lidí K. H. Frank již není mezi živými…“ Tak psaly tehdejší noviny o jeho popravě, kterou ve středu 22. května 1946 hodinu po poledni sledovalo na třetím dvoře pankrácké věznice pět tisíc lidí. 

Chtěl, aby ho soudili spojenci, nedobrovolně se ale vrátil do Prahy 

Na počátku Pražského povstání vyhrožoval, že jej utopí v krvi, ale s blížícími se ruskými vojsky se dal na útěk - 9. května 1945 časně ráno uprchl i se svou rodinou z Prahy a vydal se směrem ke spojeneckým liniím. Ve svém neprůstřelném osmiválcovém automobilu Mercedes Benz 540 K s poznávací značkou Pol-12 jel na západ s nadějí, že Američané k němu budou shovívavější než Rusové či Češi: cestou byl ale poznán, krátce po poledni v Rokycanech zastaven českým četníkem Josefem Rancem a zatčen americkými vojáky. Američané jej dopravili do německého Wiesbadenu, kde se podrobil výslechu. Poté jej předali československé justici: „Jménem naší vlády odevzdávám Karla Hermanna Franka do rukou československé spravedlnosti zde, v této zemi, kde páchal svoje zločiny.“ 

Jeho zadržení zachycuje unikátní fotografie 

Unikátní fotografie: V autě je zatčený K. H. Frank
Zdroj: ČT24

V čele protektorátních úřadů stál 2225 dní, zůstaly za ním tisíce mrtvých. První krátce poté, co začal úřadovat v Černínském paláci. Už 17. listopadu 1939, po protestech na pohřbu Jana Opletala. „Nikoliv Neurath, který byl podepsán na vyhláškách, ale K. H. Frank rozhodl o popravě studentských vůdců,“ tvrdí historik Jan B. Uhlíř. 

V roce 1941 byl v předpokoji jeho kanceláře zatčen předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. Po atentátu na Reinharda Heydricha rozhodl Frank o osudu Lidic i Ležáků. I za ně Mimořádný lidový soud před 70 lety, 21. května 1946, vynesl všemi očekávaný rozsudek.

Na popravu o den později se vydávaly vstupenky, přišlo se podívat pět tisíc lidí. „Přednost měly lidické ženy, příbuzní po obětech nacismu, partyzáni. Měla to být svým způsobem satisfakce,“ popisuje poslední hodiny Frankova života vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Vězeňské služby Aleš Kýr. Frankovo tělo pak tři čtvrtě hodiny od začátku exekuce, sňali katovi pacholci ze šibenice a chvíli poté se ocitlo mezi dvěma popravenými udavačkami v umrlčí komoře pankrácké věznice. 

  • Poslední Frankova slova: „Německo musí žít, i když my umíráme. At žije německý národ, ať žije německý duch, Německo bude žít dále.“
Nahrávám video

Pohřben je na Ďáblickém hřbitově – kde přesně se neví. V hromadných hrobech ale poblíž leží třeba i ostatky parašutistů, kteří zabili Heydricha. A nejen ti, hned vedle je i čestné pohřebiště komunisty popravených a umučených obětí z 50. let, mezi nimi i pátera Toufara či Zdeny Mašínové. 

Frankův pancéřovaný automobil Mercedes Benz 540 K s výrobním číslem 408417 daroval generál Ernest Harmon, zástupce generála Pattona městu Praze. Pražskému primátorovi Petru Zenklovi ho v létě 1945 odvezl generálův tlumočník Ronald Parker. Auto „lidického kata“ však po válce nechtěl nikdo užívat, vůz nakonec skončil jako rezerva v garážích Ministerstva vnitra a od roku 1955 je součástí sbírek Národního technického muzea. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...