České předsednictví Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním zasedání to schválila vláda. Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) ale nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.
Za nedostatečný považuje rozpočet i plánované personální zabezpečení předsednictví ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), výdaje jsou podle něj zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době u obdobně velkých zemí.
„Riskujeme mimo jiné bezpečnost našeho předsednictví. Nesouhlasím s taktikou 'po nás potopa'. Bude to jasná odpovědnost premiéra Babiše, přestože budou mezitím parlamentní volby, a problémy tak mohou 'spadnout' na někoho jiného,“ uvedl Petříček na Twitteru.
V sázce je podle Petříčka pověst Česka ve světě a prosazování jeho zájmů. Na předsednictví budeme mít méně lidí než jakákoliv jiná země, včetně malé Malty, konstatoval.
Hamáček: Z hlediska vnitra rozpočet není dostatečný
Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že jeho ministerstvo vnitra zase materiál v současné podobě nemůže schválit kvůli rezervám v zajištění bezpečnosti. „Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, tak s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí,“ uvedl Hamáček před zasedáním vlády.
Bývalý šéf diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dodal, že podpoří Petříčkovy požadavky. „Je to prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě,“ vysvětlil.
Babiš kritiku odmítá
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun, v dnešních cenách zhruba 4,32 miliardy.
Babiš na začátku roku uvedl, že chce zkrátit alespoň na polovinu původní návrh, podle kterého mělo předsednictví stát 2,6 miliardy. Podle návrhu, který poslal vládě, připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím. Náklady na nové pracovníky mají činit 215 milionů, náklady na vysílání pracovníků do stálého zastoupení ČR v Bruselu 250 milionů. Celkem by mělo Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu.
Babiš minulý týden kritiku šéfa diplomacie odmítl, podle něj má Petříček v rozpočtu rezervy a není zvyklý šetřit. Premiér také uvedl, že Česko chce pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) řekl, že vláda nyní upřednostnila užší variantu. Na příkladu svého resortu průmyslu a obchodu, kterému návrh přiděluje 16 místo původně požadovaných 26 nových zaměstnanců, uvedl, že ministerstva mohou hledat mezi svými stávajícími pracovníky, případně později podle potřeby žádat navýšení. Rozhodující bude situace zhruba za dva roky, konstatoval.
Finanční záloha při žádosti o informace
Ministři v pondělí podpořili také novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, která zavádí mimo jiné možnost žádat od lidí při rozsáhlém vyhledávání informací finanční zálohu. Úřady navíc dostanou právo odmítnout poskytnutí informace, pokud shledají, že cílem žádosti je způsobit úřadu nepřiměřenou zátěž nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaný údaj týká.
Na programu pondělní schůze vlády bylo také jmenování nynějšího předsedy ústeckého krajského soudu Luboše Dörfla předsedou pražského vrchního soudu. Kabinet měl také projednat udělení národního ocenění Česká hlava uznávanému českému egyptologovi a archeologovi Miroslavu Bártovi.
Tématem pondělního jednání byla také příprava na nový mýtný systém. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) ujistil ostatní členy vlády, že od ledna příštího roku není ohrožen výběr mýta. Ministři měli probrat rovněž návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok.
