Stovky lidí v neděli na národním hřbitově v Terezíně uctily oběti nacistické perzekuce. Stalo se tak po roční pauze v odloženém termínu kvůli pandemii koronaviru. Hlavní projev přednesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Varoval, že se vytrácí humanita a solidarita.
Evropou procházejí tisíce lidských bytostí, které hledají ochranu před novými zvěrstvy páchanými opět na základě zrůdných ideologií a nenávisti, nechal se v Terezíně slyšet Rychetský.
„Pohled na mrtvé děti vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže obsazené evropskými turisty je pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, které nelze ospravedlnit snahou o vykoupení špatného svědomí miliardami posílanými autoritativním režimům,“ dodal.
Předseda Ústavního soudu se obává, že slova jako solidarita a humanita se začaly vytrácet z veřejného prostoru. „Chci je právě z tohoto místa a při této příležitosti připomenout,“ prohlásil.
S projevem vystoupil i pamětník, bývalý vězeň terezínského ghetta Hanuš Hron, který hovořil o své poslední vzpomínce na utrpení, jímž v Terezíně prošel. Na moment, kdy pochopil, že je volný. „Tak jsme šli ve směru vojenské kolony až k náhle zcela opuštěné bráně ghetta, kterou jsme prošli, a byli jsme svobodní,“ řekl.
V Terezíně žil více než tři roky. Na dotaz ČTK uvedl, že není sentimentální a tryzna životy mrtvých nevrátí. „Je ale dobře, že se to dělá,“ dodal.
Vzpomínka na popravené
Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 nevinných mladých lidí symbolicky svou přítomností připomněli studenti z gymnázia v Uherském Hradišti.
Jejich kantorka, která symbolickou tradici zavedla, ve svém projevu směrem k žákům řekla, že oběti poslední popravy tehdy před svou smrtí uvažovaly stejně, jako by dnes uvažovali i oni.
„Věděli, že za zdí by je čekala svoboda, ale oni stáli před ní na hliněném náspu, odkud cesta nevedla. Tak mysleli na rodiče, své lásky a věřili, že na ně nebude zapomenuto. My jsme tady proto, abychom toto jejich poslední přání bezezbytku splnili,“ uvedla Poláková.
Odloženo kvůli covidu
Na vzpomínkovou slavnost jsou vedle bývalých vězňů každoročně zváni ústavní a vládní činitelé České republiky a členové zákonodárných institucí, reprezentanti zastupitelských sborů zemí, jejichž příslušníci prošli represivními zařízeními v Terezíně a Litoměřicích, skauti a další.
Tryzna v Terezíně se každoročně koná vždy třetí neděli v květnu. Loni však pořadatelé událost přesunuli kvůli pandemii na říjen, posléze rozhodli, že se bude konat bez účasti veřejnosti, a nakonec ji definitivně zrušili. Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek na jaře s ohledem na vývoj pandemie rozhodl, že letos se tryzna uskuteční první neděli v září.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.
