Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.
Vinaři žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství k řešení jejich problémů a také zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Tento krok by znamenal likvidaci některých vinařství a vytvořil by prostor pro šedou ekonomiku, prohlásil prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) pozvali vinaři na veřejnou diskusi, která se uskuteční začátkem května ve Velkých Bílovicích za účasti stovky pěstitelů hroznů. Chtějí ho seznámit se svými očekáváními. „Pro naše odvětví je to další rána v krátkém sledu, proto jsme vyzvali ministra zemědělství, aby se zasadil o zastavení debat k zavedení spotřební daně na tichá vína. To by pro nás v tuto chvíli byla cílená likvidace,“ zdůraznil Chlad.
Výborný po tiskové konferenci vinařů na síti X napsal, že na čtvrtek 2. května pozval zástupce vinařů i ovocnářů k jednání, kde na základě upřesněných dat předloží konkrétní možnosti pomoci. „Nenecháme je padnout! O možnostech pomoci z EU chci jednat i v pondělí na Radě AGRI v Lucemburku,“ napsal.
Chlad na brífinku také prohlásil, že dopady mrazů na celý obor jsou fatální, dojde ke snížení objemu domácí suroviny a situace ovlivní cenu hroznů letošního ročníku.
Spolu s Chladem vystoupili i zástupci všech vinařských podoblastí. Upozornili, že škody z pátečního rána ještě nejsou definitivně sečteny a pravděpodobně ještě porostou. „Pravděpodobně u nás škody přesáhnou třicet procent, přestože jsme se snažili naše vinice ochránit,“ řekl za Velkopavlovickou podoblast Jiří Maděřič.
Zástupkyně oblasti Čechy Jana Líbalová prohlásila, že místy jsou škody na révě stoprocentní. „Nyní půjde o zachování vinic a vinařských podniků jako takových,“ prohlásila.
Škody na ovoci
V důsledku mrazů utrpělo i jiné ovoce, zejména v Čechách. Ohrožena je existence zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku, míní předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Jde podle něj o podniky, které se věnují výhradně produkci ovoce. Všechny jsou to také rodinné farmy. Ludvík doplnil, že v Česku je aktuálně 700 až 800 profesionálních pěstitelů ovoce, jejich počet v čase však mírně klesá.
Jihomoravští ovocnáři dopadli po dlouhé studené epizodě o něco lépe než kolegové v Čechách a na severní Moravě. Část úrody jim na stromech zbyla, a pokud nepřijde do sklizně jiná pohroma, sklízet budou, vyplývá z informací od ředitele Pomony Těšetice ze Znojemska Iva Pokorného, který je zároveň předsedou Ovocnářské unie Moravy a Slezska, a předsedy Ovocnářského družstva Sady Starý Lískovec Víta Blahy. V jižní části kraje se škody pohybují mezi deseti a padesáti procenty, směrem na sever už jsou ale vyšší. Mrazy přežily i meruňkové sady, zatímco v minulých letech mráz tyto plody obvykle spálil.
Ovocnářská unie podle Ludvíka jedná s Výborným také o dalších možnostech pomoci. Patří k nim podpora provozních úvěrů pro malé pěstitele a udržení zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců.
Výborný ve čtvrtek uvedl, že jeho resort spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce. „Nám jde hlavně o to, aby program dokázal pěstitelům kompenzovat zejména ty náklady, které v tom sadě musí vynaložit, aniž by měli tržbu. Není možné ten sad zavřít a otevřít ho až zase na jaře,“ vysvětlil Ludvík. Sadaři se ale zřejmě nedočkají maximální možné podpory od státu, tedy pokrytí osmdesáti procent škod. Výborný v ČT řekl, že to není reálné vzhledem k rozsahu ztrát, které podle odhadů dosahují více než jedné miliardy korun.
Ludvík po Výborném žádá, aby ministerstvo pomohlo ovocnářům i s udržením zaměstnanosti. „Máme rozdílnou strukturu ovocnářských podniků – dvě třetiny ovocnářů v Česku jsou malé rodinné farmy,“ vysvětlil. Ty podle něj vyrábějí asi čtvrtinu celkové ovocné produkce v tuzemsku. „Pak tu máme menší skupinu velkých podniků, které dodávají ovoce do obchodních řetězců, exportují je, dodávají je do velkoobchodů nebo na zpracování. To jsou právě ti, kteří mají stálé zaměstnance,“ poznamenal Ludvík. Tito zaměstnanci výpěstky například balí nebo jinak připravují k prodeji.
„Celá tahle záležitost odpadne, a to i v kontextu toho, že oni nebudou mít možnost ta jablka nakoupit od jiných kolegů ovocnářů, aby provoz udrželi,“ míní. „Pokud se ti lidé rozutečou, protože to je velice odborná práce, jsem přesvědčen, že těžko budou za rok provoz při, doufejme, normální úrodě rozjíždět,“ varoval.
Viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza v ČT připomněl, že úrodu řady plodin, včetně jablek, je možné proti jarním mrazům pojistit. Podle něj by bylo férové škody na úrodě částečně kompenzovat z pojištění a částečně podporou ze strany státu. „Pokud budeme v situaci, kdy si jeden zemědělec úrodu pojistil a druhý ne, tak aby ten zodpovědný měl nárok na vyšší dorovnání než ten, který rizika ignoroval,“ podotkl.
Mrazy poškodily například i chřest v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku. Zničená úroda bude představovat asi 35 až 40 tun chřestu, škoda dosáhne zhruba deseti milionů korun. Příští týden se má sklizeň opět naplno rozběhnout. Prodej farmáři nepřerušili, sdělil Jan Charvát ze společnosti Český chřest.
Výkyvy teplot budou častější, míní klimatolog
Přízemní mrazíky v dubnu jsou normální a nejsou spojené se změnou klimatu, letní teploty na začátku jara ale ano, prohlásil Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Znamenají pro přírodu teplotní šok. „Úplně standardní není, abychom koncem března měli téměř tropický den,“ zmínil.
Problematické jsou teplotní skoky především pro zvířata a vegetaci. „Rostliny a stromy jsou kupříkladu mnohem více náchylné těmto mrazíkům, neboť nemají kalendář a kvetou přirozeně například teplotou vzduchu nebo nějakými jinými faktory,“ upozornil klimatolog.
„Řekl bych, že začátkem května by nebylo zvláštní nějaké slabší noční mrazy ještě zpozorovat, avšak letos to podle dosavadních předpovědí neočekáváme. Když jsem se koukal na předpověď kolegů z Českého hydrometeorologického ústavu, tak další týden by měl mít opět až nadprůměrné teploty,“ řekl Lhotka.
Klimatolog předpokládá, že podobné situace jako letos budou čím dál častější. „Minimálně podobné abnormality pozorujeme. Před dvěma lety v prosinci na Silvestra se pohybovaly teploty kolem dvanácti stupňů Celsia. Teploty poslední roky v tom chladném půlroce dosahují mnohokrát vysokých teplot. Fakt, že do Česka pak proudí studený vzduch ze severu ovlivnit nelze a nemá na tom ani podíl změna klimatu,“ řekl s tím, že potvrdit ale stejnou situaci na každý nadcházející rok nelze.
Situace v Evropě
Dubnové noční mrazy způsobily rozsáhlé škody například také německým pěstitelům, zejména v Sasku a Braniborsku. Ztráty sčítají nejen vinaři, ale také sadaři. Zemědělci v Sasku podle veřejnoprávní televize MDR hovoří až o naprostém zničení úrody peckovin. V Bádensku-Württembersku na jihu země teploty pod nulou zničily mnohým vinařům až polovinu předpokládané úrody. Spotřebitelé se tak podle německých médií musejí připravit na vyšší ceny ovoce.
Předseda saského ovocnářského svazu Udo Jentzsch televizi MDR řekl, že letos nelze očekávat žádnou úrodu peckovin, jako jsou švestky či třešně, a že poničeny byly i jabloně a hrušně. Značné škody sčítají i pěstitelé jahod a rybízu. Přesný rozsah ztrát bude znám až v nadcházejících týdnech, už teď je ale podle Jentzsche jasné, že výpadek úrody bude pro mnoho zemědělců likvidační. Jentzsch uvedl, že svaz už jedná s ministerstvem zemědělství o možném odškodnění.
„Předpokládáme výpadky úrody od 90 do sta procent,“ přizvukuje šéf sdružení saských vinařů Felix Hösselbarth. Uvedl, že ohně, které mnozí vinaři ve vinicích zapalovali, škodám až při pětistupňových mrazech stejně zabránit nedokázaly. Díky teplému a slunečnému počasí letos réva vyrašila až o čtyři týdny dříve, následné mrazy na konci dubna tak byly zničující.
Až o padesátiprocentních škodách na vinohradech hovoří württemberský svaz pěstitelů hroznů. Jeden z vinařů ze stuttgartského regionu místní veřejnoprávní televizi SWR řekl, že u něj škody na úrodě dosáhnou až 70 procent. Podobné mrazy region naposledy potrápily v letech 2011 a 2017.
Podle portálu The Connexion dubnové mrazy zničily v některých částech východní Francie až 90 procent hroznů. Očekává se, že mrazy potrvají až do konce týdne, o víkendu by navíc měla oblast zasáhnout intenzivní bouře s prudkými dešti. Další bouře se očekávají také na jihozápadě i v centrálních regionech Francie.
Podobně vážnou situaci hlásí pěstitelé i v částech Polska, například ve Svatokřížském vojvodství, informoval server Next Gazeta. Tamní zemědělci stříkají v noci květy stromů vodou, aby na nich vznikla ochranná vrstva ledu. Letos ale prý ani toto opatření nebylo dostatečné.
Jako hotovou katastrofu hodnotí následky mrazů vinaři v okolí západopolského města Zelená Hora. „Vinaři tento boj prohráli. Mráz zničil téměř všechny mladé výhonky a květy,“ píše list Gazeta Wyborcza na svém webu a předvídá, že hrozny k výrobě polského vína bude nutné dovézt z Česka. I kdyby se polské vinice ještě vzpamatovaly, úroda bude jen třetinová, dodal portál.
V Rakousku podle prvních odhadů dosáhnou škody na úrodě ovoce desítek milionů eur, píše server veřejnoprávní vysílací společnosti ORF. Vinaři ve spolkové zemi Dolní Rakousy zapalovali v noci a nad pátečním ránem ohně ve snaze ovoce zachránit. Policie kvůli tomu obdržela zvýšený počet telefonátů od automobilistů, které znepokojil hustý kouř. Dým zahalil například část dálnice A2 či vídeňského vnějšího okruhu.
Jarní mrazy zasáhly pěstitele ovoce také na Slovensku, nebyly ale tak intenzivní jako v Česku, sdělila mluvčí tamní zemědělské a potravinářské komory SPPK Jana Holéciová. Právě noc na pátek považovali slovenští pěstitelé ovoce a vinohradníci z hlediska dopadu chladného počasí na úrodu za patrně nejkritičtější. Podle odhadu slovenské ovocnářské unie se škody po jarních nočních mrazech týkají zhruba třiceti procent úrody, oznámila Holéciová. Ti pěstitelé, kteří nepoužívají žádnou protimrazovou ochranu, se patrně mohou s letošní úrodou rozloučit, dodala.
