Moučková: Za členství v KSČ se stydím dodnes, rudou knížku jsem schovávala v šupleti

Nahrávám video

Neváhala ani na vteřinu. Jakmile vpadla vojska Varšavské smlouvy do Československa, pustila se do televizního vysílání a podávala lidem informace. Z jejích úst často obyvatelé Československa slyšeli starostlivé varování, aby se nenechali vyprovokovat a dávali si pozor. Dnes je televizní legendě devadesát let, komunisté se podle ní nezměnili a z politického dění je rozčarovaná. Kamila Moučková byla hostem Událostí, komentářů.

Z roku 1968 máte úplně nejradši černobílou fotografii (v perexu jako náhledová fotografie videa pozn. red.). Proč?

Tahle černobílá fotka putovala půl roku po Evropě, než přišli na to, že je to Moučková z Prahy. Pořídil ji neznámo kdo v Sydney a jsou na ní vidět i obrysy obrazovky. Ten snímek mám moc ráda. Jsem na ní nemytá, nečesaná. Ale myslím, že v obličeji, v těch očích je znát tragédie toho dne a toho národa.

Tehdejší televizní vysílání bylo úplně odlišné od toho dnešního. Jak se k vám tehdy do studia dostávaly informace, které jste potom sdělovali, a měli jste vůbec možnost a čas je ověřovat?

Moc ne. To se odehrávalo někdy ve čtvrt na pět ráno. Takže kolegové z redakce šli do ulic a nosili mi zprávy. To nebylo zpravodajství, byly to informace a pomoc lidem, aby nechodili na místa, kde se střílí. Aby si dávali pozor, že se o těch věcech jedná na nejvyšší úrovni a tak dále.

Když jsem četla a poslouchala všechny rozhovory s vámi, které jste kdy dala, tak všude se opakovalo slovo vztek. Nikde nebyla ani zmínka o strachu. Nikdy vás ten strach nedohnal? Vždyť jste byla matka dětí.

Asi špatná. Já jsem prostě byla… vím, že v televizi se nesmějí říkat sprostá slova. Pro mé rozčarování je jen jediné slovo. Třásl se mnou vztek. Co si ti „šmejdi“ dovolili, překročit výsostné hranice cizího státu. To je neskutečné.

Pláč probuzených miminek

Z vašeho prvního dne, kdy jste vysílala, se žádný obrazový záznam nedochoval. Dochovaly se pozdější zvukové záznamy. Pro vás má srpnová okupace jeden ojedinělý zvukový vjem, který jste si zapamatovala – pláč miminek v horké srpnové noci. Jak se stalo, že právě tenhle zvuk vám tolik utkvěl v paměti?

Za prvé, jsem máma tří dětí. Bydlím v Klimentské ulici celý život. Když nás (televizní vysílání – pozn. red.) vypnuli, domluvila jsem se s tehdejším šéfredaktorem Televizních novin Viktorem Růžičkou, že s nimi jdu do ilegality. Jednoduše budu vysílat s nimi. On mi radil: „Kamilo, rozmysli si to. Víme, že máš doma tři děti.“ Já jsem odpověděla: „Nemusím si nic rozmýšlet. Jdu do toho s vámi.“

Vracela jsem se v horké srpnové noci úplně zdrcená domů. Všude byla otevřená okna a cestou za rohem bylo ÚV KSČ, dnes je tam ministerstvo dopravy. Zazněly asi tři čtyři výstřely a jedno miminko se rozplakalo a přidávala se další. To je jediná má emoce. Vůbec jsem nebyla v ulicích. Strávila jsem ten týden v hloubětínské Tesle ve sklepě.

V televizi jste ještě pár měsíců pracovala. Bolel vás hodně zákaz, který přišel v roce 1969?

Ne, od prvního dne jsem dávala výpověď. Když jsme začali v září vysílat, nechtěla jsem to dělat. Ostatní mě přemlouvali, že přijde někdo hrozný. Říkala jsem jim, kdo mi zaručí, že se ze mě nestane hajzl.

Nahrávám video

Vy jste se potom živila i lepením pytlíků. Nikdy vás nenapadlo emigrovat? Jednoduše sebrat děti a odjet za hranice?

Nejsem emigrantský typ. Asi (teprve) kdyby mi šlo o život, sebrala bych děti a odjela. Ani jedno z mých dětí tady nemohlo studovat. Moje nejstarší dcera Káča později odjela do Anglie, kde promovala ve čtyřiceti letech. 

Od svého otce jste dostala jako dárek členství ve straně. Řekněte mi, věřila jste sama osobně myšlence socialismu s lidskou tváří, o kterém se mluvilo před invazí?

Legitimaci jsem dostala. V tu dobu si tatínek přivezl jinou ženu z emigrace z Anglie. Přede mě jednoho dne položil knížku. Říkám: „Tati, co to je?“ A on: „Ode dneška, Kamilko, jsi členkou komunistické strany.“ Dodnes se za to stydím. Měla jsem ji schovanou v šupleti. Nikdy jsem žádné funkce nevykonávala, ale červenou knížku jsem měla.

Po invazi nastala takzvaná normalizace. Kdybyste měla těch jednadvacet let popsat jedním slovem, jaké vás napadne?

Strašné. Strašné.

Dovolená na Krymu

Demokracie jste se dožila až v 61 letech. Jste naštvaná na to, že jste nejproduktivnější věk prožila v téhle strašné době?

Jsem šťastná, že jsem se dožila ve svých jednašedesáti letech demokracie. Když mi bylo jedenáct let, přišli fašisti, potom rok 1948. Nastala padesátá léta, kdy komunisté vraždili a zavírali své lidi.

V roce 1989 jsem poprvé žila v demokracii. Samozřejmě že jsem byla naštvaná jako ostatní. Ale vždy jsem je uklidňovala. Říkala jsem: „Pro boha věčného, vždyť žijeme v demokratické zemi. Zaplať pán bůh za to.“

Dnes je vám už devadesát let, jestli se neurazíte, že váš věk prozradím takhle otevřeně. Jste novinářská legenda. Pořád sledujete politiku. Jak se vám v devadesáti letech v téhle společnosti dnes žije a dýchá?

Musím konstatovat jednu věc. Komunisté teď jsou pořád stejní, jako byli. Jak může soudruh Filip říct, že nás okupovali Ukrajinci? Vždyť to je postavené na hlavu.

A jinak, jaký je váš pocit z dnešní politiky?

Zlobím se.

Na co? Na koho?

Na pana prezidenta.

A proč?

Zlobím se i na jeho oblíbence pana Babiše. Celé se mi to nelíbí. Myslím si, aby se sebrali a jeli za tím trpaslíkem do Kremlu. Ať všichni jedou na dovolenou, i s panem Filipem a komunistickou stranou, na anektovaný Krym.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...