Moskva si jen myslela, že vyhrála. Před padesáti lety byl podepsán Závěrečný akt KBSE

Nahrávám video

Představitelé pětatřiceti zemí si v Helsinkách připomínají padesát let od třetí fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ta skončila podpisem závěrečného aktu nejvyššími představiteli 33 evropských států, USA a Kanady. Měl uvolnit napětí studené války. Konferenci předcházela několikaletá jednání mezi oběma znepřátelenými bloky vedenými USA a Sovětským svazem.

Zahraničněpolitický poradce prezidenta republiky Michael Žantovský uvádí, že cílem konference bylo prohloubení takzvaného „uvolnění“, omezit napětí mezi oběma bloky studené války a otevřít cestu pro určitý omezený prostor spolupráce. „Pro východní blok nesmírně důležité uznání linií hranic, které vzešly z druhé světové války,“ sděluje Žantovský.

Podle historika Petra Blažka šlo o významnou událost, jíž si ale konkrétní účastníci vykládali po svém. Moskva v něm viděla hlavně potvrzení své sféry vlivu ve střední a východní Evropě, Washington a západní státy si cenily zejména dohody o dodržování lidských práv.

Moskva prý nechtěla, aby součástí dohod o zmírnění napětí byla otázka lidských práv, takzvaný „třetí koš“, podle Blažka se tomu bránila „zuby nehty“. „Myslím, že (tehdejší americký ministr zahraničí) Henry Kissinger nakonec dokázal tuhle velmi důležitou oblast do jednání skutečně vtělit,“ říká historik.

Nahrávám video

Tím, že se komunističtí vůdci přihlásili k respektování lidských práv, poskytli vítanou munici novým opozičním skupinám typu Charty 77 nebo polské Solidarity, které začaly požadovat jejich skutečné dodržování. Lidská práva přestala být vnitřní věcí států, ale stala se prvkem mezinárodní bezpečnosti. „Řekl bych, že to také umožnilo vytvořit celkový rámec, v němž se odehrával kolaps Sovětského impéria na konci osmdesátých let a přechod k demokracii,“ říká historik.

O tehdejším konstatování univerzálního charakteru lidských práv mluví i Žantovský. „Zájem každé ze signatářských zemí o stav lidských práv v ostatních zemích Helsinského aktu není vměšováním do vnitřních záležitostí suverénního státu a je legitimní aktivitou. To umožnilo zahraniční podporu ze Západu disidentským hnutím,“ sdělil.

Kontrast mezi podpisem a tvrzením Charty

Československo se podle Blažka pokoušelo podpisem dávat najevo, že v některých ohledech začíná být „přívětivou zemí“, zároveň ale přišla Charta 77 s velkou kritikou reálného stavu.

„Právě z tohoto kontrastu se dá vysvětlit ten obrovský nápor komunistické propagandy na počátku roku 1977, když se Charta objevila jako dokument ve všech velkých západních novinách, televizích a rozhlasu. Myslím, že pro režim to bylo velmi nemilé, protože se snažil fasádou dávat najevo, že se stav zlepšil. Samozřejmě ta podstata byla strašná,“ podotýká Blažek.

„Helsinky jsou zcela jednoznačně propojené se vznikem nových opozičních struktur,“ dodává Blažek. Moskva si tak myslela, že díky zmínkám o hranicích a nevměšování do vnitřních záležitostí „vyhrála“, nakonec se ale ukázalo, že to tak nebylo. „Skutečně se z toho stal velmi výrazný nástroj mezinárodní diplomacie a západní státy dostaly do rukou možnost kritizovat sovětský blok,“ dodává historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bavorský premiér Söder se setkal s prezidentem Pavlem, chce prohloubit vztahy

Bavorského premiéra Markuse Södera odpoledne přijal na Hradě prezident Petr Pavel. Jejich jednání trvalo asi půl hodiny. Söder následně na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 52 mminutami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 1 hhodinou

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 2 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 7 hhodinami
Načítání...