Moskva si jen myslela, že vyhrála. Před padesáti lety byl podepsán Závěrečný akt KBSE

Nahrávám video
Studio ČT24: Diplomat Michael Žantovský o výročí podpisu Závěrečného aktu KBSE
Zdroj: ČT24

Představitelé pětatřiceti zemí si v Helsinkách připomínají padesát let od třetí fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ta skončila podpisem závěrečného aktu nejvyššími představiteli 33 evropských států, USA a Kanady. Měl uvolnit napětí studené války. Konferenci předcházela několikaletá jednání mezi oběma znepřátelenými bloky vedenými USA a Sovětským svazem.

Zahraničněpolitický poradce prezidenta republiky Michael Žantovský uvádí, že cílem konference bylo prohloubení takzvaného „uvolnění“, omezit napětí mezi oběma bloky studené války a otevřít cestu pro určitý omezený prostor spolupráce. „Pro východní blok nesmírně důležité uznání linií hranic, které vzešly z druhé světové války,“ sděluje Žantovský.

Podle historika Petra Blažka šlo o významnou událost, jíž si ale konkrétní účastníci vykládali po svém. Moskva v něm viděla hlavně potvrzení své sféry vlivu ve střední a východní Evropě, Washington a západní státy si cenily zejména dohody o dodržování lidských práv.

Moskva prý nechtěla, aby součástí dohod o zmírnění napětí byla otázka lidských práv, takzvaný „třetí koš“, podle Blažka se tomu bránila „zuby nehty“. „Myslím, že (tehdejší americký ministr zahraničí) Henry Kissinger nakonec dokázal tuhle velmi důležitou oblast do jednání skutečně vtělit,“ říká historik.

Nahrávám video
Studio ČT24: Historik Petr Blažek hovoří o Závěrečném aktu KBSE
Zdroj: ČT24

Tím, že se komunističtí vůdci přihlásili k respektování lidských práv, poskytli vítanou munici novým opozičním skupinám typu Charty 77 nebo polské Solidarity, které začaly požadovat jejich skutečné dodržování. Lidská práva přestala být vnitřní věcí států, ale stala se prvkem mezinárodní bezpečnosti. „Řekl bych, že to také umožnilo vytvořit celkový rámec, v němž se odehrával kolaps Sovětského impéria na konci osmdesátých let a přechod k demokracii,“ říká historik.

O tehdejším konstatování univerzálního charakteru lidských práv mluví i Žantovský. „Zájem každé ze signatářských zemí o stav lidských práv v ostatních zemích Helsinského aktu není vměšováním do vnitřních záležitostí suverénního státu a je legitimní aktivitou. To umožnilo zahraniční podporu ze Západu disidentským hnutím,“ sdělil.

Kontrast mezi podpisem a tvrzením Charty

Československo se podle Blažka pokoušelo podpisem dávat najevo, že v některých ohledech začíná být „přívětivou zemí“, zároveň ale přišla Charta 77 s velkou kritikou reálného stavu.

„Právě z tohoto kontrastu se dá vysvětlit ten obrovský nápor komunistické propagandy na počátku roku 1977, když se Charta objevila jako dokument ve všech velkých západních novinách, televizích a rozhlasu. Myslím, že pro režim to bylo velmi nemilé, protože se snažil fasádou dávat najevo, že se stav zlepšil. Samozřejmě ta podstata byla strašná,“ podotýká Blažek.

„Helsinky jsou zcela jednoznačně propojené se vznikem nových opozičních struktur,“ dodává Blažek. Moskva si tak myslela, že díky zmínkám o hranicích a nevměšování do vnitřních záležitostí „vyhrála“, nakonec se ale ukázalo, že to tak nebylo. „Skutečně se z toho stal velmi výrazný nástroj mezinárodní diplomacie a západní státy dostaly do rukou možnost kritizovat sovětský blok,“ dodává historik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 20 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...