Budou to tři měsíce, co momentálně nejsledovanější resort v zemi řídí Jan Blatný – politikou netrénovaný lékař, který na ministerstvo zdravotnictví přijel z brněnské kliniky. Jeho jméno i tvář zakrytá rouškou je nyní synonymem ke koronavirové pandemii a k probíhajícímu očkování. Chybí mu razance a občas je moc odborný, jinak se mu daří docela dobře – tak jeho vystupování hodnotí novináři a mediální odborníci, které oslovil pořad Newsroom ČT24.
Ministerstvo zdravotnictví převzal uprostřed pandemie a po aféře s otevřenou restaurací a chybějícím rouškám, která o vedení resortu připravila epidemiologa Romana Prymulu. Jana Blatného tehdy z novinářů skoro nikdo neznal, před Strakovou akademií ho na konci října natočili spíš náhodou. Za chůze potvrdil, že jde na jednání s premiérem, víc nekomentoval.
„Do politiky vstoupil jako homo novus, člověk, který nebyl poznamenán žádnou politickou minulostí. Takže když se objevil poprvé na obrazovce, měl naprosto neutrální vztahový rámec vůči všem divákům a oni vůči němu. První setkání s novináři rozhodně nebylo šťastné, protože naznačovalo jakýsi únik. Je to pochopitelné, neměl žádné zkušenosti, neměl žádný trénink, ale možná na to měl být připraven,“ komentuje jeho vstup do politiky a do médií expert na etiketu Ladislav Špaček.
Připraven nebyl ani na první nepříjemnou otázku, která se netýkala pandemie, ale jeho podpisu petice Milionu chvilek za demokracii požadující odstoupení Andreje Babiše. Nejdřív svůj podpis popíral, otočil druhý den.
„Vždycky jsem zastával názor, že je třeba mluvit na rovinu. Je to škoda, protože to mohl naopak využít ve svůj prospěch. Mohl říct: ,Ano, podepsal jsem, nelíbilo se mi, co pan premiér nebo vláda dělá, ale teď jsme v mimořádné situaci a jsem přípraven i přes rozdílné názory pomáhat.‘ Někdo ho na to měl připravit, protože před každou tiskovou konferencí by s ním tiskoví poradci měli probrat možné rizikové otázky,“ upozorňuje šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
„Odpovídá na otázky, ale je suchar“
Z prvotních přešlapů se ale rychle poučil. Jestli sám, nebo ve spolupráci s nějakým odborníkem na komunikaci, jisté není. Do médií mluví skoro každý den a novináři jsou s jeho přístupem víceméně spokojení.
„Snaží se na otázky skutečně odpovídat. Mám pocit, že odpovídá na to, na co dotaz míří. Akorát samozřejmě s tím, že tiskovky ministerstva jsou dělané rozvláčně, on má roušku a je suchar. Takže to působí dojmem, který nemusí diváka moc uspokojovat,“ říká Radek Bartoníček z Hospodářských novin a Aktuálně.cz.
Právě Blatného slušnost a odborný přístup, který pramení z jeho lékařské kariéry, je zatím jeho nejslabší stránkou. Tvrdí to například Václav Dolejší ze Seznam Zpráv. „Je introvert, je možná až moc slušný a neprůbojný. V situacích, kdy na tiskových konferencích nebo v Poslanecké sněmovně leccos vysvětluje, mám někdy pocit, jako kdyby byl na nějakém mezinárodním lékařském semináři. Je to hodně odborné, chybí empatie směrem k lidem, k nimž mluví,“ vyjmenovává Dolejší.
Jako příklad uvádí představení registračního systému k očkování. Podle Dolejšího měl cílit především na seniory nad 80 let, místo toho ale Blatného mluva připomínala spíš řeč IT odborníků.
Pod taktovkou premiéra
V čem se podle oslovených odborníků současný ministr od svých předchůdců doposud neliší, je neochota postavit se v některých názorech premiéru Andreji Babišovi. „Jako by pan premiér kolem sebe vyzařoval něco, co lidem brání, aby byli zcela otevření, aby řekli padni, komu padni, a hájili svůj názor,“ říká například Radek Bartoníček.
„Premiér má svou vlastní linku, velmi často ji mění, a v tom kličkovat, to je úkol, který nezávidím vůbec nikomu,“ dodává k tomu Tomáš Cikrt.
Hodnocení mediálních výstupů Jana Blatného a jeho porovnání s Romanem Prymulou a Adamem Vojtěchem přinese Newsroom ČT24 v neděli večer.
