Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo tendry na provozování letecké záchranné služby po roce 2021. Stát definitivně ustupuje od úmyslu zajistit provoz záchranářských vrtulníků vlastními silami a vrátí poměry, které panovaly před rokem 2017 – vojáci a policisté tedy budou mít po jedné základně a zbylých osm připadne soukromníkům. Počet základen ale navzdory žádostem krajů o otevření nových zůstane neměnný.
Ještě před dvěma lety se zdálo, že vše směřuje k tomu, aby stát dostal leteckou záchranku zcela do své režie – Sobotkova vláda schválila nedlouho před volbami materiál, podle něhož mělo ministerstvo zdravotnictví připravit vznik státního podniku, který by provoz vrtulníků zajišťoval. Roli soukromníků omezil stát již předtím, když se od roku 2017 zvýšil počet základen, odkud létali vojáci či policisté, ze dvou na čtyři. Teď je ale všechno naopak. Soukromníci by opět měli obsluhovat osm z deseti základen – jako do roku 2016.
Podle veřejné zakázky, kterou ministerstvo zdravotnictví vypsalo, budou od roku 2021 létat policisté pouze z Prahy (nyní i z Brna) a vojáci z Plzně (nyní i z Bechyně). Soutěžit se tedy bude o osm základen – kromě Brna a Bechyně také o Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Jihlavu, Ostravu a Olomouc. Ministerstvo chce základny přidělovat po dvou, dohromady se tedy soutěží o Jihomoravský kraj a Vysočinu, o Olomoucký a Moravskoslezský kraj, Liberecký a Královéhradecký kraj stejně jako o Jihočeský a Ústecký kraj.
V současnosti zajišťují leteckou záchrannou službu kromě policie a armády společnosti DSA, rakouská Helikopter Air Transport a slovenská Air – Transport Europe. V minulosti létala se záchranářskými vrtulníky také společnost Alfa Helicopter, která však kvůli očekávanému převzetí letecké záchranky státem ukončila po roce 2016 činnost.
Více nočních letů
Ministerstvo zdravotnictví chce posílit noční provoz letecké záchranné služby – nově se bude od 20 do 7 hodin létat i z Hradce Králové (dále létají v noci helikoptéry z Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Bechyně). Zbylé čtyři budou i nadále v provozu pouze přes den. Jen na některých stanicích také bude ministerstvo vyžadovat, aby byly posádky schopné zajistit speciální záchranné akce v nepřístupném terénu s lanovými technikami.
Kraje neuspěly s požadavky, aby se počet základen zvýšil. V Karlovarském a Zlínském kraji tedy budou nadále zasahovat posádky z jiných regionů. Podle náměstka ministra zdravotnictví není na místě otevírat nové základny, když hrozí, že z nich nebude mít kdo létat.
„V celé Evropě je objektivní nedostatek pilotů, který by při rozdělení zakázky na osm dílčích zakázek mohl přinést reálné riziko malého zájmu o základny s nepřetržitým provozem a preferencí provozně atraktivnějších stanic,“ uvedl.
Větší efektivita díky státu? Soukromníci to zvládnou, věří teď ministerstvo
Snahu získat leteckou záchranku pod svoji kontrolu zdůvodňoval stát v minulosti tím, že by byl provoz stabilnější. Tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) očekával, že když by nebylo třeba vypisovat pravidelně veřejné soutěže, fungovala by letecká záchranka efektivněji.
Před volbami v roce 2017 podporoval vznik státního podniku zajišťujícího leteckou záchrannou službu i zdravotnický expert ANO Adam Vojtěch, který se potom stal novým ministrem zdravotnictví. Již v létě následujícího roku se ale postoj ministerstva změnil. Vyjádřilo obavu, že by založení státního podniku a převedení aktivit LZS pod něj znamenalo vysoké vstupní investice a hrozilo by i selhání systému.
Navrhlo tedy, aby buď státní podnik přebíral provoz jen postupně, nebo aby se od něj zcela upustilo. Nově došlo ministerstvo zdravotnictví k názoru, že provoz, v němž převažují soukromí provozovatelé, „je při přísném tendrování schopen zabezpečit racionální cenu služby a garantovat její kvalitní provozování při minimálním riziku selhání systému“.
Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, tedy zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Provoz dvojice armádních stanovišť stojí podle dřívějších informací celkem 60 milionů korun za rok, policie létá ze dvou základen za 58 milionů ročně.
