Ministerstvo představilo 31 nových lokalit pro stavbu přehrad, nejvíc na Vysočině

Nahrávám video

Ministerstvo zemědělství chce hájit 31 území pro vodní nádrže. Nejvíce, sedm, je jich v Kraji Vysočina, některé ve Zlínském kraji by měly mít i přes 200 hektarů. V pondělí to zástupci ministerstva oznámili na tiskové konferenci. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík.

S místy, která v pondělí ministerstvo představilo, souhlasili starostové tamních obcí, řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je jasné, že jeho úřad většinu míst podpoří. Nyní je v generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst. „Nejvíce jich je na jižní Moravě. Tam jsou nejpotřebnější, srážkový deficit je největší, je tam nejvyšší průměrná teplota,“ shrnul náměstek ministra zemědělství Ales Kendík.

Podle něj souhlasilo ministerstvo životního prostředí prozatím se dvěma lokalitami, ty jsou tak nejblíže k zařazení do rezervy. Jde o Nabdín s plánovaným objemem 3,48 milionu metrů krychlových a plochou 89 hektarů ve Středočeském kraji a o dvacetihektarové Stěbořice v Moravskoslezském kraji.

Náměstek Kendík ujistil, že jeho úřad dále s resortem životního potředí jedná. Ministr Toman doufá, že se povede seznam rozšířit o co největší množství. Většinou jde o lokality, které už v minulosti na seznamu byly, v uplynulých desetiletích z něj po námitkách místních obyvatel zmizely.

Jednání ohledně generelu ještě podle Brabce ministerstvo životního prostředí čekají. „Dostali jsme doplňující podklady na konci dubna, aktuálně tedy detaily studujeme. Je už nyní jasné, že na většině lokalit se spíše shodneme, i MŽP si uvědomuje nezbytnou roli vodních nádrží pro akumulaci pitné vody v budoucích letech,“ sdělil Brabec.

Je ale podle něj jasné, že o některých budou jednání delší, resort bude chtít některé změny nebo náhrady lokalit. „Typově půjde třeba o lokalitu Holštejn u Moravského krasu. Vybudování přehradní nádrže v této oblasti by nenávratně zničilo unikátní krasové jeskyně v Moravském krasu, a to asi každý pochopí, že bychom v takovém případě měli hledat náhradní řešení a možnosti. A takových lokalit, které ohrožují zcela unikátní a přírodně i turisticky významná místa v České republice, je na seznamu vícero,“ řekl ministr životního prostředí.

Navíc i samotný princip boje se suchem prostřednictvím stavby velkého množství vodních nádrží nevyvolává jen potlesk. Podle Jana Skalíka z Hnutí Duha přehrady zemědělcům nepomohou. „Nemá-li české zemědělství uschnout, je potřeba zadržovat vodu přímo v půdě na polích. Voda v přehradách a dílčí řešení nepomohou,“ varoval. Miroslav Toman ale ujistil, že přehrady jsou jen jedním z opatření. Mezi dalšími jmenoval zadržování vody v krajině, podporu mokřadů a remízků.

Většina představených nových nádrží by byla vodárenských, je tedy pravděpodobné, že by měly v případě stavby kolem sebe ochranná pásma vodních zdrojů. Toman upozorňuje na to, že i pokud se seznam lokalit rozšíří, trvá v nejlepším případě pět až sedm let, než se dodělají průzkumy a dopadové studie. Příprava a výstavba trvá mezi 15 a 20 lety.

Ministerstvo loni původně předložilo návrh na rozšíření lokalit o 49, na podzim se snížil jejich počet o dvě, vypadly Vilémov na Jizeře a Stodůlky na Křemelné. Na hájených územích se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení, která by mohla narušit geologické poměry daného místa. Návrh se podle Tomana projednával s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno.

Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad –⁠ Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále pak Nových Heřminov na Bruntálsku, Skaliček na Bečvě a Vlachovic ve Zlínském kraji. 

Zemědělské sucho se rozšířilo na 98 procent republiky

Zemědělské sucho se od minulého týdne rozšířilo prakticky na celé území republiky. V neděli jím trpělo 98 procent území. Výrazné až extrémní sucho, tedy tři nejhorší stupně, nyní postihují 57 procent území. Déšť, který přijde v úterý a potom především ve středu a v pátek, dosytí podle odborníků na normální úroveň půdu do 40 centimetrů především v Čechách, na Moravě zůstane situace špatná. Prakticky nic deště nezmění na suchu v hloubce od 40 centimetrů do jednoho metru, řekl jeden z tvůrců projektu InterSucho Pavel Zahradníček na základě předpovědních modelů na dalších deset dnů.

Zemědělské sucho ukazuje relativní nasycení půdy na daném území, porovnává se aktuální stav s průměrem za léta 1961 až 2010. Tvůrci portálu, kteří sucho systematicky zkoumají, současný stav označili za nejhorší za posledních 500 let. Zemědělci hlásí, že některé plodiny už se vzdaly a ve většině okresů už předpokládají minimální ztráty způsobené suchem na deset procent a více.

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek volá po systémových změnách, česká krajina se podle něj musí proměnit tak, aby respektovala rozdílné přírodní podmínky. Zbavit by se Česko mělo například velkoplošného zemědělství, usuzuje Šebek a apeluje na podporu drobných zemědělců a rodinných farem.

„Sucho nás velmi trápí. Bohužel je to čím dál tím horší, protože zásoby z loňských let dochází a skutečně se díváme do budoucna s velkými obavami,“ dodává.

Situaci rostlinám vedle sucha komplikují ranní mrazy v posledních týdnech a silný výsušný vítr. I letos tak mohou mít mnozí sedláci velký problém s dostatkem potravy pro zvířata. V některých místech ale v minulých dvou týdnech napršelo i přes 15 milimetrů a díky tomu se rostliny zotavily.

Nejhorší sucho je v severní polovině Moravy, v celém pásu Podkrušnohoří od Ašského výběžku až po západní část Libereckého kraje. Řadu měsíců extrémním suchem trpí Třeboňsko a část Českobudějovicka, velké je i v menších oblastech Zlínského kraje, na Jindřichohradecku či části Plzeňského kraje.

„Ode dneška nás ovlivní výrazná studená fronta, která přinese více srážek a také zásadní ochlazení. V následujících deseti dnech modely předpokládají úhrny nejčastěji od 15 do 30 milimetrů, lokálně i okolo 50 milimetrů. Očekávané deště budou mít pozitivní efekt na půdní sucho, ale prakticky jen do vrstvy 40 centimetrů, kde se převážně v Čechách dosytí půdní profil na obvyklé hodnoty. Naopak na Moravě bude přetrvávat snížená dostupnost půdní vláhy a místy i výrazně. V hlubších vrstvách se stav prakticky nezmění a bude v nich převládat výrazné až extrémní sucho,“ uvedl v pondělí Zahradníček.

Letošní nedostatek vody je nejhorší v suché epizodě, která Česko postihuje od roku 2015. Kumulují se efekty dlouhodobého srážkového deficitu a letošní na sníh extrémně chudé zimy. Dlouhodobě je i sucho hydrologické, které se projevuje sníženým průtokem v řekách a snižující se hladinou spodních vod. 

Sucho je podle Zemana zásadnějším problémem než koronavirus

Sucho je pro Česko důležitějším a zásadnějším problémem než současná krize kolem pandemie nového typu koronaviru, řekl v pondělí prezident Miloš Zeman. Česko by podle něj mělo kvůli suchu vybudovat nové vodní nádrže a přehrady. Zadržování vody v krajině považuje za nejpodstatnější opatření, protože nyní podle něj voda z republiky odtéká do sousedních zemí bez užitku.

„Proti suchu je třeba bojovat nikoliv podlamováním naší energetické základny, například tím, že odstavíme jaderné elektrárny, ale vybudováním nových vodních nádrží,“ uvedl prezident.

Varování před suchem je podle něj také výzvou k investiční aktivitě a budování nádrží včetně přehrad. „Vím, že je v plánu vybudování až šesti vodních nádrží, přehrad. Premiér (Andrej Babiš, ANO – pozn. red.) má pravdu, že za 30 let se tady nepostavila ani jedna přehrada,“ uvedl. Budování přehrad podle něj brání „zelení aktivisté“.

Stavbu přehrad považuje Zeman pro boj se suchem za dostačující. „Mluví se o dalších opatřeních, třeba výsadbě lesů a podobně, ale asi nejdůležitější je zadržování vody v krajině. My jsme v podstatě střecha Evropy a z té střechy bez užitku voda odtéká do sousedních zemí,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...