Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
Zápis na seznam, jehož účelem je ochrana a rozvoj nemateriálního kulturního dědictví na území Česka, doporučila Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Nominaci vypracoval Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s odborníky.
„Jsme hrdí na to, že se právě kultura spojená s pivem stává součástí nehmotného kulturního dědictví České republiky. Zápis nám nyní pomůže tuto mimořádně unikátní kulturu dále udržovat, chránit a rozvíjet,“ řekl výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.
Česko se po Německu a Belgii stává třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Belgická pivní kultura byla v roce 2016 zapsána i na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). „Netajíme se tím, že i my bychom rádi v budoucnu usilovali o zápis na seznam UNESCO. Nyní musíme prokázat, že umíme o naši pivní kulturu pečovat a rozvíjet ji, a potom se uvidí,“ dodal Slunečko.
Pivní kultura se zařadí po bok ruční výroby skla či loutkářství
Právě zápis na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR je nutnou podmínkou pro případný zápis na seznam UNESCO. Pivní kultura se zařadí k dalším českým nemateriálním statkům, jako jsou například slovácký verbuňk, ruční výroba skla nebo loutkářství. Na seznamu je také Žatec a krajina žateckého chmele. Žatecké chmelařství bylo v roce 2023 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Pivní kulturu jako národní poklad a fenomén ocenil Baxa i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Zápis pivní kultury na národní seznam je jasným příkladem toho, jak jsou některé fenomény nehmotného kulturního dědictví vrstevnaté a zasahují širokou a různorodou komunitu lidí,“ míní Baxa.
Podle dat svazu přes 96 procent spotřebovaného piva v tuzemsku tvoří české, moravské a slezské pivo. České pivovary předloni uvařily zhruba dvacet milionů hektolitrů piva, meziročně o 2,7 procenta méně. Spotřeba piva v roce 2023 podle dat Českého statistického úřadu meziročně klesla o 9,7 litru na 133,2 litru na osobu za rok.
Alkohol v Česku užívalo v roce 2023 problematicky podle zprávy o závislostech až 900 tisíc lidí. Ročně Češi vypijí čtrnáct litrů čistého lihu na osobu, na intoxikaci alkoholem zemře asi sedm tisíc lidí, desetkrát víc než v souvislosti s nelegálními drogami. Slunečko přiznal, že žádost o zapsání kultury spojené s alkoholem na seznam UNESCO může být komplikovanější a kontroverzní.
Výzkumy hovoří i o studu
Na otázku, zda může zápis na seznam UNESCO nějak ovlivnit úbytek Čechů, kteří pijí pivo, Slunečko odpověděl, že samotná spotřeba piva s kulturou piva sice tolik nesouvisí, ale věří, že nastupující generace budou i přes změnu návyků do budoucna oceňovat unikátní atmosféru hospod a restaurací. „Zároveň věříme, že se zařazením na národní seznam budou Češi společně chodit do hospody třeba i s větší hrdostí na to, že se tak stávají součástí kulturního dědictví,“ dodal Slunečko.
Podle předloňského výzkumu si v roce 2023 pivo někdy dalo 79 procent mužů a 42 procent žen, což je oproti roku 2016 pokles o deset procent u mužů a o patnáct procent u žen. Zároveň klesá průměrné množství piva, které muži i ženy vypijí za týden. V hospodách a restauracích se podle dřívějšího vyjádření Slunečka vypije asi třicet procent piva, zatímco sedmdesát procent piva nakoupí lidé v maloobchodech. Dříve se přitom v hospodách a restauracích vypila zhruba polovina piva.
Výzkum zároveň uvedl, že klesá počet mužů i žen, kteří jsou hrdí na vysokou konzumaci piva v Česku, naopak například přibývá žen, které cítí stud. Respondenti často uváděli také obě varianty. Sociolog Jiří Vinopal z Akademie věd tvrdí, že česká pivní kultura přispívá ke spojování lidí a udržování společenských vazeb. „Z našich různých výzkumu víme, že v současnosti pivo pije osm z deseti mužů a zhruba polovina žen,“ řekl. Nejčastěji podle něj pijí lidé pivo ve společnosti s ostatními a pivo tak přispívá k utužování mezilidských vztahů.
Předmětem nominace české pivní kultury je především příběh spojený s českým pivem a pivovarnictvím, zápis oceňuje řemeslnou tradici vaření a čepování piva, kultivaci krajiny v podobě pěstování chmele a ječmene, a především tradice setkávání v hospodách a restauracích.
