Mezi lidmi panuje podezíravost vůči EU, míní Jourová. Podle Teličky Česko po vstupu zlenivělo

Nahrávám video

Mezi lidmi panuje podezíravost vůči všemu, co přichází zvenčí, uvedla v Událostech, komentářích eurokomisařka Věra Jourová k výročí vstupu Česka do EU. Podle ní by si lidé měli uvědomit, že už to není zvenčí – Česko je součástí a má v Evropě docela silný hlas. První eurokomisař za Českou republiku Pavel Telička zmínil, že si za mnoho předsudků v EU mohla země sama, protože zlenivěla a na začátku nenaplnila svůj potenciál, což se nyní zlepšuje. Podle dokumentaristy a producenta Víta Janečka, který před dvaceti lety točil situační dokument Den E o vstupu Česka do EU, představoval začátek členství pro polistopadové generace možnost skoro jediného pozitivního zážitku na státotvorné úrovni.

Lidé podle Jourové mají pocit, že z Bruselu přicházejí věci, kterým úplně nerozumí nebo které nejsou potřebné. „Někdy se dost zapotím, abych vysvětlila, proč to tak je, a abych zopakovala to, co je známo, že my si v jednáních v rámci EU také říkáme své, máme tam svůj hlas, můžeme eventuálně použít i právo veta. Takže nic, co přichází takzvaně z Bruselu, nepřišlo bez dotyku české ruky a českého snažení.“ Je také přesvědčená, že málo věcí, které byly dohodnuté v Bruselu, by Česku vyloženě uškodily. „Drtivá většina věcí jde k duhu a přináší i veliké výhody,“ podotkla Jourová.

Osobně jí vadí, když si lidé dělají z EU legraci nebo ji zesměšňují. „Jsem tu skoro deset let a vidím, jak obrovská práce a tvrdá dřina statisíců lidí za tím je, aby to v Unii fungovalo a abychom z toho měli všichni prospěch. Neustálé vyjednávání, kompromisy, kde nikdo nesmí být vítězem ani poraženým. A takové posmívání se, když slyším od lidí, kteří o tom nevědí vůbec nic, to se přiznám, mi trošku hýbe žlučí,“ podotkla.

Zmínila, že se snaží vysvětlovat postoje Česka i v EU. „Vysvětluji historické konotace, že v relativně nedávné historii jsme měli špatné zkušenosti s věcmi, které přicházejí zvenčí (...) a tady je ten problém. Ono už to není zvenčí, my jsme toho všeho součástí,“ připomněla s tím, že se ale situace zlepšuje a Česko má podle ní docela silný hlas.

Telička: Neznalost plodí předsudky

Telička zmínil, že jakkoliv byla jednání o přistoupení složitá, jde o historicky krátké období, aby po čtyřiceti letech opony starší členské státy Evropy poznaly ty nové s jejich zvyklostmi a tradicemi. „My jsme se také učili o Unii, také jsme neznali všechno hned, nepoznali, nedokázali jsme se vždy včas plně konstruktivně integrovat, takže samozřejmě tady byla neznalost, která plodí do jisté míry předsudky, ale je třeba říci, že jsme si za mnohé mohli sami, že Česká republika po vstupu do jisté míry zlenivěla v ambici hrát konstruktivní aktivní roli odpovídající jejímu potenciálu,“ podotkl Telička.

V tom vidí odpovědnost politické reprezentace. „Je úplně jedno, které vlády a jestli je to vláda nebo opozice, ale my jsme tu politickou reprezentaci tehdy svým způsobem ztratili,“ dodal s tím, že se spíše cítila povětšinou lépe v české kotlině. „Neměla ambici hrát první housle v unijním orchestru, takže to samozřejmě přispěje k marginalizaci, k okopávání, což samozřejmě irituje. Takže já bych řekl, že každý je svého štěstí strůjcem a my jsme ty první roky skutečně nezvládali tak, jak já bych si býval, tehdy coby hlavní vyjednavač, představoval,“ podotkl. Zároveň dodal, že celkově jde ale o velmi pozitivní příběh, „který dává této zemi tolik, co už dnes považujeme za samozřejmost.“

Janeček zmínil, že po radosti z konce komunismu přišla silná vlna zbavení se státu, která vyvrcholila rozpadem Československa. „Myslím si, že i to založilo skepsi, se kterou jsme se při natáčení setkávali i v terénu. Bylo zvláštní, že mnozí lidé od Evropské unie tak málo očekávali a já považuji za šťastný moment a zázrak, že se to podařilo,“ zmínil a ocenil i tehdejší politickou reprezentaci. „I ty předtím, které nerozdmýchávaly strach, jak to vidíme dnes, ale hledaly to pozitivní a podařilo se,“ podotkl.

I podle něj je nyní větší skepse, z čehož viní i politiky. „Dnes je nástrojem politiky rozdmýchávání strachu a chybí tady státotvorný prvek,“ podotkl a dodal, že Česko slaví 28. října jako hlavní státní svátek vznik Československa, což je „svátek neexistujícího státu.“ „V té státotvornosti je tady jakási mlha, která si myslím, že se odráží i v tom, jak se se státem identifikujeme, jak ho máme rádi, jak vnímáme jeho instituce a lidi, kteří tam působí.“

Herec Jiří Vyorálek, který nyní hraje jednoho z Evropanů ve hře Europeana v Divadle Na zábradlí, zmínil, že má většinou kamarády, kteří jsou proevropští. „Jsme rádi, že jsme v Evropě, součástí EU. (...) Když se člověk podívá na ty čističky za vesnicemi, opravené věci, tak odněkud to vše pochází,“ podotkl. Dodal také, že kdyby mělo být posledních dvacet let ztvárněno, byla by to tragikomedie s prvky velké antické tragédie a také komedie. „Myslím, že to není jenom o Evropě, je to o světě, jak se to míchá – vysoké s nízkým a hodně smutné s hodně veselým. Takoví jako lidé jsme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...