Měnová reforma před 70 lety ožebračila lidi. Nic tak radikálního už se podle historika nemůže stát

Nahrávám video

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.

Ještě v pátek 29. května 1953 ujišťoval komunistický prezident Antonín Zápotocký, že československá měna je pevná a žádná reforma, že se nechystá. O den později předseda vlády Viliam Široký občanům v rozhlasu sdělil přesný opak. V ten den byl přijat zákon o měnové reformě a Široký občanům oznámil, že stávající bankovky a mince budou platit už jen do pondělí 1. června.

V neděli 31. května potom o reformě podrobně informovalo se všemi podrobnostmi Rudé právo. Dotkla se lidí, kteří měli nějaké úspory. Těch bylo mnoho, protože kvůli zásadním strukturálním změnám v ekonomice často nebylo výdělky za co utrácet.

Nové koruny se za staré vyměňovaly v poměru pět ku jedné. To však platilo pouze u částek do tří set starých korun v hotovosti. Vyšší částky byly směňovány v mnohem horším poměru 50:1. Vklady na spořitelních knížkách byly přepočteny podle své výše – do pěti tisíc korun v poměru pět ku jedné, nad padesát tisíc korun až 30:1 a vklady složené po 16. květnu 1953 v poměru 50:1. Střadatelé zcela přišli o takzvané vázané vklady, které jim byly na účtech zablokovány už při měnové reformě v roce 1945.

Rudé právo v době měnové reformy roku 1953
Zdroj: ČT24

Byl to spíš státní bankrot, říká Soběhart

Podle Radka Soběharta by se nic tak radikálního už nemělo opakovat. Sám by nemluvil o měnové reformě, ale o státním bankrotu. „Byl důkazem nefungování centrálně plánované socialistické ekonomiky. Doufám, že demokratické zřízení, fungující instituce a naše zapojení do globálních trhů jsou nejlepší obranou proti tomu, aby nedošlo k tak násilné změně vlastnických práv jako tehdy v roce 1953,“ řekl v Událostech komentářích.

Před sedmdesáti lety se podle něj ukazovalo, že komunistická ekonomika nebyla schopna vyjít vstříc potřebám a představám vlastního obyvatelstva, zejména ve spotřebním zboží.

„Bylo to způsobeno několika důvody. Za prvé, ekonomika se stále více začala orientovat na těžký průmysl, na zbrojení a na odklon spotřebního průmyslu. Za druhé, byla to neschopnost centrálního systému vůbec nějakým způsobem identifikovat klíčové prvky, tržní mechanismus a takzvaný volný trh,“ vysvětlil.

Měnová reforma byla také jedním z důvodů vyloučení Československa z Mezinárodního měnového fondu. „Československu bylo ze strany Mezinárodního měnového fondu řečeno, že tímhle způsobem to nejde,“ připomenul historik.

„Úder proti spekulantským živlům“

Sovětský vliv byl velmi výrazný při přípravě měnové reformy i při jejím provedení. „Důkazem bylo i to, že nové bankovky se tiskly v Rusku. Za cestu, jakou se bude ubírat ekonomika, byl zvolen stalinský represivní systém, který pak byl u nás spojen se slovy kolektivizace, industrializace, politické procesy,“ dodal Soběhart.

Měnová reforma byla schválena na velmi tajných a interních jednáních už na podzim roku 1952. „Že to bylo oznámeno v sobotu odpoledne, byla jen strategie. Banky a obchody už byly zavřené a byla otázka, kdo a kde stihne utratit velké množství peněz. Jednou z možných cest bylo, že lidé kupovali alkohol v restauracích,“ popsal historik.

Peněžní reforma, kterou připravoval tým ekonomů vedený Václavem Hůlou za pomoci sovětských poradců, byla obyvatelstvu prezentována jako úder proti „spekulantským živlům“ a vítězství pracujícího lidu. Když ale 1. června lidé poprvé na vlastní kůži pocítili její reálné dopady, vypukly na řadě míst spontánní protestní akce a stávky.

Nahrávám video

Vlna odporu

Nejbouřlivější průběh měly události v Plzni. Na hlavním náměstí se shromáždily tisíce nespokojených lidí, vesměs dělníků ze Škodovky (tehdy Závody Vladimíra Iljiče Lenina), a dav vzal útokem budovu krajského soudu i radnici, z jejíž oken lidé vyhazovali obrazy a busty Stalina a Gottwalda. Kromě západočeské metropole se větší nepokoje odehrávaly například ve Strakonicích, Bohumíně, Ostravě i Praze.

Řada účastníků protestních akcí skončila ve vězení, pracovních táborech, nebo byla odsouzena k jiným trestům. K těm nejtvrdším patřilo nucené vystěhování. V červnu a červenci 1953 bylo například z Plzně vysídleno okolo dvou set rodin. „Státní bezpečnost, milice i armáda očekávaly nějaký odpor, ale nečekaly, že se tak stane právě v klíčových továrnách, jako třeba Škodovka Plzeň nebo právě ČKD v Praze,“ řekl Soběhart.

Největší dopad na společnost podle Radka Soběharta tkvěl v tom, že podlomilo motivaci k práci, spořit a schopnost starat se o sebe na dlouhou dobu. „Důkazem státního bankrotu bylo to, že stát nebo komunistická strana vzala lidem ekonomickou soběstačnost, podmanila si je a učinila z nich lidi závislé na státních příjmech a státních výplatách,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 5 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...