Pardubický kraj trápí dostupnost míst v domovech pro seniory a také bydlení pro sociálně slabé. Nejen počet míst v domovech důchodců, zásadní je také podpora domácí péče a terénních služeb, shodují se kandidáti v krajských volbách. Terénní péče je pomoc pro seniory v jejich domácnostech, případně rodinám, které se o ně starají. Naopak na tom, zda by měl kraj z vlastních zdrojů budovat další pobytové zařízení pro seniory, kandidáti shodu nenašli.
- STAN – Hana Štěpánová
- ČSSD – Martin Netolický
- Koalice pro Pardubický kraj: KDU-ČSL + Nestr. + SNK-ED – Roman Línek
- ODS – Michal Kortyš
- ANO – Jan Řehounek
- KSČM – Jan Foldyna
- TOP 09 – Jiří Skalický
- Pro otevřený kraj: Piráti + Zelení + Změna – Jakub Kutílek
Pobytové služby pro seniory nabízí v kraji celkem 26 registrovaných zařízení s celkovou kapacitou 2420 lůžek. Přes poměrně velký počet zařízení pro seniory počet žádostí výrazně převyšuje nabídku poskytovatelů služeb.
„Měla by se podporovat domácí péče tak, aby místa v domovech pro seniory byla k dispozici těm, kteří potřebují celodenní péči,“ řekl Michal Kortyš z Občanské demokratické strany s tím, že se zároveň splní přání většiny starých lidí zůstat doma ve známém prostředí.
Také Jakub Kutílek kandidující za koalici Pro otevřený kraj – Piráti, Zelení, Změna si myslí, že by měl kraj klást větší důraz na terénní služby. „Většina seniorů chce žít v blízkosti své rodiny a ve svém prostředí,“ souhlasí.
Terénní služba je lacinější u soběstačnějších seniorů, naopak u těch, kteří potřebují více péče, je domov s celodenní péčí finančně výhodnější, upřesnil Kortyš ekonomickou stránku věci.
Důležitá je rovněž osvěta, upozornil Kutílek na to, že kraj by měl poskytnout dostatek informací těm, kteří se chtějí o seniory starat doma tak, aby měli přehled, jaké možnosti sociálních služeb jsou k dispozici.
U většiny domovů důchodců kraj zřizovatelem není
Podle lídra kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy Jana Foldyny je problematika domovů důchodců úkolem především pro obce a města. Kraj by měl hlavně pomáhat seniorům dalšími způsoby, například právě zmíněným informačním servisem.
„Reakce na stárnutí populace je jednak zmíněná terénní práce, ale také zvyšování kapacity v domovech důchodců,“ upozornil Roman Línek z Koalice pro Pardubický kraj na to, že nyní je kraj zřizovatelem jediného domova seniorů. „Většího počtu lůžek v domovech důchodců bude určitě do budoucna potřeba,“ řekl s tím, že možností pro kraj je i podporovat ve stavbě domovů jednotlivé obce.
Lídr kandidátky České strany sociálně demokratické Martin Netolický upozornil na to, že budování krajského domova seniorů by bylo finančně náročné „Z vlastních zdrojů Pardubického kraje by to bylo složité,“ řekl Netolický, který by možnost viděl například ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí.
„V tomto okamžiku je nadbytečné, aby kraj stavěl další dům pro seniory,“ myslí si lídr kandidátky TOP 09 Jiří Skalický, podle něhož je lůžek v takovýchto zařízeních nyní relativně dost.
„Kdo se potřebuje do domova pro seniory dostat, místo se vždy najde,“ domnívá se rovněž Hana Štěpánová (STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ). „Stávají se i takové věci, že se lidé jistí a o místa v domovech žádají ještě, dokud jsou při plné síle, a to hned na několika místech,“ dodala. Také ona by krajské peníze využila spíše na podporu pečujících rodin.
Kraj by měl postavit další dům pro seniory, domnívá se naopak Jan Řehounek (ANO 2011). „Pokud chce kraj ovlivnit kvalitu domovů pro seniory, musí je sám zřizovat,“ řekl. Nová instituce by přitom měla vzniknout v jiné části kraje, než je stávající dům pro seniory v Přelouči. „Ne o všechny seniory se bude moci postarat rodina,“ upozornil.
Dostupnost služeb je napříč krajem různá
Zkušenosti obyvatel Pardubického kraje se liší v různých typech obcí a měst. V malých obcích je problém sehnat dlouhodobou domácí péči. Naopak ve větších městech si respondenti stěžují na nekvalitu domovů pro seniory.
„V některých částech regionu není spektrum tak široké,“ vidí Kutílek prostor pro zlepšení. Terénní péči je třeba rozšířit i do menších obcí, kde je nyní hůře dostupná, dodává Řehounek.
Nejen investice do nových zařízení, peníze musí být i na personál
„Kvalitní domov pro seniory je otázkou personálu,“ upozornil Skalický, podle něhož právě rozdílný přístup personálu a různorodá nabídka služeb způsobuje, že si lidé mezi jednotlivými domovy vybírají a u některých zařízení je velký přetlak.
„Opravdu zásadní je mzdová otázka. Není to jen o investicích, ale hlavně o lidech, kteří v těch službách pracují,“ dodal k problematice personálu zařízení pečujících o seniory Netolický. Tito lidé zároveň často nejsou adekvátně ohodnoceni. „Platy jsou opravdu velice nízké,“ upozornila Štěpánová, podle níž by sociálním institucím pomohlo také víceleté financování.
Nejčastějším problémem, který v kraji zažívají lidé, kteří shánějí péči o seniora, jsou vysoké ceny domovů pro seniory, obtíže sehnat dlouhodobou a cenově dostupnou domácí péči a služby pro seniory se specifickou nemocí.
Sociální služby kraje musí být oporou obcím poskytujícím bydlení
Bydlení pro lidi v sociálně obtížné situaci by se dalo rozlišit na dvě základní skupiny – bydlení pro lidi v tíživé životní situaci, jakou jsou matky samoživitelky či nezaměstnaní, a další kategorii představují lidé s tělesným nebo mentálním postižením. Možnosti takového bydlení v Pardubickém kraji sice jsou, ale poptávka převyšuje nabídku.
„V Pardubickém kraji je 130 poskytovatelů sociálních služeb a je poskytováno 30 služeb,“ shrnul fungování sociálních služeb lídr kandidátky Koalice pro Pardubický kraj Roman Línek, podle něhož kraj může svými službami pomoci lidem úspěšně se odrazit ode dna.
„V současné době existuje v Pardubickém kraji systém služeb, který je na vysoké úrovni,“ myslí si lídr kandidátky ANO 2011 Jan Řehounek, který vidí největší prostor pro rozvoj v oblasti sociálního bydlení.
„Téma sociálního bydlení je jednoznačně tématem pro obce,“ upozornil Martin Netolický z České strany sociálně demokratické na to, že obce jsou tím, kdo tyto byty musí postavit, a kraj může být jakýmsi mediátorem.
„Zastřešit, informovat a finančně pomoci,“ tam vidí úkol kraje v sociálních službách Jan Foldyna z Komunistické strany Čech a Moravy, který ale zároveň upozorňuje, že klíčová je úloha obcí.
„Důraz by měl být kladen na terénní a ambulantní služby,“ myslí si lídr kandidátky Pro otevřený kraj – Piráti, Zelení, Změna Jakub Kutílek, který rovněž upozorňuje na nerovnoměrné rozvržení sociálních služeb v kraji.
„Základem musí být práce v rodině,“ myslí si Jiří Skalický (TOP 09), podle něhož je základním úkolem kraje poskytovat rodinám, které to potřebují, dostatečnou pomoc a zázemí, což může být například formou terénních pracovníků.
„Část lidí neumí platit nájem a tak se dostanou až do ubytoven,“ domnívá se lídr kandidátky Občanské demokratické strany Michal Kortyš, podle něhož je tak zásadní úloha terénních pracovníků, kteří naučí již mladé lidi ze sociálně vyloučených rodin starat se o své bydlení.
„Sociální bydlení je často spojené s tím, že lidé jsou nízkopříjmoví. To ale vzniká z nějakých podmínek,“ řekla lídryně kandidátky STAROSTŮ A NEZÁVISLÝCH Hana Štěpánová, která chce začít prevencí, vzděláváním dětí v sociálně vyloučených oblastech.
Pardubický kraj patří z hlediska hodnocení celkové kvality života k průměrným krajům (známka 2,4). Celkem 53 % respondentů hodnotí celkovou kvalitu života nadprůměrnými známkami (1,2), zatímco v krajích s horší kvalitou života to je jen okolo 35 %.
Výrazně vyšší spokojenost s kvalitou života vyjadřují mladší lidé, vysokoškolsky vzdělaní, lidé z větších měst a s nadprůměrným příjmem. Nadprůměrně spokojeni s kvalitou života jsou potenciální voliči koalice pro Pardubický kraj, TOP 09, STAN a koalice Pro otevřený kraj. Nejvíce nespokojeni jsou potenciální voliči KSČM – ale i mezi nimi je spokojenost celorepublikově spíše průměrná. Nespokojení lidé jsou totiž nejčastěji mezi těmi, kdo zcela vylučují účast u voleb.
V Pardubickém kraji se o přízeň voličů bude ucházet 22 uskupení.
Výzkum potenciálu pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.
