Ludvík Adámek: Česko má být neutrální stát, z Ruska strach nemám

Nahrávám video

Česká republika se má stát neutrálním státem, měla by proto opustit NATO i Evropskou unii. V Událostech, komentářích to prohlásil předseda a pražský volební lídr hnutí Občané 2011-Spravedlnost pro lidi Ludvík Adámek. V předvolebním rozhovoru dále uvedl, že hnutí chce restartovat české zemědělství a obnovit hutní a strojírenskou výrobu.

Jste pro přijetí eura?

Ne.

Má Česko přijímat uprchlíky z muslimských zemí?

Nelegální migranty ne a uprchlíky už jsme nějaké přijali. Česká republika má vlastní migrační zákon.

Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země ochotni znovu zavést povinnou vojenskou službu?

Vzhledem k našemu volebnímu programu lze o tom uvažovat. To znamená, mohla by být půl roku i rok.

Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádných okolností na úrovni vlády nespolupracovali?

Spíš řeknu, že bychom spolupracovali s těmi, co mají podobný program jako my.

Víte, koho jako hnutí podpoříte v prezidentské volbě?

Naše hnutí ne. Za sebe říkám Miloš Zeman.

Pojďme podrobněji na program. Ve vašem programu jsem našel prosazení vyhlášení referenda o vystoupení Česka ze Severoatlantické aliance. Jaký je postoj k Evropské unii a k její budoucnosti? Také referendum, také vystoupení?

Všechno souvisí se vším. Takže Evropská unie, když jsme tam vstupovali, bylo referendum. Bylo to tlačeno vládou. Povedlo se, jsme v Evropské unii. V případě NATO, byli jsme tam, myslím, v roce 1999 přijati, referendum nebylo. To bylo vládou a parlamentem přijato, odsouhlaseno. My chceme to referendum o vystoupení z NATO proto, aby to šlo od lidí.

Počkejte, to je rozdíl. Jedna věc je metodická, tedy pojďme to nechat ještě jednou odsouhlasit veřejnost formou referenda. Druhá věc je, když občanům doporučím, pojďme vystoupit ze Severoatlantické aliance.

Já vám to chci říct jináč. Naší prioritou je být neutrální, mít neutrální stát. A tím pádem otázka NATO je bezpředmětná. To znamená, že v NATO bychom nemohli být, aby nás státy uznávaly jako neutrální stát.

A u Evropské unie platí, že už to jednou bylo referendem schváleno, tudíž vystoupení z Evropské unie v tomto případě ne?

Jestliže jste četl náš volební program, tak my kromě jiného tam máme ještě permanentní ochranu státní hranice. Jsme v Evropské unii, ale nesouhlasíme teď s těmito postupy, myslím si, že poslední kroky paní Merkelové, pana Junckera neukazují, že by se dala zreformovat Evropská unie, takže my se připojíme k těm politickým subjektům, kteří budou pro vystoupení z Evropské unie.

Čili i z Evropské unie vystoupit?

Ano, protože nám tady hrozí obrovská migrační vlna v České republice, která ohrozí občany České republiky. A navíc Evropská unie se rozpadá. Myslím, že už to ví fůra lidí. A proto je zbytečné přijímat euro.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve vašem programu je také napsáno: „Budeme usilovat,“ a to jste teď zmiňoval, „o uznání neutrality České republiky světovými mocnostmi.“

Ano.

Já vám řeknu truchlivý příběh jedné malé země, která chtěla být neutrální. Dokonce to světové velmoci uznaly a bylo to k ničemu. Ta země se jmenovala Belgie, byla dlouho neutrální, ale když se v roce 1914 německé císařské vojsko chtělo prohnat skrz Belgii do Francie, tak se prohnalo skrz Belgii do Francie. Jaký smysl má neutralita?

Prosím vás pěkně, vy jste tam řekl ten rok. Dneska jsme trochu někde jinde. Já vám chci říct to, že, myslím, že to bylo těsně po revoluci, Henry Kissinger tu nabízel středoevropským státům neutralitu. Nechápu, proč byste se najednou měl do mě takhle navážet.

Tak hlavně se naváželo císařské Německo do Belgie.

Dobře, dobře. Máte humor. To je v pořádku. Myslím si, že náš požadavek není zas až tak nelegitimní.

Neříkám, že to je nelegitimní. Mně jde o to, jak přejít z toho kroku deklaratorního, tedy „já definují sám sebe nebo svoji republiku jako neutrální“, k tomu kroku, že „ta neutralita bude respektována, bude trvalá, nebude nikým porušena“.

To je úplně jednoduché, chováním toho státu navenek.

Čili zbrojit.

Proč zbrojit? My si akorát budeme budovat armádu pro případ našeho napadení. To znamená, nám teď v současné době hrozí ta nelegální migrace. Ta vlna, která se může dát do pohybu. Náš stát na to není připraven. Náš stát má v ústavě, že má lidi kromě školství, zdravotnictví ochránit i na bezpečnosti a obraně, a to si myslím, že by nezvládl.

Jaký je váš postoj k Rusku? Často se mluví o tom, že volba je buď Brusel, nebo Moskva. Já to nechci takto zplošťovat. Ale ptám se vás na váš postoj k Rusku.

V případě neutrality je to jasné. Musí být stejný jako ke každému jinému. Nemám z něj osobně strach, že by nás měli napadnout.

Teď pojďme na věci, které souvisí více s vnitřní politikou. Jste levice, nebo pravice?

A proč to tlačíte do levice, pravice?

Protože to 200 let takhle funguje.

Ano, a proč je pořád společnost rozdělována? My nejdeme ani s pravicí ani s levicí. My jsme občané, jdeme zespoda.

Chcete vyšší daně, nižší daně?

Počkejte, netlačte do mě. Šli jsme zespoda s tím, že jsme byli nespokojeni. Vznikali jsme asi od roku 2009, 2011 jsme se ustanovili. A je nám úplně jedno, jestli je to pravice nebo levice. Tady se prostě musí dělat pro lidi. Pravice i levice v historii, co mají za sebou po revoluci, po sametové revoluci, mají velké škraloupy, proto chceme tohle vyšperkovat.

Nechme stranou pro někoho přežilou nálepku pravice, levice. Řekněte mi, jste pro vyšší, nebo nižší daně? Jste pro rovné, anebo progresivní zdanění?

Můžu vám říct to, že takhle, jak to je dnes nastaveno, s tím nemáme problém. Určitě jsou ještě obrovské rezervy ve vybírání daní, i korporátních. Tam by se to mohlo nějak zrevidovat, ty bankovní daně a podobně. Hodně utíká od zaměstnavatelů.

Ale současný mix daňové soustavy…

Pan Babiš dokázal loni, že se to dá, že stát může být plusový.

Pak jsem tam našel, a opět budu dávat nemístné nálepky, pravice, levice, rozpočtová odpovědnost, vyrovnaný státní rozpočet, revize ve výdajích rozpočtu. Tak to jsou takové slogany, které občas slyšíme od TOP 09 nebo ODS. Revize ve výdajích rozpočtu. Co to znamená?

To znamená, že my si osobně myslíme, že chybí hodně kontroly. Stát vydá peníze někam a pak se najednou zjistí, že to někam zmizelo. A není kontrola.

A Nejvyšší kontrolní úřad v tomto ohledu nefunguje?

Asi nedostatečně.

Opět z vašeho programu: „Strategické suroviny, komodity, obory, odvětví a zdroje budeme kontrolovat, chránit a šetrně s nimi zacházet a hospodařit. Obnovíme hutní a strojírenskou výrobu.“

Tak, jsem rád, že jste se zeptal. Čekal jsem to. Takže komodity, třeba poslední dobou lithium, jak se mohlo dostat lithium přes to Diamo k soukromé firmě? Těžit? Prostě tady se kdysi kritizovalo, že uran Česká republika ztratila pro Rusko, že jsme mohli být bohatý stát. Dneska se to děje s lithiem. Proč? Co to je za tunel?

Čili suroviny by neměl ani těžit nikdo zahraniční?

Těžit a zpracovávat u nás, aby my jsme tomu dali tu energii a přidanou hodnotu.

Ale česká firma by to měla těžit?

Ano, co nejvíc českých firem. Chceme restartovat zemědělství, aby naši malí zemědělci zásobovali hlavně naše potraviny. A teď k těm hutím.

Jak může vláda ovlivnit obnovení hutní a strojírenské výroby?

Můžeme, protože jedním z našich členů je architekt Stehlík, bývalý ředitel Poldi Kladno.

Ten to moc neobnovil, nebo ano?

Protože se na něm systém podepsal. A jestli sledujete politiku, tak architekt Stehlík vyhrál odvolání ve všech bodech, kromě snad jednoho, bylo řečeno, že dělal, co mohl a jestliže, on podal proti tomu také odvolání, jestliže to vyhraje, jako že má na to důkazy, tak nevím, kdo bude potom ty obrovské reparace jemu platit. A chci říct, hutě rozebraný, to skončil šrot někde v Třinci, zásoby skončily u Kruppa, co byly. Když pana Stehlíka a rodinu vzali do vazby, tak se odvážely zásoby.

A co s tím teď?

Co s tím teď? On má projekt, aby Poldi Kladno, za prvé, lidé nemusejí z Kladenska jezdit do Amazonu, můžou jít zpátky do hutí. Chceme restartovat učňovské školství, aby se zase učili lidé třeba huťařem a strojařem a tak dále, těch profesí je hodně. Poldi Kladno uměla vyrábět speciální oceli, které budou potřeba třeba na stavby úložišť a tak dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...