Lituji, že jsem se k bratrům nemohla připojit. Boj proti zlu je povinnost, řekla Mašínová v ČT

Nahrávám video

První státní vyznamenání v sobotu udělil a propůjčil prezident Petr Pavel. Mezi laureáty je i Zdena Mašínová. V souvislosti s oslavami 28. října se debatovalo, zda má prezident ocenit také její bratry Ctirada a Josefa, kteří se za komunistického režimu se zbraní v ruce probojovali z Československa, při čemž zemřelo šest lidí. Zdena Mašínová o jejich činech nikdy neměla pochybnosti. Proti režimu, který v 50. letech panoval, bylo nutné něco dělat, řekla v Interview ČT24.

Mašínová má k vyznamenáním specifický postoj. „Zvláště pokud šlo o odboj proti zlu. To byla každého povinnost a povinnosti se neoceňují. Proto jsem zásadně proti oceňování tímto způsobem,“ uvedla.

V minulosti tak odmítla převzít vyznamenání pro svou matku z rukou Václava Havla a otce z rukou Miloše Zemana. V souvislosti se Zemanem se navíc pochybnosti násobily kvůli tomu, že měla k „jeho osobě jako takové celý život velké výhrady“. O letošním vyznamenání hovořila s bratrem Josefem. „Má stejný názor jako já. V situaci, jakou jsme prožili my, to byla jednoznačně povinnost a neměla by se tímto způsobem oceňovat,“ řekla.

Řád Tomáše Garrigue Masaryka však od prezidenta Pavla v sobotu nakonec převzala. Přiznala, že právě postoj současné hlavy státu byl pro ni významný. „Mluvili jsme o tom dlouho,“ řekla. „Když už země má zvyk tímto způsobem oceňovat určité zásluhy, tak to přijímám. Nicméně pouze za všechny postavy, které se účastnily protikomunistického odboje. Ne jen za naši rodinu,“ vysvětlila.

Bratry ani otce z ničeho neviním

Zdena Mašínová je dcerou hrdiny protinacistického odboje generálmajora Josefa Mašína, která byla v souvislosti s odbojovou činností svých bratrů Ctirada a Josefa vězněna komunistickým režimem a vystavena útisku a pronásledování. Řadu let žila pod stálým dohledem Státní bezpečnosti.

Příběh bratrů Mašínových a jejich přátel, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo, dodnes rozděluje společnost. Někteří lidé opakovaně požadují, aby i jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí – v Československu dva příslušníci SNB a pokladník, v NDR tři policisté.

Mašínová se kvůli vrozenému postižení nohou nemohla činnosti bratrů účastnit, čehož velmi litovala. Přestože ji režim kvůli akci bratrů perzekvoval, nikdy ji nenapadlo dávat jim to za vinu. Překvapila ji také otázka, kterou kdysi dostala v Senátu, zda nezazlívala otci, že se připojil k protinacistickému odboji, i když měl tři děti.

„Já jsem byla konsternovaná. Právě proto, že měl tři děti. Abychom se my jednou nestali otroky v režimech, které jsme tu ve střední Evropě prožívali, jsme s tím hluboce souhlasili,“ ozřejmila. Stejné postoje měla i její matka, se kterou na toto téma mluvila jako „o samozřejmé věci“. Právě perzekuci matky komunistickým režimem, která byla vězněna i během nacistické nadvlády, nesla velmi těžce.

Otce, kterého nacisté v roce 1942 zastřelili, má v paměti „jako krásnou lidskou postavu“. „Jako velmi dobře urostlého muže. A jeho počínání v rodině je pro mě nezapomenutelné,“ uvedla. Až „mnohem později“ pochopila význam vztahu rodičů. „Jeden druhého měl v takové úctě a oddanosti, že to pro mě znamenalo v mém životě strašně moc,“ popsala.

Nejkrásnější okamžiky jí přineslo její vlastní manželství. „Nikdy jsem nepočítala, že se provdám. Nakonec jsem našla partnera. Byl to nejkrásnější vztah a okamžiky mého života,“ svěřila se.

Šance na emigraci

Mašínové se naskytla příležitost z komunistického Československa odejít, a vyhnout se tak ústrkům ze strany režimu. V roce 1969 se setkala se svým bratrem v Dánsku. „To bylo jedno z vůbec největších rozhodování mého života. Dvě hodiny, které jsme v Kodani v kavárně strávili s mým bratrem, který počítal s tím, že s ním odjedu do Spojených států,“ řekla.

Její rozhodnutí ovlivnily obavy o osud její babičky, se kterou tehdy žila –⁠ přestože jí řekla, že se na ni nemá ohlížet. „Proto to bylo velmi těžké a nerada se k tomu vracím. Ale věděla jsem, že ona v těch letech už sama zůstat nemůže,“ řekla. Bratr podle ní do posledního okamžiku, kdy ji doprovázel k autobusu, čekal, že rozhodnutí změní. „Nakonec pochopil,“ řekla.

Otcův vzkaz z cely

V cele, kde byl její otec během druhé světové války vězněn, se našel vzkaz, který napsal svým dětem. „Hájit svobodu své vlasti a národa je první povinností každého uvědomělého Čecha. I vy tak jednou musíte postupovat,“ napsal v něm. I to podle ní ovlivnilo Ctirada a Josefa v jejich činnosti.

Velmi vzdálený jí byl naopak přístup většinové společnosti během komunismu. „Strach, který byl v lidech, rodinách, které se přizpůsobovaly, aby jejich potomci mohli takzvaně slušně žít –⁠ když jsem to u mnohých poznala, byla jsem konsternovaná,“ popsala.

„V 50. letech bylo nutné proti režimu, který tady začínal panovat, něco dělat. Toho si byli plně vědomi právě moji bratři,“ řekla. Přestože během jejich útěku na Západ zemřelo několik lidí, nikdy o něm neměla pochybnosti. „Protože jsem v tom vyrůstala –⁠ v krutém režimu. Proti krutosti se bohužel často musejí použít kruté prostředky,“ uvedla.

Tento postoj pro ni byl samozřejmý a nezměnil se ani s časovým odstupem. „Velká většina mých přátel k tomu ale měla úplně jiný postoj. To pro mě bylo jedno z největších zklamání po roce 1990,“ přiznala.

Rozpor v české společnosti, který nad činností jejích bratrů stále panuje, si vysvětluje rozpadem rodiny, který pozoruje v „takzvaném civilizovaném světě“. „Postupně se rozpadá rodina jako taková, děti jsou vychovávány samoživiteli, což je výraz, na který jsem alergická,“ uvedla.

„Rodina, která se tvořila tisíce let, měla poskytnout a také poskytovala výchovu dětem v tomto smyslu,“ doplnila. Oceňuje proto právě své rodiče. „Pokud dítě není vychováváno v takzvaném správném rodinném životě, ani společnost nemá šanci,“ domnívá se.

Památník tří odbojů

Právě kvůli rodinnému poutu se po revoluci pustila do dalšího boje –⁠ o záchranu statku v Lošanech u Kolína, ze kterého pocházel její otec a který byl podle ní „troskou“.

Že se právě ona o rodinný statek stará, je podle ní paradoxní. Když se otec chystal do odboje, dal do pořádku i rodinné jmění. Usedlost měla připadnout jejím bratrům, kvůli vrozené vadě se nepočítalo s tím, že bude moci hospodařit. „Dnes si říkám, že se asi otec v hrobě otáčí, když vidí, že jsem to právě já, která tuto trosku více méně zachránila,“ řekla.

V Lošanech provozuje Památník tří odbojů. Životní zkušenost je podle ní nepřenositelná. „Pouze z vyprávění nelze tyto zkušenosti předat. To si musí každá bytost prožít, aby pochopila a mohla podle toho jednat,“ řekla. Přesto, i když se k pohnuté rodinné historii nerada vrací, o svém osudu mluví s mladšími generacemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 51 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...