Podle čísel hygieniků si lidé vozí z dovolených dvakrát tolik nemocí ve srovnání s loňským rokem. Podle nich je to hlavně návratem k cestování po covidových letech. Nejčastěji se turisté nakazí střevními infekcemi. Vzrostl i počet pacientů s malárií nebo horečkou dengue.
O tři pacienty se střevní infekcí se starali lékaři a sestry na klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Dva šli po týdnu hospitalizace domů, zůstala jedna pacientka. „Byla v Egyptě tak dehydratovaná, že měla kolapsový stav a zlomila si dolní končetinu,“ popisuje přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.
Právě střevní infekce tvoří víc než polovinu všech přivezených nemocí. Těch jen hygienici v Jihomoravském kraji letos evidují 120, dvakrát víc než loni. Skutečných případů je ale mnohem víc. Když nakažený nejde k lékaři, hygienici se o něm vůbec nedozvědí. Střevní potíže si přitom lidé nevozí jen z exotických destinacích.
„Jsou to případy, které jsou importovány například i z jihoevropských zemí, případně z oblasti západní Evropy, ze Slovenska,“ míní ředitelka protiepidemického odboru KHS Jihomoravského kraje Renata Ciupek. Tam je nejčastěji příčinou syrové maso nebo vejce. Průvodce David Švejnoha se jim na cestách vyhýbá a na skupiny, které doprovází, je přísný. V některých zemích jim zakazuje třeba kupovat si jídlo na ulici.
„Nikde za hranicemi Evropy nepiju vodu z kohoutku, nečistím si v ní ani zuby,“ prohlašuje. Při výběru restaurace radí volit vždy tu, kde je nejvíc lidí – jídlo se tam točí a mělo by být vždycky čerstvé.
Švejnoha brzy vyrazí do Afriky. Tam ho kromě zdvořilého odmítání syrového masa na uvítanou od místních čeká třeba spaní pod sítí. Kvůli komárům, přenašečům malárie.
Tu si letos přivezlo už pět lidí. Jeden případ byl velmi vážný. „Pacient byl mnoho týdnů hospitalizován, byl na JIP, měl selhání ledvin,“ přibližuje Husa. Z člověka na člověka se malárie nepřenáší, na rozdíl právě od nejčastějších střevních infekcí.
