Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat od prosince zřejmě také on-line. Možnost elektronického podání schválila ve středu sněmovna. Zákonodárci také podpořili úpravy v rozhodování o investičních pobídkách, v pořizování státních hmotných rezerv či začlenění rejstříku trestů pod ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna měla po poledni na programu i volbu člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Skupina poslanců také navrhla v rámci pozměňovacího návrhu zvýšení některých matričních poplatků či zavedení poplatků nových.
Možnost elektronického podání žádosti o přiznání penze zavádí vládní novela o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Poslanci v ní upravili i placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež. Vládní novela mění také termíny výplaty penzí – bude jich méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Poslanci měli předlohu schvalovat už minulý pátek, tehdy ale jednání dolní parlamentní komory zablokovaly opoziční kluby ANO a SPD.
Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už podle novely nebudou muset do pobočky správy sociálního zabezpečení podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat.
Termínů pro výplatu penzí by mělo být nově pět, a to v sudé dny první poloviny měsíce. Nyní je termínů dvanáct, od druhého do čtyřiadvacátého dne v měsíci. Nově mají být mezi šestým a čtrnáctým dnem v měsíci. Někteří senioři tak budou dostávat peníze dříve než teď. Důchody se budou podle předlohy vyplácet na kalendářní měsíc, nikoli na takzvaný klouzavý měsíc, tedy od splatnosti do splatnosti. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Některé matriční poplatky by se mohly až trojnásobně zvýšit. Ze 30 korun na 50 korun by mohla vzrůst i platba za ověřování podpisu nebo otisku razítka na listině. Ke stanovení nových sazeb poplatků a zavedení některých nových chce skupina koaličních poslanců v čele s Davidem Šimkem (KDU-ČSL) využít vládní novelu, která přinese zejména elektronizaci matrik. Při jejím druhém sněmovním čtení poslanci podali i další pozměňovací návrhy. Poslanci a senátoři by mohli podle úprav získat právo oddávat snoubence a z občanského zákoníku by mohla zmizet zmínka o náhradním mateřství.
Změny pobídek i státních hmotných rezerv
Vláda asi bude do budoucna nově projednávat jen takové investiční pobídky, které se budou týkat strategických projektů. Zároveň se mají zpřísnit jejich pravidla. Stát bude zřejmě nově podporovat pouze pobídky s vyšší přidanou hodnotou. Výjimkou mají být jen investice v regionech s vyšší nezaměstnaností. Sněmovna ve středu tyto změny zákona poslala do závěrečného kola schvalování.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) poslancům řekl, že novela má pomoci získat nejpřínosnější investice a posílit ekonomickou odolnost Česka. Snahou vlády je podle něj proces pobídek zjednodušit a odpolitizovat. Povinnost předkládat vládě každou žádost o investiční pobídku se do zákona dostala v roce 2019 a ukázala se v praxi jako problematická a neefektivní, uvedl. Investoři podle něj musí někdy čekat i více než rok, než se dozvědí, zda pobídku získají. Resort podle Síkely zřídí odbornou pracovní skupinu složenou například ze zástupců svazů nebo dotčených resortů, která bude systém pobídek vyhodnocovat.
O přínosnosti novely zapochyboval Marek Novák (ANO), označil ji za alibistickou a nadbytečnou. Návrh by se mohl aktuálně týkat jen chystané továrny na bateriové články v Líních na Plzeňsku, jejíž výstavbu zvažuje koncern Volkswagen, a rozšíření výroby čipů americkou společností Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, podotkl poslanec.
Podle Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) novela nepomůže strukturálně postiženým regionům, neboť neobsahuje záruky, které by do nich investory přivedly.
V případě pořizování hmotných rezerv další vládní předloha umožní Správě státních hmotných rezerv část svých zásob u obchodníků jen rezervovat, stát je nebude muset vlastnit jako nyní. V aktuálním druhém čtení nepřednesli poslanci k návrhu žádné pozměňovací návrhy, předlohu ve vystoupeních podpořili i zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Vláda podle novely bude muset plán nákupů do státních rezerv schvalovat ve dvouletém cyklu.
Změny rejstříku trestů
Rejstřík trestů už patrně nebude samostatnou organizační složkou státu. Sněmovna poslala ve středu do závěrečného schvalování bez pozměňovacích návrhů vládní novelu, podle které se rejstřík začlení pod ministerstvo spravedlnosti. Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení, důvod k jeho samostatné existenci odpadl podle předkladatelů díky elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku se nezmění.
Evidence trestů a vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení záznamů.
Poslanec ANO Milan Feranec se na středeční schůzi zajímal o navrhované automatické zaznamenávání odsouzení Čechů v zahraničí, a to i za činy, které v tuzemsku trestnými činy nejsou. Může to podle něho mít dopady na práva obyvatel. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) připustil, že v takových případech mohou nastat právní spory například ohledně prokazování bezúhonnosti. Stát ale podle něj získá přehled o odsouzení českých občanů v cizině. Záležitostí se má ještě zabývat ústavně-právní výbor.
Správu majetku zajištěného v trestním řízení patrně převezme od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ministerstvo vnitra. K vládní novele, která převod předpokládá, poslanci v aktuálním druhém čtení nepodali žádné pozměňovací návrhy. Předloha navíc rozšiřuje možnosti ponechání zajištěné movité věci na místě a v některých případech umožní zajistit místo věci peníze.
Evidence přeshraničních plateb
Poslanci rovněž ve druhém čtení schválili novelu, podle které budou muset poskytovatelé platebních služeb poskytovat finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH. V účinnost má vstoupit k 1. lednu příštího roku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že novela je čistě transpoziční a není v ní nic nad rámec směrnice. Evropská úprava předpokládá, že nástrojem pro účinnější boj s daňovými podvody by měl být Centrální elektronický systém platebních informací (CESOP). Systém bude shromažďovat informace od národních správců daně a tyto informace pomohou odhalit případné nedoplatky DPH při přeshraničních transakcích.
Předsedkyně klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová řekla, že její klub návrh podporuje. Výhrady k předloze měl poslanec SPD Jan Hrnčíř. Vytkl především, že na poskytovatele platebních služeb uvaluje další povinnosti a přináší byrokratické překážky. Poslanec ODS Jiří Havránek chce do zákona doplnit stručný pozměňovací návrh, aby podání o platbách bylo formulářovým podáním podle daňového řádu.
Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Poslanci poslali do závěrečného kola schvalování také novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která zařadí mezi investiční nástroje i technologie související s kryptoměnami, jež fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru DLT. Jednou z možností využití této technologie ve financích jsou právě kryptoaktiva. Mají podléhat stejné regulaci jako ostatní investiční nástroje.
Novela má především přizpůsobit český zákon evropskému nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru. Stanjura upozornil, že v českém právním řádu by se změny měly objevit do 23. září, čemuž se podaří vyhovět jen s mírným zpožděním.
Sněmovna naopak odložila na páteční ráno dokončení druhého kola projednávání zákona, který má stanovit pravidla k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Posunutí navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek, nijak jej nezdůvodnil. Proti návrhu zákona protestují obce, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Požadují uzákonit právo veta na výstavbu úložiště. Vládní návrh ani jeho úpravy, které doporučil sněmovní hospodářský výbor, s tím nepočítají.
Správci nesplácených úvěrů budou zřejmě muset nově získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky a splnit požadované podmínky. Počítá s tím návrh nového zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, který v úvodním kole sněmovna ve středu rovněž projednala. Zákon vychází z evropské směrnice. Účinnosti má nabýt do konce roku, aby se Česko nevystavovalo hrozbě pokuty za nepřevedení evropské normy do tuzemského práva.
Dosud se obchod s nesplácenými úvěry řídil pouze občanským zákoníkem a obchodníci pouze museli mít živnostenské oprávnění. Nová regulace by měla požadavky zpřísnit. Návrh nového zákona podpořil i klub ANO.
Ve vedení NKÚ usedne Radek Rychnovský
Před koncem schůze ještě poslanci volili nového člena širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu a členy rad Grantové agentury a Technologické agentury.
Jediným kandidátem do vedení NKÚ byl projektový manažer Radek Rychnovský, který také byl hladce zvolen. Od poslanců potřeboval 84 hlasů, dostal jich sto. Rychnovský v kolegiu NKÚ obsadí místo po Janu Málkovi, který se letos v červnu stal viceprezidentem úřadu.
