Spolu s prázdninami se spustily také doučovací kempy. Ministerstvo školství na ně s cílem zmírnit dopady distanční výuky vyčlenilo v červnu dotace za 260 milionů korun. Děti je mají zdarma. Rozhodnutí o přidělení peněz přišlo podle části pořadatelů pozdě. O naplnění kapacit se obávali například i organizátoři kempu v Lužických horách. Přihlásilo se ale dvakrát víc dětí, než nabízeli míst.
„Je to kemp, který je zaměřený přírodovědně a teď máme čtenářskou dílnu, kde se učíme o životě včel,“ přibližuje organizátorka vzdělávacích kempů Zuzana Černá program. I když děti mají prázdniny, tak se tady tak trochu i učí. Výuka na dálku totiž některým z nich poslední rok školy zkomplikovala.
„Já jsem se učil jenom doma s tátou, na výuce jsem nebyl, protože mně se to sekalo,“ popsal žák první třídy Michal Kozel. Dětí jako on je na táboře celkem patnáct. V létě se tu takových skupin vystřídá deset. „Pracují ve skupině, jsou namíchaní věkově, takže se tady podporují i nějaké sociální dovednosti,“ doplňuje Černá. A po vzdělávací části čeká děti herní odpoledne.
Doučování bude pokračovat i v září
Po prázdninách mají doučování organizovat také ředitelé základních i středních škol. Stát přispěje čtvrt miliardy. Mezery po distanční výuce doháněli ale někteří žáci ještě po návratu do lavic tento školní rok, například prvňáci z 8. Základní školy Most. „Skupiny nejsou moc velké, může to být i individuální doučování, anebo to jsou jen dvě, tři, čtyři děti, víc ne,“ vysvětloval systém její ředitel Roman Ziegler.
Doučování probíhalo vždy dvakrát týdně, po standardní výuce. Jedním z předmětů, se kterým děti potřebují nejvíc pomoct, je český jazyk.
A v podobném duchu plánují v doučování pokračovat i po prázdninách. Na něj už dostanou peníze z ministerstva školství. To rozdá na platy nebo na pořízení pomůcek 250 milionů korun. Základní sazba činí 148 korun na jednoho žáka.
„Některé školy, kde problémy během distanční výuky byly velké, dostanou větší podporu,“ přiblížil ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Na tu bude mít nárok zhruba 900 škol, kde měla problém se zapojením do distanční výuky víc než tři procenta žáků. Nejvyšší příspěvek resort pošle do škol, kde se do výuky na dálku adekvátně nezapojila zhruba desetina a víc žáků.
„Myslím si, že budeme někde ta kategorie B, čili šest procent nezapojených žáků, což je nějakých 577 korun. A myslím si, že je to celkem dostatečná částka,“ dodal Ziegler.
Ředitelé ale zatím nemají metodiku, podle které by měli od nového školního roku doučování nastavit. „Rozjedeme web, kde budou i materiály metodické, nejen o tom, jaké jsou ty modelové hodiny, ale i o tom, jak žáka vhodného pro doučování identifikovat,“ slibuje Plaga.
A pomáhat s doučováním by ve školách měli i studenti pedagogických fakult. Takovou zkušenost má už za sebou například Tereza Fraňková, která letos dokončila první ročník na Karlově univerzitě. Přivydělává si výukou češtiny pro cizince. V rámci nově zařazeného předmětu už na jaře ale doučovala i žáka z deváté třídy.
„Potřeboval doučit v rámci toho, že dělal přijímací zkoušku. Spolu jsme se zaměřili na to, co hlavně žák potřeboval doprobrat, co si třeba neodnesl z hodiny,“ upřesnila Fraňková.
Zatímco ona ale doučovala on-line, další studenti by se měli od září i s žáky vrátit do tříd.
