Africký roh se stává dějištěm rostoucího soupeření regionálních i globálních mocností, zejména Turecka a Izraele. Obě země zde posilují vliv v rámci širšího boje mimo jiné o kontrolu nad klíčovými námořními trasami. Podle expertů hrozí, že napětí může dále eskalovat a proměnit region v zástupné bojiště rivalů v Ankaře a Jeruzalémě.
Turecká průzkumná a těžební loď Cagri Bey – 228 metrů dlouhá, schopná vrtat až do hloubky dvanácti kilometrů – bude do konce roku operovat u břehů Somálska. Jejím cílem je pátrat po ložiscích ropy a plynu. Somálský ministr pro ropu a nerostné zdroje Dahir Shire Mohamed to označil za „nový krok, který Somálsko podniká směrem k využití svých přírodních zdrojů“.
Tím turecké projekty v Somálsku nekončí. Ještě letos má začít stavba kosmodromu, odkud chce Ankara vypouštět družice na oběžnou dráhu. Země už teď hostí největší tureckou zahraniční vojenskou základnu. Podle profesora mezinárodních vztahů z Nisantasi University Saliha Bicakcia se tím přenáší soupeření mezi Izraelem a Tureckem ze Středomoří do Afrického rohu, protože oba tito aktéři chtějí kontrolovat námořní a energetickou bezpečnost.
Turecko posiluje v Somálsku, Izrael jako jediný uznal Somaliland
Za klíčový zájem Ankara označuje Adenský záliv a nepřímo i úžinu Bab al-Mandáb, kudy proudí asi čtrnáct procent světové námořní dopravy. Jejím faktickým uzavřením už měsíce hrozí proíránští hútíové z protilehlého Jemenu. Zatímco Turecko posiluje vliv v Somálsku, Izrael jako první a zatím jediný stát uznal nezávislost sousední separatistické republiky Somaliland.
„Izrael tam taky plánuje postavit vojenskou základnu. Naopak v Somálsku, konkrétně v Mogadišu a okolí, cvičí Turecko somálské jednotky. Je patrná tenze. Vše může explodovat. To je problém,“ říká Bicakci.
Vláda v Mogadišu se odporem k nezávislosti Somalilandu netají. Řada expertů upozorňuje na riziko nového konfliktu, který by rivalům v Ankaře a Jeruzalému sloužil jako zástupné bojiště.
Strategický význam Afrického rohu se zvýšil po začátku války s Íránem a krizi v Hormuzském průlivu. Schopnost ovlivňovat námořní dopravu je klíčová. Kromě Turecka a Izraele se v oblasti intenzivně angažuje taky Čína, USA, Francie a země Perského zálivu.
