Létala na větroních, proto si vybrala meteorologii. Vysílání je třešnička na dortu, říká Alena Zárybnická

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zárybnická při vyprávění o vlastním profesním životě nepoužívá slovo kariéra. Nemá ho ráda. „Za mě je lepší mluvit o poctivě odvedené práci,“ má jasno. „Kariéra je na úkor něčeho. Já bych chtěla, aby to byla spíš poctivě odvedená práce pro někoho,“ vysvětluje své pojetí slova.

Pracovat v televizi začala už během svých studií na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde studovala obor meteorologie. „Pro meteorologii jsem se rozhodla, protože jsem létala na větroních a myslela jsem si, že ji budu studovat na přírodních vědách,“ vrací se do svých studentských let. Z omylu ji vyvedlo až bádání v knihovně, kde zjistila, že místo toho se bude muset učit hlavně matematiku a fyziku.

„Když jsem ve třetím ročníku psala zkoušku z družicové meteorologie, což je mimochodem nádherný obor, přišel Jan Zákopčaník a říká: ‚Až uděláte zkoušku, stavte se za mnou v kanceláři, mám pro vás nabídku na studentskou brigádu,‘“ vzpomíná Zárybnická na setkání s meteorologem, který dlouhá léta divákům předpovědi počasí přál „slunce v duši“.

Studentská brigáda se postupně „zvrtla“ až ve stálou práci. Přitom představy měla dřív úplně jiné. „Chtěla jsem dělat leteckou meteorologii, proto jsem taky meteorologii studovala,“ připomíná. „Mateřská člověka změní, respektive to, že máte někoho takhle blízkého v tom nejužším vztahu. Říkala jsem si: Tak dobře, nějakou chviličku při mateřské bych tam třeba na ty ranní mohla chodit,“ popisuje, proč nakonec kývla na nabídku z České televize.

Počasí a totalita

Moderovat předpovědi počasí začala až v 90. letech, její práce se tak už od začátku dost lišila od té, kterou sledovala za totality. Ani počasí tehdy totiž nebylo osvobozeno od ideologie. „Vichřice nebo třeba povodeň rozhodně nemohly přijít z východní části evropského kontinentu, tedy z Ruska. Když přišlo něco špatného, tak to bylo vždycky v uvozovkách ze západního Německa,“ vypráví, co se dovídala od starších kolegů.

Zárybnická se pevnou součástí meteorologického týmu České televize stala v roce 1997. „Tehdy jsme tužkou namalovali na takový formulář, kde bude ležet fronta, a grafik to nakreslil. Sami jsme pak připravili takovou tabulku, ze které vznikla jednoduchá grafika, která byla (ve vysílání),“ odhaluje Zárybnická, jak se připravovaly předpovědi počasí v 90. letech.

Proces se v průběhu let výrazně zrychlil. „Dnes můžu těsně před vysíláním změnit obrázky. Když přijde nová předpověď, můžu na to reagovat. To je pro nás nesmírně důležité, protože meteorologie má šanci být tím správnější a přesnější, čím čerstvější je.“

V zákulisí předpovědí

Práce meteorologů v České televizi tak rozhodně není jen o tom stoupnout si na pár minut před kameru a odříkat, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou relace, to je dramaturgií, kreslením grafik, které se tam objevují, prostě vším, co tu relaci tvoří. To samotné živé vysílání už je jenom takovou třešničkou na dortu,“ říká Zárybnická.

Každý z členů redakce počasí se pak specializuje na jinou oblast meteorologie. Zatímco Zárybnická je odbornicí na leteckou meteorologii, s dotazy na hurikány se obrací na Michala Žáka, s problematikou klimatu zase na kolegyni Taťánu Míkovou.

Podmiňovací způsob

Za největší zvěrstvo, kterého se můžou novináři informující o meteorologii dopustit, je strašení diváků, případně čtenářů, založené na zkreslení faktů. „Když novinář napíše, že vyhrála Slavie, a přitom vyhrála Sparta, (…) tak to každý má možnost snadno zkontrolovat. Když tu samou nepravdu napíše novinář o oboru, který je komplikovanější, jako je zdravotnictví, medicína, obecně vědecké obory, meteorologii nevyjímaje, tak jenom malá část lidí má šanci odhalit, že to není pravda,“ varuje Zárybnická. Taková zpráva může pak podle ní v lidech vyvolat paniku, uvádí s odkazem na titulky typu „přijde doba ledová“.

„Vzpomeňme na dobu covidovou, kdy zastrašování vedlo k panice a panika zase k tomu, že se lidé nechovali přirozeně. Daleko lépe bychom to zvládali bez toho zastrašování. A v meteorologii to funguje úplně stejně,“ vysvětluje meteoroložka. „Když to zobecním, tak se vynechává podmiňovací způsob. Ten je v meteorologii strašně důležitý,“ poukazuje na častý prohřešek v meteorologickém zpravodajství.

Čemu je naopak Zárybnická otevřená, jsou různé formy předpovědí počasí. Třeba když moderátorka během vysílání tančí, nebo je podstatný její vzhled a oblečení. „Není na tom nic špatného,“ míní. „Někdo sleduje jiný typ médií. Každý má prostor, aby si zvolil, jestli se na počasí bude dívat v České televizi,“ říká a otevřeně dodává: „Jsme tu dlouho, vypadáme, jak vypadáme. Ale máme tu zkušenost.“

„Vždycky budu meteorolog“

Vedle meteorologie v České televizi se Zárybnická věnuje také moderování. V Českém rozhlase má už zhruba 10 let vlastní pořad Zálety Aleny Zárybnické, kde pravidelně zpovídá různé osobnosti. „Říkala jsem si, že to je asi nějaká skrytá kamera, že mě někdo chce napálit,“ popisuje svojí bezprostřední reakci na nabídku od Pavla Kudrny z rozhlasu. Nakonec se nechala přesvědčit ke schůzce. „Pochopila jsem, že to myslí vážně a řekla jsem mu: ‚Jestli si myslíte, že by to jako šlo, tak já to zkusím.‘“

„Strašně vděčím (lidem), kteří ve mě dokáží vidět něco, v čem si vůbec nejsem jistá,“ zamýšlí se Zárybnická. Svému vystudovanému oboru ale chce zůstat dál věrná. „Vždycky budu meteorologem, který si dělá radost tím, že dělá i něco jiného ve svém volném čase, že mluví s lidmi, že píše knížky,“ líčí. Momentálně podle svých slov pracuje na knize o lavinových nehodách v Česku. „Jsem meteorolog, který miluje svoji práci, a protože nemohl dělat vědecký meteorologický výzkum, tak se rozhodl, že půjde popularizovat meteorologii,“ dodává.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 50 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...