Lékaři varují před rozložením zdravotnictví. Je třeba snížit administrativu a omezit plýtvání, říkají

Nahrávám video

Jedním z důvodů, proč lékaři v Česku pracují tak dlouho, je dle předsedy spolku Mladí lékaři množství práce, kterou dělají, ačkoliv by ji mohl vykonávat někdo jiný. Lékař Tomáš Hauer považuje za nutnou i změnu v přístupu k čerpání zdravotní péče, aby se dostala především k těm, kdo ji opravdu potřebuji. O problémech zdravotnictví v Česku a o přesčasové práci diskutovali lékaři v Událostech, komentářích.

Diskuse o přesčasech ve zdravotnictví se nyní rozproudila v souvislosti s novelou zákona, která má mimo jiné dočasně zavést více dobrovolných přesčasů lékařů – až 800 hodin ročně. „Evropská směrnice, která měla být implementována do zákoníku práce, mluví o vyváženosti rodinného a pracovního života. Jediní zdravotníci jsou profesní skupinou, která je vystavena tomu, že se legitimně říká, že na to nemají nárok,“ shrnul možný výklad novely předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí.

Domnívá se, že české zdravotnictví kvůli tomu spěje k vážným problémům, snad i kolapsu, což dal do souvislosti s rostoucím množstvím žen mezi lékaři. Poměr žen mezi absolventy se podle Kočího zvýšil zhruba z poloviny k sedmdesáti procentům.

„Ty ženy, jelikož většina z nich jde na mateřské a rodičovské, ze systému na určitou dobu vypadnou. V horizontu deseti let budeme mít velký problém, v horizontu dvaceti let obrovský a v horizontu třiceti let se zdravotnictví téměř rozloží,“ varoval.

Vedoucí lékař Cévního centra České Budějovice Tomáš Hauser ovšem míní, že se lékaři mohou přesčasům bránit, pokud jim nevyhovují. Zdůraznil, že jsou dobrovolné. Připustil, že některá pracoviště je mohou zkoušet vynucovat, v tom případě se ale zdravotníci mohou bránit.

„Žijeme ve svobodné zemi, nevolnictví tu není. Jsou-li pracoviště, která jsou notoricky známá tím, že lékaře nutí k dobrovolné přesčasové práci tím, že znemožňují jít k atestaci nebo zdržují postgraduální vzdělávání, tak nejjednodušší způsob je, aby na těch pracovištích lékaři nepracovali,“ apeloval. Podotkl, že lékařů je nedostatek, takže zmíněná pracoviště náhradu snadno nenajdou. „Ta pracoviště budou nucena systém svého zacházení s mladšími kolegy změnit,“ míní Hauser.

Musíme zamezit plýtvání, říká Hauser

Podle Martina Kočího je jedním z problémů českého zdravotnictví množství práce, kterou lékaři musí lékaři vykonávat, i když by ji mohl dělat někdo jiný. „Když jsem byl v USA rok pracovat na Stanfordově univerzitě ve výzkumu, tak tam (…) klinický lékař nedělá obrovské množství činností, které u nás lékař dělá: administrativu, psaní, kódování diagnóz. (…) To má dělat profesionální kodér, člověk vycvičený, naučený, dělat tady tu činnost. To nemusí dělat lékař,“ poukázal.

Míní, že by například také pomohlo, kdyby měla každá nemocnice dětskou skupinu pro potomky svých zaměstnanců. „A potom docházím i k výši mzdy,“ dodal.

Tomáš Hauser připustil, že v absolutních číslech nelze v Česku hovořit o nedostatku lékařů. Na obyvatele připadá mírně více lékařů, než činí průměr Evropské unie. Problém je v tom, co vše musí dělat. Není to jen práce, kterou by mohl vykonávat někdo jiný, domnívá se také, že by se měl změnit i přístup celé společnosti k čerpání zdravotní péče.

„Sociální smír je zčásti postaven na tom, že zdravotnictví je veřejný statek a každý může přijít k jakémukoliv lékaři a žádat tam ošetření bez regulace. To je status praesens a pakliže chceme, aby byly kapacity dostatečné pro ty, kteří je opravdu potřebují, musíme se zamýšlet nad tím, jak péči redistribuovat a zamezit plýtvání. Je to sice pro veřejnost kontroverzní věc, ale je to nejrychlejší způsob, jak vyřešit relativní nedostatek lékařské péče,“ upozornil.

Oba lékaři se v Událostech, komentářích shodli, že každému vyhovuje jiný přístup k přesčasům. Hauser připustil, že svého času odpracoval i dva tisíce přesčasových hodin za rok, v současnosti slouží stovky hodin přesčasů. „Únosná mez je pro každého úplně jiná. V tom všechno vězí, každý lékař musí říct, co je pro něj únosné. Říkat něco o 400 nebo 800 hodinách nedává žádný smysl,“ domnívá se.

Martin Kočí ovšem upozornil, že z novely, o kterou se nyní veřejnost pře, vyplývá i to, že bude možné pracovat maximálně dvanáct hodin, takže skončí čtyřiadvacetihodinové směny. „Teď je tam explicitně napsané, že ve 24 hodinách má být jedenáctihodinová pauza. Jestli se tohle striktně začne dodržovat a vyžadovat, tak budeme muset všichni přejít na dvanáctihodinový provoz,“ shrnul s tím, že nemocnice v současnosti počítají se čtyřiadvacetihodinovým provozem. „Čili toto je největší změna za posledních 30 let ve fungování českého zdravotnictví,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 20 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 38 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 59 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...