Sněmovna v týdnu schválila nový stavební zákon. Ten ale čelí kritice, a to jak ze strany samospráv, tak i opozice. Poslanec a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) věří, že předpis výrazně zjednoduší stavební řízení. Část kritiky vnímá jako politickou. Řekl to v pátečním Interview ČT24.
„Zákon je nastaven tak, aby procesy maximálně zjednodušil a maximálně zrychlil,“ řekl Kolovratník. Podle něj zákon usnadní byrokratické procedury kolem drobných staveb typu pergola nebo garáž, které nebudou muset být za splnění určitých podmínek ohlašovány.
Závazným termínem pro stavební povolení bude od července 2023, kdy zákon vstoupí v účinnost, u rodinných domů 30 dní. „U složitějších staveb, jako jsou obchody, bytové domy a podobně, je lhůta 60 dnů,“ připomněl Kolovratník.
„Celý proces by měl vypadat tak, že my, jako stavebníci, si sedneme k počítači. Na server, který se bude jmenovat Portál stavebníka, nahrajeme výkresy, identifikaci pozemku, místa a tak dále,“ popsal Kolovratník. Dodal, že pokud později nastane nějaký problém, na portálu se o něm člověk dozví a následně bude muset podklad opravit a znovu odeslat.
Za druhou klíčovou změnu Kolovratník považuje to, že stavebník už nebude muset vyřizovat věci například s odborem dopravy, hasiči či dalšími příslušnými orgány. „Všechno si vyřídí buď nový stavební úřad sám nebo budou komunikovat úředníci s dotčenými orgány po své vlastní linii,“ nastínil.
Fyzický kontakt s úředníkem bude podle poslance fungovat nadále, lidé si tedy budou moci vybrat mezi elektronickou a osobní komunikací. Právě k tomu ale směřuje část kritiky. Někteří lidé se obávají, že pokud preferují osobní setkání, bude to pro ně znamenat delší dojíždění na úřad. „Je pravda, že určité procento úřadů zanikne. Ale předpokládám, že to bude u těch nejmenších, které dnes nevykonávají až tak velikou agendu,“ okomentoval.
Kritika samospráv, opozice i Senátu
Sdružení místních samospráv varovalo, že nová podoba stavebního zákona je na míru šitá velkým developerům. Kolovratník ale připomínky považuje za politické. Podobně reagoval také na kritiku ze strany hlavního města. To se obává zejména zrušení některých stavebních uzávěr, které by podle vedení Prahy mohlo mít za následek, že se narychlo začne pracovat na stavbě výhodné jen pro někoho. „Já v tom cítím zase politiku,“ řekl Kolovratník.
„Zástupci vedení Prahy mě přemlouvali a bojovali za to, aby součástí zákona bylo i takzvané samostatné plánování územních plánů v samostatné působnosti obcí,“ přiblížil s tím, že on sám považuje větší pravomoci pro samosprávy za dobrý nápad. Návrh ale ve sněmovně neprošel. „V momentě, kdy se toto nepovedlo, tak kolegové z Prahy začali být ke stavebnímu zákonu kritičtí,“ dodal.
Se zákonem jako celkem nesouhlasí ani část politické scény. Pro nehlasovala ani většina vládní ČSSD. Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To ostatně kritizovala i sněmovní opozice. Pro nakonec zvedlo ruku 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. S prosazením zákona pomohly hlasy šesti poslanců KSČM.
Komunisté přitom při předchozím hlasování zákon ve sněmovně nepodpořili. Vadilo jim, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti neměly přímé osvětlení a větrání. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) jim nabídla, že tyto podmínky určí vyhláška. „Slíbila, že už teď během léta budou chystat alespoň hrubý návrh,“ upřesnil Kolovratník.
