Konspirační weby by podle nové metodiky ministerstva pro místní rozvoj neměly dosáhnout na veřejné peníze. Metodika pro zadávání on-line reklamy má pomoci k tomu, aby se reklamy veřejných institucí nezobrazovaly na dezinformačních a konspiračních portálech. Na tiskové konferenci o tom informoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Metodické doporučení by podle ministerstva mělo zajistit, že se inzerce veřejných institucí zobrazí pouze v médiích, která dostatečně splňují etické nebo žurnalistické standardy.
„Různé hoaxy a fake news neslouží jen propagandě diktátorských států. Přitahují velkou pozornost a s tím spojenou reklamu, pro dezinformační weby jsou proto velmi dobrým zdrojem příjmů. Metodika přispěje k tomu, aby mezi nimi nebyly peníze daňových poplatníků,“ vysvětlil Bartoš.
Dodal, že je on-line prostředí pro zadavatele reklamy klíčové. Zároveň tam však mají nejmenší míru kontroly toho, kde se jejich nakoupená reklama zobrazí.
Obchodní podmínka při zadávání veřejné zakázky
V textu samotného metodického doporučení pak ministerstvo zmiňuje způsoby, jak vyhodnotit důvěryhodnost webu.
Podle resortu si zadavatelé reklamy mohou ve formě obchodní podmínky při zadávání veřejné zakázky stanovit konkrétní pravidla, kde se jejich reklama zobrazí. Doporučuje k tomu použít projekty monitorující oblast dezinformační scény, hodnotící kvalitu novinářské práce a projekty poskytující přehled návštěvnosti a konzumace médií.
Konkrétně materiály zmiňují například projekt MediaRating Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, výstupy spolku Nelež a projekty na měření návštěvnosti NetMonitor, MediaProjekt či RadioProjekt.
Zamezit umisťování inzerce veřejných institucí na konspiračních webech je podle ministerstva také důležité kvůli zachování reputace. „Zadavateli by mělo záležet na tom, v jakém prostoru a kontextu se jeho obchodní značka či název nebo jeho produkt prostřednictvím reklamního sdělení zveřejňují,“ stojí v doporučení.
Nevědomost inzerentů a statisíce korun měsíčně
Podle Romana Číhalíka, spoluzakladatele spolku Nelež, je důležité potlačovat možnost vydělávat peníze na šíření strachu.
„Vždyť největší české dezinformační weby si vydělají nižší jednotky statisíců za měsíc právě na reklamě – velmi často díky nevědomosti inzerentů. Ti tak podstupují nejen finanční, ale i reputační rizika,“ zdůraznil Číhalík a doplnil, že mezi státními společnostmi, jejichž reklama se někdy zobrazovala na konspiračních webech, byly například České dráhy, Česká pošta nebo Český rozhlas.
V roce 2022 podle Bezpečnostního centra Evropské hodnoty čítala česká dezinformační scéna 39 aktivních a relevantních dezinformačních webů, tedy o sedm méně než v roce 2021. Sledované weby dohromady vydaly za rok 126 826 článků, oproti roku 2021 je to pokles o zhruba 70 tisíc. Ten podle autorů způsobil ústup koronavirové pandemie a dočasná blokace dezinformačních webů po začátku invaze Ruska na Ukrajinu.
