Komenský byl pedagogickým vizionářem. Prosazoval povinnou školní docházku a vzdělání pro všechny

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.

„Co pěkně povlovně v lidskou mysl uvedeno jako penžlíkem vymalováno býti mohlo, to se do nich násilně tisklo a tlačilo, nýbrž tlouklo a hmoždilo. Co světle a zřejmě, jako z vyloupené skořepiny jádro, před oči se stavěti mohlo, to se tvrdě, zatemněle, a zamotaně jako v pohádkách nějakých přednášelo.“ Tak mluvil o českém školství té doby sám Komenský.

Dochovalo se po něm do dneška velice aktuální pedagogické dílo. Sloužil také jako biskup Jednoty bratrské. Musel se tak ve svém životě vyrovnat s náboženskou nesnášenlivostí, která ho dostala až do exilu. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací.

Studia v zahraničí

Během studií v zahraničí, především v Heidelbergu a Herbornu, si Komenský začal uvědomovat zaostalost prostředí ve své vlasti, odkud přišel studovat, v porovnání s těmito významnými německými univerzitami.

Zásadní rozdíl spatřoval především v chybějící systematice a zastaralých metodách výuky. I když byli učitelé vzdělaní, jejich práce nepřinášela příliš velké výsledky a žáky, potažmo celý český národ, se jim nedařilo dostatečně zkulturnit a znalosti jim předat.

Známý je jeho princip škola hrou. Komenský chápal celý lidský život jako jednu nekončící školu. „Školou je i mužnost a stáří až po smrt,“ uváděl. Zásadní pro poznání dle něj je, aby žáci kromě běžných znalostí věděli i o příčinách a funkcích všeho, co je obklopuje. Poznání věcí se mělo rozšiřovat v obecné škole.

Chtěl mimo jiné přirozenou výchovu. Učitel by ideálně postupoval od jednoduchého k složitému, od snadného k nesnadnému. Poznávání věcí a jejich objasňování má dle něj být doplňováno příklady. Zároveň Komenský akcentuje důležitost poznávání všemi smysly.

Žáci se tak měli kromě psaní, čtení a počítání také naučit rozumět běžným událostem. Za zásadní také Komenský považoval, aby se svět okolo nás pojmenovával v mateřském jazyce. I to šlo proti dosavadnímu zavedenému principu, kdy v českých zemích po bitvě na Bílé hoře oficiálně dominovala němčina.

Zájem o učení

Látku Komenský upravoval podle rozumového vývoje dětí. Hlásal také, že o učení samotné u nich musí být vzbuzen zájem a musí k němu mít podmínky. Tato slova by Komenský mohl jako propagátor změn hlásat i dnes, realita 17. století byla ale zásadně jiná. Pro mnoho dětí byla škola spíše osvobozením od práce, se kterou musely často už od útlého věku pomáhat svým rodičům. I tehdy Komenský upozorňoval na zásadní úlohu právě rodičů v celém procesu.

Při tom došel k poznatku, že vyučování nemůže být pouze věcí soukromou. O vzdělání by tak přišla ta část společnosti, která si ho pro svoji chudobu nemůže dovolit, a často vynikající nadání takových dětí by zůstávalo zmařeno.

V rukou soukromé sféry tak podle Komenského nemůže zůstat zřizování škol, jejich vybavení, zajištění kvalitních učitelů, knih nebo dalších školních pomůcek. V soukromém režimu také nikdo nebude dohlížet na docházku žáků, což by byl podle Komenského problém.

Sociální rozměr školství

Podle učitele národů to měla být právě vrchnost, kdo zajistí, aby se lidé, kteří jim sloužili a o které se měli starat, dostatečně vzdělávali. Šlechta také neměla mít problém postavit například menší budovu pro obecnou školu.

Latinské školy nebo akademie, což byly vyšší odborné školy umělecké a učiliště, už většinou potřebnou infrastrukturu měly. Financovaly je například kláštery.

Obecná škola měla být zadarmo. Na akademii pak Komenský chtěl, aby právě chudší studenti neplatili za stravu, bydlení nebo oblečení. Majetní měli na chudé studenty organizovat sbírky. Kromě toho Komenský taky nabádal, aby se majetní postarali o sirotky, vzali si je do svých rodin a právě potřebné vzdělání jim umožnili. O ty děti, které i přesto zůstanou bez pomoci, se měla postarat obec, do které patří.

I na dnešní dobu tak některé jeho myšlenky zůstávají velice rázné – a o to víc předbíhaly realitu v době Komenského života. Například s myšlenkou povinné školní docházky předběhl stát o více než sto let. Její základy položila na našem území až panovnice Marie Terezie v roce 1774.

Jako věk nástupu do školy uváděl Komenský šest let. Rodičům menších dětí pro vzdělávání nabídl svoje dílo Informatorium školy mateřské.

Pedagogické dílo

Po Komenském se uchovala díla filozofická, pedagogická, teologická, politická, historická a básnická. Nejvíce ho ovšem proslavilo právě dílo určené pro školu a výchovu. Jeho prvotinou byly Poučky pro snadnější mluvnici. Kniha se ale nedochovala.

Úvahy nad organizací škol, vyučováním a tvorbou učebnic chtěl Komenský textově zpracovat v díle Ráj církve. Mělo jít o soubor teoretických plánů i praktických spisů určených k obnově českého školství. Tento záměr se sice Komenskému jako celek naplnit nepodařilo, ale ve spisu Didaktika alespoň vzdělávání poprvé vystavěl na vědeckém základu.

Světově ojedinělou práci představuje již zmiňovaná příručka pro výchovu nejmenších dětí Informatorium školy mateřské.

Komenského pedagogické úsilí se v různých zemích projevovalo tvorbou nových učebnic. Zaměřeny byly na jazyky. Zapojil se i do snah vytvořit umělý jazyk, který by byl jednoduchý a mohl se stát celosvětovým dorozumívacím prostředkem. Výhody takového systému přesvědčivě popsal v roce 1666 ve svém díle Panglottia překládaném jako Všejazyk. Jazykové výuce se věnoval i teoreticky spisem Nejnovější metoda jazyků.

Světového ohlasu dosáhla učebnice pro výuku latiny Dvéře jazyků otevřené. Na jejím základě vytvořil další učebnice Předsíň a Síň. Používá v nich stejnou metodu jako ve svém vůbec nejúspěšnějším spisu, obrázkové učebnici a encyklopedii Svět vnímatelných věcí v obrazech (známá také jako Orbis Pictus).

Kromě toho vytvořil pomůcky pro výuku jednotlivých školních disciplín jako Historie světská, První filozofie, Geometria nebo Přehled fyziky. Jakmile se usadil ve své poslední životní destinaci – v Amsterdamu, na návrh městské rady připravil k tisku velmi rozsáhlý soubor svých školských prací nazvaný Veškeré didaktické spisy.

Jedním z jeho hlavních motivů se stala idea pansofie, tedy takzvané vševědy. Ta předpokládá vytvoření společné základny veškerého lidského vědění, které je roztříštěné do mnoha oborů. Vytvoření pansofie je podle Komenského podmínkou generální reformy výchovy a vzdělání, a tím i podmínkou pro celkové zlepšení lidské situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...