Kdo režíruje ruskou provokaci ohledně roku 1968, ptá se Votápek. Jindrák to odmítl jako „spikleneckou teorii“

Prezident Miloš Zeman odsoudil návrh ruského zákona, který by uznal účastníky okupace z roku 1968 za válečné veterány. Podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka drží Zeman v otázce roku 1968 kontinuální pozici. Bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek ale varuje, že současná provokace může sloužit k dalším krokům. „Trošku se bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij po schůzce s prezidentem Zemanem oznámil, že Moskva se drží česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a nadále odsuzuje jak okupaci Československa z roku 1968, tak následný pobyt sovětských vojsk.

Zeman ambasadora přijal kvůli návrhu ruského zákona, který chce za válečné veterány uznat právě účastníky srpnové invaze. Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman patří k politikům, kteří rok 1968 odnesli, říká Jindrák

„Už fakt pozvání velvyslance k jednání k prezidentovi v jakékoliv záležitosti je poměrně hodně silným signálem v diplomatické řeči,“ upozornil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který byl hostem Událostí, komentářů. „Považuju to za velmi vážnou záležitost, také pan prezident formuloval závěr tak, že pokud by ten zákon byl přijat, znamenalo by to vážné porušení česko-ruských vztahů.“

Nahrávám video

„Je dobře, že o tom politici hovoří, a je dobře, že hovoří jedním hlasem,“ dodal Jindrák. Návrhem ruského zákona se zabývali členové zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, kteří iniciativu odsoudili a zároveň ocenili ministerstvo zahraničí za rychlou a důraznou reakci. Podobně se vyjádřili i senátoři, kteří konstatovali, že jde o pokus legitimizovat okupaci.

Prezident Zeman drží podle Jindráka v otázce roku 1968 kontinuální pozici. „Podobný případ se stal před rokem a půl při jeho návštěvě v Moskvě, kdy v den jeho příjezdu vyšel článek o tom, že okupace Československa v roce 68 byla vlastně bratrská pomoc. On tehdy reagoval velmi ostře, jak s premiérem Medvěděvem, tak s prezidentem Putinem to bylo předmětem jednání,“ připomíná události v listopadu 2017.

„Miloš Zeman patří k autentickým politikům, kteří opravdu rok 68, jak se říká lidově, odnesli. To znamená, že přišel o práci, přišel o budoucnost. Myslím si, že tolik politiků už dneska není. Takže ta osobní rovina v tom určitě hraje svoji roli,“ upozorňuje Jindrák.

Kontroverzní návrh zákona předložili poslanci ruské komunistické strany, kteří ke statusu vojáků, již se účastnili okupace, zorganizovali 30. května ve Státní dumě setkání u kulatého stolu.

Votápek: Provokace se někdy vyskytují na objednávku

„Ten kulatý stůl, to je provokace. Jenom musím říct, že ty provokace se někdy vyskytují, řekl bych, až na objednávku. V okamžiku, kdy pan prezident jede do Ruska, je v těžkém podezření, že bude hrát s ruskými kartami nebo ve prospěch Kremlu, tak se jako z udělání objeví příležitost, aby se projevil jako velký vlastenec tím, že odmítne nějakou dezinterpretaci roku 68. Tak se teď trošku bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvažuje analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.

Ředitel zahraničního odboru ale podobné úvahy rozporuje. „Já musím odmítnout takovou spikleneckou teorii, že si objednává někdo nějaké články v novinách, respektive kulatý stůl ve Státní dumě,“ uvedl Jindrák. „Skutečně si myslím, že reakce české strany, velmi ostré odmítnutí té věci, byla zcela na místě. Znovu odmítám dezinterpretaci v tom smyslu, a to jsou fake news, že prostě prezident si tady něco organizuje, aby mohl reagovat, aby byl pozitivně hodnocen, tak to není.“

Votápek připustil, že se „možná nešikovně vyjádřil“, a své pochybnosti vysvětlil. „Já jsem přeci neřekl, že to organizuje pan prezident nebo nedej pánbůh kancelář nebo česká strana, jenom říkám, že reagujeme velmi silně, reagujeme správně, pochopitelně, bráníme svůj zájem, ale připadá mi, že reagujeme až příliš zbytečně silně na provokaci z ruské strany,“ uvedl.

„Nevím, kdo to tam režíruje ze zákulisí, ale uvědomme si, že ruská zahraniční politika je řízena z jednoho centra a velmi často jsou při řízení ruské zahraniční politiky používány metody zpravodajských služeb. Ale vůbec jsem nechtěl naznačit, že je to snad role pana prezidenta, chraň Bůh. To jsem neřekl a ani jsem si to nemyslel,“ dodal.

Škoda, že prezident nebyl tak zásadový v případě Krymu, říká Strachota

Ruské snahy o dezinterpretaci dějin a postoj prezidenta Zemana v Událostech, komentářích komentoval také ředitel programu Jeden svět ve školách Karel Strachota. „Mě mrzí, že pan prezident nebyl takhle zásadový v případě okupace Krymu. Samozřejmě, dělo se to v úplně jiném čase, ale zároveň tam vidím určité podobnosti. Jako k nám nedávno na Ukrajinu přijížděli ruští vojáci, přijížděli do země, kterou považovali za svoji sféru vlivu, a tam jsem takhle zásadní odmítnutí neslyšel,“ uvedl.

„Ale jinak jsem samozřejmě rád, že v tomto případě čeští politici mluví všichni stejně,“ oceňuje jednotné odmítnutí ruské snahy o dezinterpretaci československých dějin. Současně však připomíná, že podobných pokusů o jiný výklad historie se už objevila řada.

„Děje se to často, Česká republika, my všichni jsme vystaveni ruské propagandě, hybridním vlivům, které dezinterpretují naši nedávnou minulost. Nemyslím si, že zrovna takhle konkrétní věc bude mít teď bezprostřední dopad, ale je to součást určitých pokusů znejistit i nás o tom, jak konkrétní události před rokem 89 probíhaly,“ varuje Strachota.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 34 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 52 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...