Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
Premiér Babiš figuruje v případu padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo. Předseda sněmovny Okamura čelí obžalobě za podněcování k nenávisti kvůli předvolebním plakátům. Válková na otázku moderátorky, zda úterní jednání a výpovědi aktérů kauz nějak změnily její pohled na věc, odpověděla, že nikoli. „Ta vyjádření mě nepřekvapila, nešokovala, doplnila jen, co jsem si přečetla ze spisu, a utvrdila mě v některých mých postojích, respektive hodnoceních těch skutečností, které jsem sledovala už v minulých volebních obdobích,“ uvedla s tím, že rozhodnutí o vydání nebo nevydání konktrétně Babiše bude učiněno již počtvrté.
Podle Pospíšila sněmovna v současnosti postupuje standardně, domnívá se však, že rozhodování bude „stranické, politické“, namísto toho, aby naplnilo původní účel institutu imunity, kterým je podle něj „posuzovat, jestli existuje nějaký politický tlak a zda tedy poslanec má být chráněn před mocí výkonnou“. „Já to respektuji, tak to zkrátka je, voliči si o tom udělají obrázek. Faktem je, že každý poslanec se může rozhodnout podle svého vědomí a svědomí a žádné mantinely pro jeho rozhodování v ústavě ani zákoně v zásadě nejdou,“ uvedl poslanec.
Pospíšil také podotkl, že zákonodárce by neměl nahrazovat soudce. „Nejsme kvazisoudci, v zásadě nemáme zkoumat, zda dotyčný je, nebo není vinný, natožpak trest,“ řekl a zdůraznil, že v právním státě rozhoduje o vině, nebo nevině nezávislý soud.
Průtahy v kauze Čapí hnízdo
Válková v případě obvinění Babiše kvůli dotacím pro farmu Čapí hnízdo poukázala na skutečnost, že kauza trvá již přes deset let, což je podle ní nestandardně dlouho. „To trestní řízení, respektive ta fáze prošetřování začala v roce 2016 – je to deset let, tato trestní kauza trvá deset let,“ zdůraznila s tím, že podle jejího názoru došlo k průtahům ze strany justice kvůli profesním pochybením.
„Ztrácím důvěru v to, že justice postupuje tak, jak by měla postupovat. Ale já se na to dívám z hlediska právního a vidím tam profesní chyby,“ uvedla Válková. „Jako politička se chci zdržet toho komentáře a vysvětlím to na plénu. Ctím, co je v jednacím řádě – je to neveřejné jednání,“ dodala.
Také podle Pospíšila kauza trvá „neúměrně dlouho“. Upozornil však, že takových případů je v české justici více a týká se i občanů, kteří nedisponují imunitou jako poslanci. Samotnou délku trvání kauzy tedy nevidí jako důvod k nevydání k trestnímu stíhání. „Důsledek nemá být podle mého názoru využití té imunity a v zásadě odložení o další čtyři roky. Důsledek má být, že ministr spravedlnosti bude řešit obecně délku trestního řízení v této zemi,“ sdělil poslanec. Válková ovšem v reakci uvedla, že řadový občan nebyl zvolen v demokratických volbách a imunita má sloužit k tomu, aby mohli poslanci naplňovat to, k čemu byli zvoleni občany.
Pospíšil považuje za problém zpochybňování justice
Za problém pak Pospíšil považuje to, co označil za zpochybňování justice ze strany politiků, přičemž jmenovitě zmínil Okamuru. Sdělil, že rozumí právu na obhajobu, ale politik má podle něj větší odpovědnost než normální občan. „Zvláště od Tomia Okamury, který si plete svobodu slova s šířením rasismu, to je trochu něco jiného, máme to zkrátka v trestním zákoníku. Až to někdo upraví, že šíření xenofobie a rasismu není trestným činem, tak ho určitě nikdo nebude stíhat,“ uvedl Pospíšil. „Zvláště v jeho případě nabývá zpochybňování justice podoby, kdy to poškozuje státní moc,“ dodal.
„Pokud tam budou důkazy o tom, že je to skutečně vedeno předsudečnou nenávistí, podněcováním k nenávisti, a prokáže se to, tak musí samozřejmě nést tu odpovědnost i Tomio Okamura. Je ale tenká hranice mezi tím, co je svoboda slova, a tím, co je předsudečnou nenávistí, agresivitou a extremismem, který je upravený a zakázaný trestním zákoníkem,“ řekla Válková a podotkla, že i kdyby byl aktuálně Okamura hypoteticky nevydán, trestnímu stíhání stejně neunikne, jelikož po vypršení jeho mandátu bude pokračovat.
Okamura čelí stíhání v souvislosti s případem předloňských plakátů hnutí před senátními a krajskými volbami. Státní zástupce podal obžalobu na předsedu SPD i jeho hnutí pro podezření z podněcování k nenávisti loni v srpnu. Okamura opakovaně označil stíhání za politicky motivované a za snahu ho umlčet. Loni v únoru, tedy v minulém volebním období, ho sněmovna ke stíhání vydala. „Na plakátech nevidím nic nezákonného,“ prohlásil Okamura po jednání výboru.
