Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.
Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS se na čtvrtečním jednání podle jejího člena Lukáše Koláříka (Piráti) od šéfa civilní kontrarozvědky dozvěděla všechny informace, které bylo možné sdělit tak, aby nebyl porušen zákon. „Neměli jsme žádné indicie, že by mohlo dojít k porušování zákona během nasazování odposlechů. To jsme ostatně schválili i v našem usnesení,“ řekl ve čtvrteční Devadesátce.
Koudelka komisi podle něj přesvědčil zejména vysvětlením, že při nařízení odposlechu existuje několik rovin kontroly – například zde musí figurovat rozhodnutí soudu.
Také bezpečnostní expert a bývalý náměstek ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek upozornil, že nasazení zpravodajské techniky, jako je odposlouchávání, je velmi speciální prostředek, který se používá ve výjimečných případech.
„Odposlechy i následné sledování, jako další prostředek zpravodajských metod, je vždy velmi složitá záležitost a je to týmová práce. Nikdy nemůže dojít k tomu, aby ředitel jenom z vlastního rozhodnutí požádal o sledování nějaké osoby a ono mu to jednoduše prošlo. Nic takového možné není,“ uvedl.
Šéf civilní kontrarozvědky byl na čtvrtečním jednání přesvědčivý také podle místopředsedy komise Roberta Králíčka (ANO). „Dnes (ve čtvrtek – pozn. red.) jsme byli ujištěni a přesvědčeni o tom, že Bezpečnostní informační služba pracuje v intencích zákona a věci, které dělá, dělá legálně,“ sdělil v Událostech, komentářích. Připomněl, že odposloucháván nebo sledován může být každý, kdo je bezpečnostním rizikem nebo se pohybuje na hraně zákona.
Jména odposlouchávaných BIS sdělit nesmí
Bělobrádek po schůzi uvedl, že Koudelka vyloučil odposlechy vysokých ústavních činitelů v poslední době. Jejich případné nasazení na prezidentovy spolupracovníky ale nepotvrdil ani nevyloučil. „To je informace, která nám nemůže být sdělena, protože by byl porušen zákon. Ředitel Koudelka ani nikdo z bezpečnostní služby nemůže sdělovat jména lidí, kteří jsou odposloucháváni,“ zdůvodnil Kolářík.
Zeman zmiňoval konkrétně odposlechy svého ekonomického poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. Uvedl, že se o nich dozvěděl od vysokého důstojníka BIS před několika lety. „My jsme ve vztahu k panu Nejedlému v podstatě nic neřešili. Protože na každého, včetně nejvyšších ústavních činitelů, může být ze zákona nasazena zpravodajská technika. Ale musí to být s povolením, které má velké nároky na formální stránku, od předsedy senátu Vrchního soudu v Praze,“ konstatoval v ČT Bělobrádek.
Pokud by docházelo k běžnému sledování a zjišťování informací, tedy bez využití speciální techniky, k němuž civilní kontrarozvědka toto speciální povolení nepotřebuje, Koudelka by podle Bělobrádka informaci komisi předat nemohl. „Pokud jsou to věci, které jsou živé, ve fázi nějakého operativního sledování, tak to nemůže říct ani nám,“ podotkl.
Prohlášení Hradu po jednání komise
Hrad po jednání komise v tiskovém prohlášení uvedl, že šéf Bezpečnostní informační služby dlouhodobě porušuje zákon a zpravodajské prostředky kontrarozvědky zneužívá ke shromažďování informací pro svou potřebu. „Vždy je důležité nejen něco tvrdit, ale také to prokázat. Žádné takové indicie nemáme, je tady tvrzení,“ okomentoval to Bělobrádek.
Pokud by skutečně došlo k pochybení, mělo by se podle předsedy komise řešit jinak než prostřednictvím tisku. Medializaci kauzy kritizoval také Králíček. „BIS by měla mít klid na svou práci,“ zdůraznil. Obvinění označil za vágní.
Načasování zveřejnění zprávy považuje za špatné člen komise Adam Kalous (ANO). „Výhrady jsme mohli projednat i na komisi,“ zdůraznil. Upozornil, že obvinění ze strany Kanceláře prezidenta jsou poměrně vážná. „Já bych si nyní představoval, že budou předloženy relevantní důkazy ze strany prezidenta, ale i ze strany BIS, že tomu tak není,“ navrhl Kalous.
Proti tomu se vymezil Kolářík. „Nechápu, jak může Bezpečnostní informační služba dokazovat něco, co se neděje. To je nějaké nařčení a proti tomu se strašně špatně brání. Zvlášť v momentě, kdy jste vázáni zákonem o bezpečnostní službě a nemůžete ty informace vůbec sdělovat,“ reagoval.
Prezident tvrdí, že o odposleších svého okolí informoval premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten prý měl nařídit zastavení odposlechů. Tyto informace ale premiér popřel – jeho vyjádření Kalous věří. „Také to potvrdil pan Koudelka na jednání komise. I to mě vede k tomu, že tady někdo neříká pravdu,“ sdělil. Domnívá se, že jde o nedorozumění. „Myslím si, že by měl do hry vstoupit premiér a veřejnosti vysvětlit tuto nešťastnou situaci,“ dodal. Babiš už dříve oznámil, že se s prezidentem sejde v sobotu.
Celou situaci Kalous vnímá jako další nešťastné pokračování sporů mezi Zemanem a Koudelkou. „Spor je dlouhodobý a skutečně si myslím, že je to další část příběhu,“ řekl.
