Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
„Velmi podporujeme to, co koná současná vláda, že tvoří v Evropě silnou koalici zejména průmyslových zemí, které by měly revidovat systém,“ sdělil Rafaj. Kritizoval přijetí unijních regulací bez zjištění jejich dopadů.
„Minimum, které se musí docílit, je nastavit systém tak, aby volatilita cen emisních povolenek nebyla bez kontroly, aby byla v určitých pásmech, která jsou kontrolovaná. Aby se to nechovalo jako ceny základního EU ETS, který tady už dvacet let funguje a během energetické krize jsme viděli, že se to spíše chovalo jako bitcoin než jako postupná nabíhající daň, která má vést jednotlivé subjekty k transformaci na tom trhu jako takovém,“ apeloval Rafaj na tiskové konferenci po jednání.
V souvislosti s exportem Svaz podle Rafaje oceňuje, že se „využila situace na Ukrajině tím, že jsme investovali spoustu prostředků tímto směrem. A my vidíme i v tomto smyslu v ekonomické diplomacii, respektive v exportu směřujícím tímto směrem, velmi pozitivní výsledky“.
Snahu o zmírnění systému emisních povolenek podporují i odbory. Středula označil nynější situaci za tristní. Podotkl, že pokud se u českých zákonů provádí zpráva o dopadech (RIA), měla by ji dělat i Evropská komise u svých předpisů.
Podle expertů by systém emisních povolenek ETS 2 mohl zdražit pohonné hmoty i některé druhy vytápění. Česko zaslalo Evropské komisi začátkem července požadavky na změnu obchodování s povolenkami v dopravě a vytápění budov. Dokument podepsalo podle ministerstva životního prostředí dalších sedmnáct členských států EU. Žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek. Pro původní český návrh na zrušení či odsunutí systému obchodování s povolenkami ETS 2 se nepodařilo v sedmadvacítce dojednat dostatečnou podporu.
Zástupci zaměstnavatelů a odborů se ve středu seznámili se studiemi o dopadech zavedení povolenek, které si vláda nechala zpracovat. Žádají ucelenou analýzu. „Věci se dopracují, aby na začátku září mohly být rozeslány sociálním partnerům,“ avizoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zaměstnavatelé vyzvali vládu k zúžení počtu projektů
Tripartita jednala také o takzvaném strategickém rámci politiky soudržnosti po roce 2027. Materiál poslouží jako východisko pro vyjednávání s Evropskou komisí o budoucích dotacích. Těch dostane Česko v příštím období méně. Dokument stanovuje čtyři hlavní priority pro využití evropských peněz. Patří mezi ně adaptace na změnu klimatu, vzdělávání a výzkum s inovacemi, demografické změny a obrana s posílením odolnosti. Kabinet zatím nestanovil, zda má víc prostředků směřovat do méně projektů, nebo má být programů více s menším množstvím financí.
Zaměstnavatelé vyzvali vládu, aby se počet programů zúžil, dotace se netříštily a směřovaly do strategických oblastí. Rafaj zmínil budování infrastruktury, dopravu, výzkum a inovace či moderní technologie. Souhlasí s tím i odbory. Podle Středuly by o prioritách měla ale rozhodnout až příští vláda.
Tripartita se sešla v tomto volebním období naposledy. „Ne vždy jsme se ve všem shodovali... byť to bylo někdy náročné, tak se to nevyhrotilo a bylo to v rámci profesionálních vztahů,“ shrnul Jurečka. Poděkoval zaměstnavatelům a odborářům za konstruktivní dialog. Jako výsledek zmínil zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Podle Rafaje byla tripartitní jednání kultivovaná a kvalitní. Středula naopak řekl, že by byl v hodnocení velmi kritický.
Zaměstnavatelé a odboráři chtějí s vládou ještě jednat, a to o podobě rozpočtu na příští rok. Sejít by se tak mohlo předsednictvo tripartity.
Vláda a odbory se neshodly na růstu platů
Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Kabinet počítá s posílením sumy na platy o čtyři procenta. Vláda, zaměstnavatelé a předáci mají ale shodu na tom, že by výdělky úředníků samospráv, administrativních a technických sil, nepedagogů či pracovníků v kultuře měly růst v příštích letech rychleji než u jiných profesí.
„Jsou věci, na kterých jsme se v principu shodli. To je například to, že bychom chtěli postupně buďto ve třech, nebo čtyřech letech srovnat tarifní tabulky v první a druhé příloze nařízení vlády. Tam jsou rozdíly až sedmnáct procent a ti lidé velmi často dělají podobnou činnost. To je krok, který budeme chtít udělat,“ sdělil Jurečka.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají ještě státní zaměstnanci.
Středula nicméně řekl, že pro odbory je nepřijatelné, aby sbližování tabulek trvalo tři, či čtyři roky. Odboráři žádají srovnání do dvou let. Stejný názor měli i zaměstnavatelé. Podle Jurečky dvouletý přechod není s ohledem na státní rozpočet reálný, výdaje by byly vysoké.
