Španělsko čekají předčasné volby, oznámil premiér Sánchez

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

O vyhlášení předčasných voleb se spekulovalo od pátku, kdy vláda v parlamentu neuspěla se dvěma dekrety na zvýšení ochrany nájemníků. Reagovala tím na demonstrace v zemi za dostupné bydlení. Ukázalo se, že kabinet vedený socialisty a dalšími menšími levicovými stranami nemá v parlamentu sílu, aby prosadil opatření, která považuje za klíčová.

Sánchez ve zhruba desetiminutovém projevu řekl, že chce ve volbách rozšířit progresivní koalici, která ve Španělsku v různých formách vládne od roku 2018. Přímo neuvedl, zda bude usilovat o obhajobu premiérského mandátu. Prohlásil, že Španělé rozhodnou, zda bude pokračovat progresivní vláda, nebo to, co označil jako krajně pravicovou vlnu, která je podle něj patrná v jiných zemích.

Premiér většinu svého proslovu věnoval tomu, co považuje za úspěchy své vlády. Uvedl, že španělská ekonomika v posledních letech roste výrazně rychleji než ekonomika Německa a Francie a naopak míra chudoby klesá.

Sánchez zmínil, že vláda prosadila sociální opatření a v mezinárodní politice podpořila Ukrajinu bojující proti ruské invazi, odmítla izraelské tažení v Pásmu Gazy, které premiér označil za genocidu, a vymezila se vůči „technologickým oligarchům“. „Koaliční progresivní vláda nepřestala pracovat,“ uvedl Sánchez, který stojí v čele menšinové vlády a který uznal, že situace v parlamentu je komplikovaná.

Nahrávám video

Reakce hlavních politických frakcí

„Konečně se opět ozve většina. Konečně rozhodnou Španělé,“ prohlásil Feijóo, který se netají tím, že chce být příštím premiérem. Podle něj Španělsko „konečně“ řekne, „co si myslí“. Feijóo míní, že Španělé budou rozhodovat mezi úpadkem, neschopností, lží, korupcí a změnou. „Máme energii, povinnost a záměr provést hlubokou, poctivou a nutnou změnu,“ prohlásil.

Nadcházející volby 29. listopadu Feijóo popisuje jako volbu mezi Sánchezovým „projektem osobní ambice“ a projektem pro Španělsko.

„Jsme připraveni a je nás víc,“ napsala na sociální síti Bluesky strana Sumar, která je součástí menšinové vlády. Sumar je krajní politická platforma, která sdružuje čtyři levicové koaliční partnery, kteří se politicky nacházejí výrazně nalevo od Sánchezových socialistů.

„Sánchez nebo Španělsko,“ napsal na sociální síti X mluvčí krajně pravicové strany Vox Pepa de Millan. Předseda Voxu Santiago Abascal prohlásil, že je „rád“, že se budou konat předčasné volby. K výsledkům své strany ale zůstává opatrný. Uvedl příklad voleb z roku 2023, kdy v průzkumech veřejného mínění vedly strany Vox a Lidová strana, ale nakonec sestavil koaliční vládu Sánchez.

Podle Abascala rovněž hrozí, že premiér se pokusí volební proces zmanipulovat. „Všichni víme, že Sánchez je schopný naprosto všeho,“ prohlásil Abascal podle tisku. Jeho strana chce „zvrátit migrační invazi“ a zavést takzvanou národní preferenci pro Španěly.

Levice chce mobilizovat své voliče

Sánchez chce vyhlášením předčasných voleb převzít politickou iniciativu, ale bude pro něj velmi těžké udržet se u moci, míní zpravodaj britské veřejnoprávní stanice BBC Guy Hedgecoe.

„Sánchez se domnívá, že veřejné pobouření nad zamítnutím opatření v oblasti bydlení by mohlo být natolik silné, že zmobilizuje levicové voliče, což by možná posílilo jeho socialistickou stranu a další menší levicové strany natolik, že by se jim nějak podařilo sestavit většinu,“ dodal Hedgecoe.

Novinář zároveň však upozornil, že průzkumy veřejného mínění naznačují, že levice volby pravděpodobně prohraje a že bude mít potíže sestavit novou většinu.

Deník El País v pondělí zveřejnil průzkum, který Lidové straně přisuzuje 31 procent preferencí a krajně pravicové straně Vox 18 procent. Společně by opoziční strany měly zřejmě v parlamentu většinu. Průzkum, který se uskutečnil na konci září, socialistům přisuzuje 27 procent preferencí a menším levicovým stranám zhruba deset procent hlasů.

Průzkum veřejnoprávního ústavu CIS ze začátku září ukazoval, že síly socialistů a menších levicových stran a pravicových stran jsou vyrovnané.

Opozice i vládní poslanci volali po předčasných volbách

Opoziční pravice požaduje svolání předčasných voleb již několik měsíců, nejdříve kvůli korupčním skandálům členů socialistické strany a lidí ze Sánchezova okolí, pak například kvůli migrační krizi ve městě Ceuta.

Nové volby však požadovali i někteří provládní politici kvůli chybějící většině v parlamentu. Od vlády se totiž distancovala separatistická katalánská strana Společně pro Katalánsko (Junts), bez ní kabinetu často chyběly v dolní komoře hlasy pro prosazení svých návrhů.

Junts původně umožnila vznik vlády po volbách 2023. Tehdy sice zvítězila Lidová strana, ale nepodařilo se jí sestavit většinu. Ani Sánchezovi socialisté a krajně levicová Sumar neměli dostatek hlasů, a tak se museli opřít o dvě katalánské strany, které usilují o nezávislost.

Jednalo se o stranu Republikánská levice Katalánska, která vládne na severovýchodě země, a Junts, kterou si Sánchez získal tím, že navrhl kontroverzní amnestii pro stovky politiků a aktivistů za separatistické aktivity, včetně referenda z roku 2017 a neúspěšného pokusu o vyhlášení nezávislosti.

Podle analytiků chce Sánchez zřejmě využít současné vlny protestů za dostupné bydlení, aby zmobilizoval levicové voliče. „Sánchez může vytvořit, nebo si uvědomil, že to může udělat, rámec pro volby podle klasického dělení na levici a pravici,“ sdělil agentuře AP politolog Oriol Bartomeus.

Podle médií by vláda v úterý mohla schválit nové dekrety na větší ochranu nájemníků. V takovém případě by o výnosech nerozhodovalo celé plénum sněmovny, ale užší orgán, který rozhoduje při rozpuštění dolní komory. Jeho skladba je pro vládu o něco příznivější než plénum, takže kabinet by mohl dosáhnout na rozdíl od pátečního hlasování potvrzení dekretů.

Tamní Sdružení nájemníků, které demonstrace v Madridu kvůli bytové krizi organizuje, v pondělí oznámilo, že jedná s odbory o vyhlášení generální stávky. Konat by se měla příští měsíc, před předčasnými volbami.

Oficiálně dolní komoru rozpustí a datum voleb stanoví na základě návrhu schváleného vládou král Felipe VI. Ten by měl výnos podepsat ještě v pondělí, aby bylo možné dodržet lhůty pro konání voleb na konci listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabské metropoli Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters saúdskoarabský úřad pro civilní letectví. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připustil, že by se Spojené státy mohly připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil Trump

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útočnice zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, uvedla policie

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Střelec v Pensylvánii v pátek zabil devět lidí, včetně dvou dětí

Střelec ve městě Erie v americké Pensylvánii v pátek večer zabil devět lidí, mezi oběťmi jsou i dvě děti. Uvedl to místní zpravodajský server wkbw.com. Podezřelý byl později nalezen mrtvý, podle posledních zpráv se zastřelil.
před 9 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Urovnal jsem osm válek a nemám Nobelovu cenu, stěžuje si Trump

Americký prezident Donald Trump si na své sociální síti Truth Social opět stěžoval, že USA ani on sám nedostali Nobelovu cenu za mír. Tvrdí, že ukončil osm válek nebo že zabránil Íránu v získání jaderné zbraně. Páteční ocenění někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Navanethem Pillayové označil za „hanebné a trapné“. O právničce prý nikdy neslyšel, ale „přesto gratuluje“. Norsku vzkázal, že mu Spojené státy nezapomenou, že nedostaly ocenění.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.