Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
V Senátu představili pamětní desku připomínající prvního českého prezidenta, visí na zdi poblíž sala terreny ve Valdštejnské zahradě. Figuruje na ní text vybraný z Havlova prvního projevu v české horní komoře. Při slavnostním odhalení desky promluvil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle nějž je Havlova kritika nemorálního chování mocných nebo jejich chybějící sebereflexe aktuální i pro současné politiky.
„Politika je oblast lidské činnosti, která klade zvýšené nároky na mravní cit, na schopnost kritické sebereflexe, na skutečnou odpovědnost,“ citoval Vystrčil z Havlova projevu z roku 1991 v Kodani. Podle něj se Havel v projevu zabýval rovněž ztrátou soudnosti, která hrozí také demokraticky zvoleným politikům. Současní politici by ho podle Vystrčila měli znovu přečíst, „někteří i několikrát.“ Nikoho konkrétně nejmenoval.
Havel byl člověkem věrným svobodě, hodnotám pravdy, lidské důstojnosti a spravedlnosti, řekl Vystrčil. Senát podle jeho předsedy považoval Havel za pojistku svobody a demokracie v případě politických krizí.
Z projevu prezidenta republiky při jeho první návštěvě Senátu
Zdá se mi, že ústavní postavení Senátu i způsob jeho volby nepřímo předpokládají, že právě toto bude jeho nejvlastnější rolí. Jde o roli vskutku obecně respektovaného fóra, odkud zaznívá moudrý hlas lidí, kteří myslí na dlouhodobé zájmy našeho státu a kteří tyto základní zájmy nadřazují okamžitým zájmům osobním, stranickým či skupinovým.
Václav Havel, 5. 3. 1997
Prezidentova manželka Dagmar Havlová, která se slavnostního odhalení desky zúčastnila, ho nazvala člověkem, který „věřil, že i v nesvobodné době má smysl říkat pravdu, že odpovědnost za svět začíná u odpovědnosti každého z nás“. Tak jako věřil v moc bezmocných v éře komunistické nadvlády, nyní je potřeba věřit v moc slušnosti, odvahy a pravdy, podotkla Havlová. Jeho odkaz by podle ní neměl být jen součástí historie, ale také součástí svědomí současníků.
Senát Havel považoval za pojistku demokracie s úkolem stabilizovat a vyvažovat, řekla. Od Vystrčila dostala Havlová symbolický klíč od Senátu za svého zesnulého manžela, který v roce 1996 vyhlásil vůbec první volby do horní parlamentní komory i první zasedání Senátu.
Další pamětní desku Havlovi, kterou vytvořili designéři Jiří Dvořák a Radko Šťastný, odhalili zástupci Prahy 6 a bývalí signatáři Charty 77 v ulici U Dejvického rybníčku, kde žil dramatik v 70. letech se svou první manželkou Olgou. Na kulaté desce je zlatým písmem napsáno „V tomto domě žil v době podpisu Charty 77 její spoluautor a mluvčí Václav Havel, spisovatel, dramatik a disident“. V závěru aktu zazpívala operní pěvkyně Lucie Silkenová píseň Modlitba pro Martu, přičemž čestná stráž držela českou vlajku.
„Charta 77 spojovala lidi různých profesí, generací i životních zkušeností, kteří byli přesvědčeni, že svoboda, lidská důstojnost a pravda nejsou jenom prázdná slova,“ řekl v proslovu starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS). Havel podle něj patřil k lidem, kteří byli ochotní za tato slova nést skutečnou osobní odpovědnost.
Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která patřila k prvním signatářům Charty 77, zavzpomínala na schůzku, která se v bytě manželů Havlových odehrála okolo 5. ledna 1977. „Dolaďovaly se tady poslední věci před tím, než byla Charta 77 odeslána na Hrad. Schůzky se tehdy kromě Havla zúčastnil například Ludvík Vaculík nebo Pavel Landovský,“ popsala.
Udělení Ceny Vize 97
V Pražské křižovatce udělili Havlovi in memoriam Cenu Vize 97. Letošní ročník Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových, udělované od roku 1999, je podle Havlové poslední. Rozhodnutí na ceremoniálu odůvodnila mimo jiné tím, že nadace letos převzala organizaci Ceny Václava Havla za lidská práva místo dnes již přejmenované Knihovny Václava Havla.
Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek ve svém laudatiu na akci vyzdvihl mimo jiné Havlovu preciznost, schopnost vyjádřit slovy velmi silně důležité myšlenky, ale i to, že nejprve naslouchal, pak se ptal a potom teprve přijímal rozhodnutí. Právě to podle něj chybí v dnešní společnosti.
Fakt, že oceněným své nadace je sám Havel, by podle Pánka první český prezident vnímal jako krásnou nadsázku a úžasnou zápletku do dramatu. „Takže tato svým způsobem zvláštní konstrukce, která zároveň signalizuje, že ta cena Vize je poslední, a tím pádem se trochu uzavírá celý ten cyklus, tak podle mě dává smysl,“ řekl.
Nedožité devadesátiny Havla si večer připomněli lidé také při vzpomínkové akci v pražském Domě U Kamenného zvonu. Vzpomínku spojila lidskoprávní organizace Amnesty International s každoroční kampaní Maraton psaní dopisů, která lidi vyzývá k psaní dopisů na obranu nespravedlivě vězněných po celém světě. Organizátoři na akci připomněli úlohu, kterou právě psaní dopisů hrálo v životě prvního českého prezidenta.
Pražský hrad pořádá od října do ledna festival Havel ALIVE!, který nabízí debaty, filmové projekce, koncerty a expozici v Jízdárně Pražského hradu. Letiště Václava Havla připomnělo prvního českého prezidenta vizuály na obrazovkách na terminálech. K výročí připravilo také tři tematické výstavy a Poesiomat s audio úryvky jeho textů.
V 1. prezidentské knihovně začal týden kulturních a debatních akcí spojených s Havlem. Nabídne diskuse o demokracii, totalitách, informačních válkách, umělé inteligenci či médiích. Výčet akcí je na webu Havel90, stojí za ním Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 a 1. prezidentská knihovna.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni připomnělo výročí podcasty a scénickým čtením Havlových her. Ostrava zorganizovala literární čtení a improvizované divadlo s herci Janem Fišarem a Tomášem Jirmanem. Na Havla v Ostravě vzpomínal také Ladislav Vrchovský, který se na přelomu let 1989 a 1990 podílel na organizování revolučního hnutí na Ostravsku a v OKD a přesvědčoval horníky ke stávce.
Odjíždění
Do brněnských ulic vyjela na Havlovu počest tramvaj s postavami z jeho poslední hry Odcházení. „Šalina“ byla připravena Divadlem Husa na provázku. Cestující na zastávkách v centru města lákal herec Goran Maiello s megafonem v ruce nejen na neobvyklý zážitek, ale také na jízdu zdarma. Uvnitř zájemci zhlédli ukázky z Odcházení, které Havel napsal po odchodu z vrcholné politiky a sám jej také převedl na filmové plátno.
„Je to na pomezí scénického čtení a improvizací,“ přiblížil režisér Martin Modrý. Kancléře Riegera v růžovém županu ztvárnil Vladimír Hauser, v dalších rolích účinkovali třeba Dalibor Buš nebo Zdislava Pechová.
„Nám se líbilo, že Havel v postavě Riegera reflektuje svoji kariéru. Rieger je bývalý kancléř, který se sám zamýšlí nad tím, co se mu povedlo a nepovedlo. Zároveň dává rozhovor bulváru. Kolem něj jsou postavy, které se nám líbily pro svou absurditu,“ popsala dramaturgyně Veronika Onheiserová.
Interiér tramvaje byl vyzdoben úryvky z Havlova eseje Slovo o slovu, například citátem, podle kterého je slovo zázrak, ale zároveň i nástraha, zkouška, test a lest. Chvílemi zněl z reproduktoru Havlův vlastní hlas. Nahrávka vznikla v Huse na provázku v roce 2008 a zachycuje jeho autorskou interpretaci prvního dějství Odcházení.
Osobnost Václava Havla
Spisovatel, dramatik, obhájce lidských práv a politik se narodil 5. října 1936. Do povědomí veřejnosti vstoupil v 60. letech minulého století díky působení v divadle, během normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům disentu a po listopadu 1989 se stal prezidentem. V zahraničí se stal ikonou boje za svobodu a demokracii, v Česku čelil i kritice kvůli prosazování takzvané nepolitické politiky.
V čele československého a později českého státu stál celkem dvanáct let. Jeho jméno nesou pražské letiště, školy i ulice, jedna z budov Evropského parlamentu i cena Rady Evropy za lidská práva. Havel zemřel před patnácti lety, 18. prosince 2011.
