Stostránková akademická práce, obhajoba před komisí a několikatisícový poplatek představují podmínky k tomu, aby se absolvent univerzity mohl pyšnit takzvaným malým doktorátem. Tituly JUDr. nebo PhDr. ale každoročně získává čím dál tím méně absolventů a například Univerzita Karlova jich loni udělila nejméně za posledních deset let. Studenti totiž místo zdlouhavé a drahé zkoušky, po níž získají titul uznávaný jen v Česku a na Slovensku, raději volí rovnou zaměstnání.
Pavel Tichý studuje druhým rokem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (UK). „Osobně bych JUDr. dělal jen z toho důvodu, aby moje babička mohla kamarádkám říkat, že má vnuka doktora práv,“ přiznává. Když zrovna není ve škole, pracuje v jedné z pražských advokátních kanceláří. „Většina právníků ten obor vidí jako profesionální přípravu a magistr je logicky konec. Titul JUDr. člověka připraví o další měsíce, kdy už by mohl nabírat pracovní zkušenosti,“ soudí.
Právě budoucí právníci si malé doktoráty dělají nejčastěji a zároveň u nich nejvýrazněji klesá zájem. Univerzita Karlova loni udělila 398 takových titulů, doktoři práv tvořili téměř čtvrtinu. U obou čísel jde o nejmenší počet za poslední dekádu.
„Je to otázka zvyklosti. Před čtyřiceti lety jsme dostávali od zaměstnavatele za titul JUDr. prémii,“ vzpomíná Petr Čáp, tajemník České advokátní komory. „Dnes už ale většinu mladých právníků tvoří magistři. Získání titulu je krok, který vyžaduje čas navíc, ale na kvalifikaci vliv nemá,“ vysvětluje.
Méně malých doktorátů udělí každoročně i další české univerzity. Na té Masarykově v Brně složilo zkoušku o polovinu méně absolventů než před deseti lety – asi čtyři desítky. Čísla opět nejvíce ovlivnily právnické fakulty.
Marek Antoš, proděkan pro komunikaci a IT pražské právnické fakulty, ale vidí situaci pozitivně. „Udělování malých doktorátů je z hlediska fakulty spíše okrajovou agendou. Zásadní je pro nás naopak zájem o magisterský studijní program právo a právní věda. Mám radost, že ten v posledních letech naopak narůstá,“ zmiňuje.
Malý doktorát může získat i lékárník nebo kněz
Malé doktoráty se udělují jen v Česku a na Slovensku. V zahraničí mají stejnou váhu jako tituly magisterské a inženýrské. Stejně jako ony se umisťují před jméno. V současnosti se lze stát doktorem práv (JUDr.), přírodních věd (RNDr.), farmacie (PharmDr.), filozofie (PhDr.) nebo teologie (ThDr.). Speciálním případem jsou lékaři, titul MUDr., MVDr. nebo MDDr. musí mít povinně.
Několik titulů, jako jsou doktor pedagogiky (PaedDr.) nebo sociálně-politických věd (RSDr.), se v minulosti přestalo udělovat. Jejich nositelé si je ale mohli ponechat.
Absolvent s titulem Mgr. má po promoci dvě možnosti. Aby získal malý doktorát, musí ve svém oboru podstoupit takzvané rigorózní řízení. Obhajuje v něm rigorózní práci, která rozsahem odpovídá zhruba práci diplomové. Zároveň skládá před komisí ústní zkoušku. Součástí je také úhrada poplatku – letos jde asi o devět tisíc korun.
Druhou možností je plnohodnotné doktorské studium. To trvá zpravidla tři nebo čtyři roky. Doktorand je pod dohledem docenta nebo profesora, provádí vědecký výzkum a tvoří odborné publikace. Studium ukončuje disertační prací, která je mnohem obsáhlejší než práce rigorózní. Získává pak mezinárodně uznávaný titul Ph.D., který se uvádí za jeho jménem.
