Je třeba být víc jako Švýcarsko, včetně změny ústavy, říká Raždík ze Švýcarské demokracie

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. První místopředseda hnutí Švýcarská demokracie chce opakovat referendum o vstupu do Evropské unie za podle něj férovějších podmínek, než tomu bylo v roce 2004. Za velký vzor fungování státu si bere Švýcarsko, k jehož podobě by chtěl Česko přiblížit, například i prostřednictvím změny ústavy.

Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii za uplynulých víc než dvacet let?

Podstata toho problému s Českou republikou a Evropskou unií a toho vztahu je v tom, že ten vstup, to referendum, bylo zmanipulováno státem. Stát vyčlenil dvě stě milionů korun za kampaň, ve které byly občanům řečeny pouze výhody členství v EU a nevýhody byly zamlčeny. Čili nám se podařilo se značným úsilím na ten volební lístek dostat kousek pravdy, i když nám v tom ministerstvo vnitra bránilo, a čili název celé naší koalice zní takto: „Referendum o vstupu ČR do EU v roce 2003 bylo zmanipulováno státem placenou kampaní za dvě stě milionů korun, která občanům sdělila pouze výhody členství, nevýhody byly zamlčeny – i přesto z 8,3 milionu voličů pouze 3,5 milionu hlasovalo pro vstup (4,8 milionu voličů bylo proti nebo nehlasovalo). Švýcaři se stali jedním z nejbohatších národů světa a členy EU nejsou. Vztahy s EU řeší prostřednictvím Evropského sdružení volného obchodu a bilaterálních smluv. Vydáme se stejnou cestou.“

Čili to naše poselství, které chceme říct v těchto volbách, které v podstatě nikdy nebylo řečeno, je to, že je potřeba opakovat referendum. Než se budeme bavit o tom, co budeme dělat v EU, jak to budeme dělat, prosazovat, tak je potřeba udělat objektivní, nepodvodné referendum, kde budou řečeny argumenty pro i proti vstupu, což se nikdy nestalo. Jenom takové přirovnání, jak se dělá referendum v politicky civilizovaném státě: řekněme si příklad Švýcarska, ti v roce 1992 měli referendum o případném vstupu Švýcarska do evropského hospodářského prostoru. Každý volič obdržel od státu brožurku, ve které byly popsány argumenty pro a proti vstupu, na několika stranách byly rozebrány argumenty, otázky jako politická izolace, hospodářská izolace Švýcarska, mzdy, nezaměstnanost a tak dále. Čili když se začneme bavit o EU, tak je potřeba opakovat referendum.

Krom toho tématu, které jste tady zmínil, která další dvě témata jsou pro tyto volby klíčová?

Naše klíčové téma je říct si tu pravdu a jeden z těch argumentů jsou třeba mzdy. My jsme do EU vstupovali s tím, že nás to potáhne nahoru, ale na grafu vidíme, jak se vyvíjely mzdy v České republice a jak se vyvíjely v sousedním Německu a Rakousku. Když se na to podíváte, tak vidíte, že jsme se nikam neposunuli. O nějakou inflaci vzrostly naše mzdy i mzdy Rakušanů a Němců, ale my jsme pořád na čtyřiceti procentech toho, co Rakušané a Němci. Čili nás ta EU nahoru nijak zásadně nepotáhla a mezitím Švýcaři, abychom si to řekli v nějakých číslech: český hrubý plat zhruba nějakých 40 tisíc korun, Rakušani, Němci, v přepočtu nějakých 100 tisíc korun, Švýcaři mají 6,5 tisíce franků, to je nějakých 150 tisíc korun. Jenom to, co si řekneme o mzdě.

Pak když jsme vstupovali do EU, abychom vytvořili společnou hospodářskou prosperitu, že podpoříme jeden druhého, volný trh, volný pohyb pracovních sil, tak by člověk očekával, že nás to pozvedne i co se týká hospodaření státu, že vyděláme víc peněz, budeme splácet státní dluhy. Ale opak je pravdou: graf ukazuje, jak se vyvíjelo zadlužení celé EU. Od našeho vstupu vzrostlo asi o 20 procent HDP, naopak Švýcaři, kteří nejsou v EU, snižují úspěšně státní dluh asi o 20 procent HDP.

Co v tomto kontextu říkáte vývoji tuzemského HDP? V roce 2004, při vstupu do Evropské unie, bylo HDP na obyvatele po započtení rozdílné cenové úrovně 78 procent průměru Evropské unie, v současné době je to 90 procent průměru Evropské unie.

Vy to počítáte po započtení rozdílné cenové hladiny?

Ano, tak to počítají ekonomové.

Ano, ano. Takto to počítají ekonomové, kteří si vezmou nějaký spotřební koš, dají tam žvýkačky, mléko a řeknou prostě, že průměrná kupní síla je tato a tato, přepočteno, ale v tom přepočtu se ztratí ta pravda. To je, jako když se řekne, že se něco ztratilo v překladu, to je to samé. Čili na těch mzdách a na té životní úrovni je vidět, že jsme se nikam neposunuli. A mimochodem: my máme DPH 21 procent, sousední Německo má 19 procent DPH a Švýcaři mají jenom 8 procent. Čili Švýcaři mají nejvyšší platy v Evropě, nejnižší DPH v Evropě, splácejí státní dluh a členy EU nejsou.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat?

Pokud se řekne pravda, pokud někdo bude chtít vstoupit na základě objektivního referenda, kde se řeknou výhody i nevýhody a lid rozhodne, jsme demokraté, tak se rozšíří. Pokud někdo bude chtít vystoupit na základě objektivně informovaného referenda, tak ať vystoupí.

Jak hodnotíte nedávno schválený migrační pakt, tedy nová pravidla migrační a azylové politiky?

Migrace je výsostná oblast státu, která nemůže být delegována na někoho cizího. Lidé, kteří nežijí u nás, nemůžou rozhodovat o tom, jak se u nás bude řídit migrace. Abychom si zase dali za příklad špičkově fungující stát, Švýcaři mají přímo v ústavě, že nesmí být přijaty žádné mezinárodní dohody, které by omezovaly Švýcarsko v kontrole imigrace. A na trhu práce, i když Švýcarsko má volný pohyb pracovních sil z EU, tak v ústavě mají přímo Švýcaři uvedeno, že na trhu práce mají přednost Švýcaři. Čili takhle zhruba bychom měli upravit naše vztahy my. Být suverénní stát, kontrolovat si ty nejdůležitější složky sami a rozhodně nenechat cizince v zahraničí rozhodovat o našich vnitřních věcech.

Měla by Evropská unie dál podporovat Ukrajinu?

Smyslem Evropské unie byl společný obchod, jednotný trh, společná prosperita, nebyl to žádný obranný pakt, kde budeme sponzorovat cizí země, které se dostaly do problémů, a obzvláště takové země, které dlouhodobě byly nejméně demokratické, nejvíce zkorumpované v Evropě. Smyslem státu má být se postarat o své občany, což se tady neděje. My si půjčujeme na důchody, zadlužujeme se i v době hospodářského růstu. Takže není možné se bavit o tom, že budeme dotovat cizí státy, které se dostaly svým přičiněním do problémů.

Podporujete Green Deal?

Samozřejmě, že ne. Zase je ta otázka položena špatně: my bychom se měli bavit o tom, jakým způsobem jsou zajištěny dodávky energií v Evropě. Evropa se snaží snižovat emise, ale na grafech je vidět, jak to probíhá. Evropa lehce snížila emise CO2, ale s tím, že celý svět raketově produkuje CO2. Když k tomu připočteme to, že EU se zadlužuje, tak za nás se stalo v podstatě jenom to, že EU tou snahou omezit CO2 vytlačila tu produkci, ty podnikatele za hranice EU. Oni tam produkují stejně nebo možná ještě hůř a my jsme tohle vytlačení CO2 za hranice EU zaplatili nárůstem státních dluhů.

Jaký je váš postoj k euru?

V podstatě skeptický. To je další věc, naši předkové bojovali a umírali za to, abychom měli suverénní stát, kde si budeme rozhodovat sami o těch nejdůležitějších záležitostech, jako je měna, oddělili jsme s velkým úsilím peněžní oběh od Rakouska-Uherska. Jenom další graf: inflace v posledních letech v EU, vrchol 12 procent, Švýcaři, kteří si spravují vlastní měnu, 3 procenta. My jsme samozřejmě výš, my jsme měli inflaci až 17 procent. Takže euro rozhodně nepřijímat, protože není možné delegovat tuto výsostnou záležitost státu na cizince v zahraničí. Druhá věc je, že musíme dostat pod kontrolu národní banku. Ta tiskne neuvěřitelným tempem, máme graf peněžní zásoby M2, z kterého je vidět, že množství peněz v oběhu se každých deset let zdvojnásobí.

Jak chcete „dostat pod kontrolu“ národní banku, která je z ústavy nezávislá?

Skvělá otázka, to se dostáváme k té zásadní otázce a problému České republiky, a to je ústava. Jedním velkým krokem můžeme celkově změnit uspořádání a fungování státu, od národní banky, přes imigraci, přes daně; Švýcaři mají v ústavě stropy daní. Čili jedním velkým krokem, přijetím nové ústavy, můžeme celkově změnit fungování státu, a tím se dostáváme zase k tomu problému s Českou republikou, k necivilizovanosti politické scény v Česku, protože ve Švýcarsku ústavu může měnit jenom lid v referendu. V Česku si ji politici sami napsali a sami schválili. Těch omezení, která si sami nastavili, je naprosté minimum, řekněme že ve Švýcarsku, když se Švýcarům nelíbí rozhodnutí parlamentu, tak nasbírají 50 tisíc podpisů a zruší rozhodnutí parlamentu. To je demokracie. My můžeme jednou za čtyři roky změnit politiky a jinak nám zůstávají oči pro pláč. Čili ten krok je změnit ústavu, přijmout novou, inteligentní ústavu s inteligentními pravidly, která nás nastaví do směru prosperity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 4 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 5 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...