Je nutné, aby ukrajinští uprchlíci přešli do českého systému sociálních dávek, zní od nevládních organizací

Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek označil dosavadní dvouleté začleňování ukrajinských běženců za „příběh velkého úspěchu“, byť existují také negativa. „Mě třeba trápí, že 58 procent ukrajinských uprchlíků se nachází pod hranicí příjmové chudoby, polovina ukrajinských středoškoláků nechodí na střední školu, což je z hlediska integrace velmi špatné číslo,“ řekl Rozumek. Zlepšit by se podle něho měla psychologická pomoc běžencům, senioři se podle Rozumka potýkají s problémy s příjmy.

V současnosti má českou dočasnou ochranu přes 380 tisíc běženců z Ukrajiny. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové přichází týdně kolem 1300 uprchlíků, což je podle ní stále vysoký počet. Rozumek poznamenal, že situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře a Západ by měl její čelení Rusku stále ze všech sil podporovat. „Lidé se v podstatě nevrací, přicházejí stále noví. A pokud se stane, že padne třeba Charkov, tak to může být nová vlna uprchlíků do Evropy,“ varoval.

Práce pod úrovní kvalifikace

Zmocněnkyně ocenila, že zhruba 120 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou je ekonomicky aktivních. „Z čeho ale máme menší radost, je to, že ještě stále velká část uprchlíků, 61 procent, pracuje pod svou kvalifikací, tudíž v těch oblastech, které jsou spojené spíše s nižšími výdělky,“ řekla. Vedle výuky češtiny a snazšího uznávání kvalifikací je také podle Šimáčkové Laurenčíkové potřebné zaměřit se na částečné úvazky. „Velká část ukrajinských příchozích nám pomáhá přesně v těch sektorech, kde nám lidské kapacity a síly chyběly,“ poznamenala.

Za jeden z prvořadých současných úkolů označila vládní zmocněnkyně přesun co největšího počtu ukrajinských uprchlíků z nouzového do běžného ubytování. V takzvaném nouzovém ubytování žije asi 27 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, těm zranitelným bydlení hradí stát. Od září ale budou moci bydlet zdarma jen devadesát dní.

„Bude zapotřebí ubytovny pravděpodobně redukovat v kapacitách, což vytváří nějakou možnost nebo podmínky pro to, aby ze systému byly vyňaty ty, které třeba nejsou tak dobré,“ míní ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

„Finalizujeme takzvané standardy, aby ti, kteří budou dál bydlet v ubytovacích zařízeních už za úplatu, bydleli v nějakých standardních podmínkách, nikoliv v podmínkách, které jsou rizikové,“ slíbila zmocněnkyně.

Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové počet lidí v nouzovém ubytování klesá, někteří ale neodcházejí do bydlení stabilního. „Tím, jak bude přicházet od září zásadní změna, konec roku bude velmi složitý,“ míní Faltová.

Je podle ní nutné, aby ukrajinští běženci přešli od příštího roku do českého systému sociálních dávek. „Pokud toto dobře nezvládneme, můžeme se dostat do situace, kdy uprchlíci budou ve velkých sociálních problémech,“ míní Faltová. Vládní zmocněnkyně podotkla, že teprve potom, co běženci budou vpuštěni do systému běžných dávek, bude tento systém efektivní a spravedlivý.

„Stát by mohl i nějak jasně a transparentně komunikovat, co zamýšlí, jaký pobytový status jim nabízí, když jim skončí ochrana,“ upozornila ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Andrea Krchová. Myslí si, že pozice resortu vnitra je taková, aby se ještě jednou prodloužila dočasná ochrana, a tím pádem se vytvoří další prostor pro nejasný pobytový status a nejistota pro zaměstnance a zaměstnavatele. „Na celoevropské úrovni se o tom uvažuje, ale my můžeme být těmi lídry. Můžeme nabídnout, že Česká republika ten pobytový status vymyslí a nabídne tak, aby třeba lidé, kteří v Česku chtějí zůstat, měli nějakou pobytovou jistotu,“ doplnila Krchová.

Nahrávám video

Mezi běženci je v Česku podle vládní zmocněnkyně zhruba 97 700 dětí. Programová ředitelka obecně prospěšné společnosti Meta Kristýna Titěrová sdělila, že se vzdělává 50 tisíc ukrajinských dětí. „Jsou stále děti, které jsou mimo vzdělávání, dokonce i děti, které jsou v povinné školní docházce,“ upozornila. Podle Titěrové je nutná dlouhodobá podpora ukrajinských dětí. „Po roce jazykové přípravy je obrovský propad v podpoře,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V centru Prahy protestují tisíce lidé na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Protestují proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrují i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a žádají jeho rezignaci či odvolání. Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR.
před 26 mminutami

Hasiči pomáhají dostat na povrch pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči dostali ven z jeskyně prvního z pěti amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, bez zranění, ale za prostorem, který je naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu je potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Doplnili, že se zbylými jsou v kontaktu a že na místě je 80 zasahujících.
před 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 6 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 9 hhodinami
Načítání...