Hygienici mají v době pandemie mnoho pravomocí. Celou dobu ale čelí kritice

Nahrávám video

Vedoucí moravskoslezské krajské hygienické stanice vyhlásila v pátek nečekaně rozšíření restrikcí, které mimo jiné znamenaly, že se nemohly uskutečnit plánované kulturní akce. Místo tisíce lidí se na nich totiž směla sejít maximálně stovka. Hygienička proto čelila ostré kritice, opoziční politici ji vyzývali i k odstoupení. Kritika později zazněla také z úst ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Nebyla však tak ostrá. Jeho úřad ostatně měl v náhlém vyhlášení nových opatření také důležité slovo.

Pravomoci krajských hygienických stanic upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Mohou rozhodovat o opatřeních, která předcházejí vzniku a šíření infekčních nemocí, mohou tedy například nařídit nošení roušek a v případě epidemie třeba i omezit pohyb osob podezřelých z nákazy, omezit cestování nebo zakázat kulturní a sportovní akce, a dokonce i zavřít školy, nemocnice nebo restaurace.

Vedoucí krajských hygieniků ale není pomyslným krizovým „diktátorem“. Váže ho jednak zákon, který stanoví, že musí „o hromadném výskytu infekčních onemocnění (…) neprodleně informovat ministerstvo zdravotnictví“, jednak nařízení samotného ministerstva. Díky tomu mohla vedoucí hygieniků Moravskoslezského kraje Pavla Svrčinová v pátek při vyhlašování nových opatření opakovaně zdůraznit, že ministerstvo o všem, co se chystá, nejenom vědělo, ale opatření i odsouhlasilo. Ostatně první, kdo o novém mimořádném opatření informoval, nebyli hygienici, nýbrž ministr Adam Vojtěch.

Na krajskou hygienu se ale po pátku soustředila palba kritiky doslova ze všech stran a nakonec se k ní přidal i ministr zdravotnictví. Nejčastěji zní výtka, která se týká načasování mimořádného opatření. Hygienici je vydali bez předchozího varování a s okamžitou účinností, takže nejenže nebylo možné uspořádat alespoň páteční koncerty, ale dokonce i ten, kdo vyjel v pátek ráno do práce bez roušky, byl na zpáteční cestě v tramvaji de iure nelegálně.

„Odborně byla ta opatření správná. Každý ředitel hygienické stanice ale musí komunikovat opatření dostatečně dopředu,“ řekl Adam Vojtěch.

Minimální počet nemocných, ale restrikce naplno

Výhrady stále zní například z Krnova, který je veškerému dění souvisejícímu s koronavirem velice vzdálen – Bruntálsko se vyznačuje jedním nakaženým na sto tisíc obyvatel oproti ostravským deseti a karvinským 48 – ale plošná opatření platná pro celý Moravskoslezský kraj se ho přesto týkají.

„I s dvoudenním předstihem by řada akcí musela být zrušena. Ale ztráty by byly podstatně menší,“ zdůraznil krnovský starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Ve městě museli na poslední chvíli zrušit florbalový turnaj a stejně jako ve zbytku kraje začít na noc zavírat restaurace.

Z hlediska načasování měli hygienici v pátek do značné míry volnou ruku, ale nyní už ji nemají. Po pátečních událostech vydalo ministerstvo zdravotnictví pokyn, podle kterého by další vydaná opatření hygienických stanic měla mít odklad platnosti a zároveň je nově musí každá stanice komunikovat s dostatečným předstihem.

„Každé opatření budu prezentovat – důvody a vydání – nejlépe cestou bezpečnostní rady, kdy požádám pana hejtmana, aby ji svolal alespoň den předtím, než bude mimořádné opatření vydáno,“ řekla Pavla Svrčinová.

Hygienici jsou po celou dobu pandemie covidu-19 častým cílem kritiky. Třeba na počátku března – v prvních dnech poté, co se výskyt nákazy na českém území prokázal – se veřejnost pozastavovala nad tím, že hygienici odmítli testovat ženu s příznaky, u které nakonec prokázala covid-19 soukromá laboratoř. Navíc začalo vycházet najevo, že testování nemocných lidí, u nichž bylo podezření na nákazu novým typem koronaviru, jde velmi pomalu. Na testy někteří čekali i déle než týden, vázlo též doručování výsledků a trasování původu nákazy.

Volání po křesle ministra i šéfa týmu epidemiologů

Přes výhrady k hygienikům například demonstranti, kteří se v pondělí sešli v Ostravě, volali po křesle ministra Vojtěcha, případně celé vlády, a výtky na konto vlády znějí po celou dobu pandemie. Sílí přitom s tím, jak se vzdaluje doba nouzového stavu a celostátní karantény.

Náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL) připustil, že to, jak krajští hygienici postupovali, souviselo i s tím, že nemají po ruce žádnou metodiku. Z toho viní právě centrální úřady. „Tato metodika měla být dávno vytvořena. Od nouzového stavu uplynul delší čas, tak myslím, že státní správa na to měla být připravena,“ podotkl.

Epidemiolog Jiří Beran vidí hlavní problém přímo na ministerstvu, nikoli však v osobě ministra, nýbrž ve skupině epidemiologů, kteří mu radí. „Když pozoruji některé představitele epidemiologů na ministerstvu zdravotnictví, tak pochybuji o jejich příčetnosti nebo o tom, zda jsou v oboru vzděláni,“ řekl.

Konkrétně se zmínil o Rastislavu Maďarovi, který skupinu vede. „Už dávno neměl být na svém místě a existuje řada odborníků, kteří ho spolehlivě nahradí, jako je profesor Chlíbek, profesor Prymula,“ míní Beran.

Nahrávám video

Dlouhá cesta k chytré karanténě

Zatímco ministr Vojtěch zatím všechny výzvy k rezignaci ustál, hlavní hygienička se měnila již v den, kdy vláda vyhlásila nouzový stav – Evu Gottvaldovou vystřídala Jarmila Rážová nejprve jako pověřená hlavní hygienička, ale později byla do funkce jmenována. Premiér Andrej Babiš (ANO) výměnu vysvětlil jednoduše: „Paní hlavní hygienička nezvládla svoji práci a svoji pozici.“

I potom ale přicházely stížnosti. Třeba když hygienici rozhodli o úplné izolaci Litovle, Uničova a Červenky, zjistil litovelský starosta Karel Kohout, že dozvědět se jakékoli podrobnosti není snadný úkol. „Na hygienu se bohužel – jsou zavalení – nedá moc dovolat. Trvá to a lidé jsou nervózní,“ popsal tehdy svůj kontakt s hygienickou stanicí.

Zrychlit a ulehčit práci hygienikům měla chytrá karanténa. Tu vláda začala testovat v dubnu. Kromě epidemiologů se do ní zapojila i armáda. Během pár dnů prošly školením stovky lidí. Podle Pavly Svrčinové dělají její podřízení z hygienické stanice nejhůře postiženého kraje v Česku mezi 500 a 800 hovory denně. „Nejdéle trvá první pohovor s nemocným, který trvá v průměru 20 až 25 minut. Potom jsou hovory s kontakty. Tam je doba 10 až 15 minut,“ upřesnila.

Naplno ale chytrá karanténa ještě nefunguje. Část hygieniků si stěžuje třeba na to, že některá data musí zadávat do několika systémů, které nejsou vzájemně propojeny. „Je to systém, který se vytváří za běhu. Zkušenosti z Moravskoslezského kraje se využívají na podněty na zlepšení systému, aby se například některá data nepřepisovala čtyřikrát,“ přiblížila hlavní hygienička Rážová.

Zkušenosti z Moravskoslezského kraje jsou klíčové – v jeho východní části jsou desítky nakažených na sto tisíc obyvatel, zatímco ve zbytku republiky jde až na výjimky o jednotky. Resort zdravotnictví dostal od vlády na doladění chytré karantény čas do září. Mezitím by měl vzniknout pohotovostní tým, který by zdravotní hrozby dokázal vždy včas odhalit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 49 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...